Zahlavi

Inovovaný přístroj pomůže zpřesnit a zrychlit testování roušek

16. 07. 2020

Komponenty do testovací aparatury v hodnotě čtyř milionů korun převzali vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR od zástupců pražského magistrátu. „Jsem moc ráda, že se nám tímto otevírá možnost úzké spolupráce s městem. Praha může využívat kapacity, které jí Akademie věd ČR nabízí,“ řekla při příležitosti slavnostního přebírání součástek ve čtvrtek 16. července 2020 předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Aparaturu vyvinuli vědci již před lety, původně k ověřování filtrů pro kvalitu ovzduší. Letos na jaře ji upravili tak, aby mohla detekovat i částice velikosti viru způsobujícího nemoc covid-19 (zhruba 80 až 150 nanometrů). „Jedním z mála pozitiv pandemie je, že se ukázalo, jak je věda flexibilní, že dokáže v řádu několika mála dní zareagovat na to, co je akutně potřeba,“ zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR.


Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová si prohlíží nové komponenty (za ní stojí náměstek primátora Petr Hlubuček, aparaturu představuje chemik Jakub Ondráček).

Bez ohledu na pracovní dobu a víkendy testovali pracovníci Ústavu chemických procesů AV ČR během jarních měsíců účinnost nejrůznějších materiálů vhodných (nebo méně vhodných) k výrobě ochranných pomůcek k zachycení koronaviru. Na pracoviště se obraceli jednotlivci se svými doma ušitými rouškami z utěrek a prostěradel i firmy s nově vyvinutými materiály, třeba netkanými textiliemi. Expertním doporučením ústavu se řídil také Magistrát hlavního města Prahy při výběru dodavatele ochranných pomůcek.

Celkově odzkoušeli odborníci z týmu Vladimíra Ždímala účinnost a těsnost více než dvou set druhů materiálů. Výhoda inovovaných přístrojů nyní spočívá v urychlení a upřesnění analýz. „Jedna ze součástek nám například roztřídí aerosolové částice podle velikosti, jiná pak umožní zvýšit jejich koncentraci, to vše povede k vylepšení aparatury,“ vysvětlil Jakub Ondráček z Ústavu chemických procesů AV ČR.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec (úvodní foto Vladimíra Ždímala) a Josef Landergott (foto v článku), Akademie věd ČR
Reportáž: Studio OAT

 

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce