Zahlavi

Univerzity by měly více hledat výzkumníky zvenčí, potvrdila studie IDEA

17. 02. 2020

České vysoké školy zaostávají za světovou špičkou v najímání vědců z jiných pracovišť. Ukazuje to nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy. Stejně jsou na tom i univerzity z dalších zemí Visegrádské čtyřky. Nejlepší světové školy se naopak snaží daleko více najímat výzkumníky odjinud.

Pokud univerzita obsazuje výzkumné pozice hlavně svými vlastními absolventy, připravuje se tím o nové myšlenky i postupy, které přinášejí kolegové z jiných pracovišť a jiných zemí, zdůrazňují autoři studie Vít Macháček a Martin Srholec. „Špičková věda potřebuje různé pohledy a přístupy. Jinak hrozí, že se uzavřeme ve vlastních myšlenkových mantinelech,“ říká Martin Srholec.

Analýza zveřejněná v polovině února pokrývá 11 oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří.

Analýza dokládá, že univerzity ve visegrádských zemích mají mezi výzkumníky někdy až polovinu vlastních absolventů. Pokud školy najímají někoho zvenčí, jsou to spíše výzkumníci z jiných lokálních univerzit než ze zahraničí. Na špičkových univerzitách jako jsou americký Princeton nebo britský Oxford tvoří vlastní absolventi obvykle méně než čtvrtinu výzkumníků.

Například v oboru ekonomie, jak ukazují Jones a Sloan (2019), dosahuje na nejlepších amerických univerzitách podíl profesorů, kteří získali Ph.D. titul na stejném pracovišti, jen 5 % na Yale University, 7 % na University of California, Berlekey, 11 % na University of Chicago, 12 % na Princeton University, 24 % na Stanford University a 28 % na Harvard University a MIT, což zhruba odpovídá proporcím zjištěným pro nejlepší americké univerzity v této studii.

Nízké zapojení českých univerzit do mezinárodního trhu práce potvrzují i jiná data. ČSÚ (2018) udává, že v roce 2017 působilo na vysokých školách mezi výzkumníky jen 9 % cizinců a z toho téměř polovina ze Slovenska. Podle výpočtů Science Europe (2013) byl podíl výzkumníků, kteří dlouhodobě zůstávají ve stejné zemi, v Česku sedmý nejvyšší ze 41 sledovaných zemí.

„Bez podstatně větší otevřenosti výzkumníkům zvenčí, zejména ze zahraničí, se budou české univerzity vyrovnávat, byť jen těm lepším evropským, velmi těžko,“ dodává spoluautor Martin Srholec.

Překážky v administrativě, nesystematičnost

Důvodů nízkého počtu zahraničních výzkumníků na českých univerzitách vidí autoři studie několik. Záleží na podmínkách pro začínající výzkumníky, administrativní podpoře i rozsahu výuky v angličtině.

„Ačkoliv by se mohlo zdát, že příčina je čistě finančního rázu, protože nemůžeme mzdově konkurovat západu, problém leží i v administrativních překážkách a v celkovém nedostatku systematické pozornosti tématu,” vysvětluje spoluautor Vít Macháček.

Pro začátek se podle autorů studie stačí porozhlédnout po blízkém okolí. Nejlepší české univerzity se třeba od Universität Wien ani tak neliší ve sklonu najímat zevnitř, ale v tom, jak moc se intelektuálně okysličují právě přílivem talentu ze zahraničí. Pro nejlepší univerzity v menších zemích totiž často ani není odkud jinud ze stejné země lepší vědce brát.

Souvisí to jednak s tím, jak široce a v jakém jazyce univerzity inzerují výběrová řízení na nová místa a jakým způsobem jsou obsazovány seniorní pozice. Není zřejmé, zda je vítána konkurence zvenku a do jaké míry si univerzity skutečně dávají práci s hledáním kandidátů i v mezinárodním měřítku.

Druhou stranou téže mince je podle studie IDEA atraktivita českých univerzit pro zahraniční výzkumníky. Do toho vstupuje celá řada faktorů, jako jsou podmínky pro začínající výzkumníky, systém kariérního postupu, administrativní podpora, grantová schémata a rozsah výuky v angličtině, výhled stabilního financování a v neposlední řadě mezinárodně konkurenceschopné platové podmínky.

Nicméně nízká schopnost českých univerzit přitahovat talenty ze zahraničí zatím není na národní úrovni systematicky řešena. Jednotlivé grantové a dotační programy celkový obrázek podle týmu IDEA moc nezmění. Podstatné zlepšení by zřejmě vyžadovalo zásadnější strukturální změny. Zákonné zakotvení možnosti funkčních míst pro docenty a profesory by mohlo pomoci, ale při posledních reformních pokusech bylo zavrženo.

Příklady dobré praxe v řízení lidských zdrojů jsou již bezesporu k nalezení i na českých univerzitách. Prozatím se však podle autorů jedná spíše o výjimky, o jednotlivá pracoviště či pozice, než širší trend, který by byl patrný v celkových datech.

Studie ke stažení: https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_01_2020_Rekrutovani_vyzkumniku/IDEA_Studie_01_2020_Rekrutovani_vyzkumniku.html
Pro podrobnější zkoumání výsledků včetně členění podle věkových skupin anebo umístění počáteční afilace podle města: https://idea.cerge-ei.cz/files/RekrutovaniVyzkumniku/.

Připravila: Blanka Javorová, Národohospodářský ústav AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: AV ČR, graf: IDEA