Zahlavi

Saturn na vítězném snímku České astrofotografie měsíce

16. 08. 2016

Nejkrásnější planeta sluneční soustavy Saturn se systémem prstenců získala díky Pavlu Prokopovi z Česka další vynikající portrét. Dokonalý snímek s velkým množstvím podrobností dokazuje, že i ze Země lze tuto planetu dobře pozorovat. Momentálně se na obloze nachází v blízkosti Marsu. 

Podoba planety, kterou vidíme, je vždy stará 83 minut. Tolik to totiž nyní trvá světelné informaci, aby dorazila k Zemi. Lehkými plyny, zejména pak vodíkem tvořená atmosféra, přecházející postupně v nitru planety do jejího mnohem hustšího pláště, se při pohledu ze Země okem či malým dalekohledem jeví poněkud nažloutlá. Detailnější pohled odhalí úžasný větrný plynný svět, kde na rovníku fouká vítr rychlostí až 1800 km/h. Tyto větry vytvářejí v Saturnově atmosféře různými směry a rychlostmi se pohybující pásy atmosférické oblačnosti.

Hlavní Saturnovou „atrakcí“ jsou ale prstence. Ty jsou tvořeny částicemi různých velikostí, z nichž ty největší dosahují 10 metrů. Všechny jsou soustředěny do obrovského množství jemných prstenců, oddělených různě velkými mezerami. V současné době příliš dobře netušíme, jak vůbec vznikly. Jsou sice 250 tisíc kilometrů široké, jejich tloušťka však dosahuje maximálně tří kilometrů, většinou však mnohem méně, mnohdy pouze stovky metrů. Odhaduje se, že celková hmotnost dosahuje asi jedné setiny hmotnosti našeho Měsíce. Asi nejpravděpodobnější teorie předpokládá jejich vznik slapovým roztrháním měsíce či měsíců, které se po svém vzniku daleko od planety k ní postupně přibližovaly, až dosáhly kritické Rocheovy meze, pod kterou slapové síly zvítězily nad soudržností tělesa a roztrhaly jej na kusy.

Foto: Pavel Prokop

Pomoc Ukrajině
O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.