Zahlavi

Lidský hlas zazní z Marsu. Do hlasového přenosu se může zapojit veřejnost

25. 03. 2019

Každý zná slova astronauta Neila Armstronga, pronesená před 50 lety během prvního výstupu na povrch Měsíce. Máte možnost vžít se do jeho role a stát se prvním zástupcem světové veřejnosti, který promluví z povrchu Marsu. Je to poprvé, kdy vědci veřejnosti dávají právo ovlivnit podobu prvního hlasového vzkazu, odvysílaného z jiné planety.

Zvukový vzkaz, vhodný k odvysílání z Marsu, nesmí přesahovat 30 sekund. Může jít o jakoukoliv zvukovou nahrávku od hudby přes mluvené slovo, verše, poselství až po prosté zvuky. Autor nahrávky by ale měl myslet na to, že pořadatelé k cestě na Mars vyberou 11 nejzajímavějších zvukových poselství, z nichž jedno odvysíláme z Marsu na Zemi. Přednost budou mít originální autorské nahrávky, mající platnost pro současný svět či lidstvo.

Nahrávku mohou autoři doprovodit krátkým vzkazem, ve kterém vysvětlí, proč by právě jejich dílo mělo na rudou planetu letět. Šanci tak má i pouhý zvuk, nesoucí silný příběh. Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů km, vysíláním z planety přes 240 milionů km. Autoři vybraných nahrávek a jedné odvysílané nahrávky dostanou od pořadatelů potvrzení o tom, že se stali důležitou součástí výzkumu Marsu.

Lidé mohou zasílat své příspěvky mezi 20. březnem a 20. dubnem 2019 prostřednictvím formuláře na stránce mars.vesmir.cz. Formulář i všechny doprovodné informace jsou pro autory připraveny v šesti jazykových mutacích – angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, ruštině a jazyku pořadatele projektu, češtině. 

Telefonát z Marsu

Nosičem, který na Mars vzkazy dopraví, bude evropská sonda ExoMars 2020, vyvinutá Evropskou vesmírnou agentu­rou ESA ve spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos. ExoMars vynese do vesmíru ruská raketa Proton-M v červenci 2020. Přistání na Marsu je plánováno na duben 2021. Projekt ExoMars na povrch rudé planety dopraví první evropské robotické vozítko, pojmenované po významné anglické vědkyni, která popsala strukturu DNA – Rosalind Franklinové.

Přistávací platforma, která na Mars dopraví robotické vozidlo, obsahuje rovněž modul, navržený a postavený týmem českých vědců a techniků vedený prof. Ondřejem Santolíkem z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky. Jejich modul bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, zda na čtvrté planetě sluneční soustavy existují blesky. Ty totiž vědci dříve zaznamenali krom Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

Součástí zmíněného modulu je paměť, kterou budou vědci používat především k ukládání naměřených dat z Marsu před jejich odesláním na Zemi. Zvukové nahrávky, získané v projektu Telefonát z Marsu, použijí vědci jako testovací data k ověření, že přístroj na přistávací platformě správně funguje a odesílá signály v měřeném pásmu. Vědci po jejich přijetí na Zemi porovnají přijaté nahrávky s jejich podobou před uložením do paměti. Vysílání se tak stane důležitou součástí vědeckého projektu, neboť vědci z případných rozdílů poznají kvalitu spojení i funkčnost vysílací aparatury na povrchu Marsu.

Projekt Telefonát z Marsu vznikl díky spolupráci českých vědců s významným českým přírodovědeckým časopisem Vesmír, popularizujícím nejnovější vědecké poznatky již od roku 1871.

Na titulním obrázku umělecká představa terénního vozítka a platformy na chystané misi ExoMars 2020.

Související články: 

Astronaut Andrew Feustel přijede do Česka popularizovat vesmírný výzkum

Připravil: Ondřej Santolík, Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ESA/ATG medialab