Jak spolu souvisí věda a diplomacie? To vysvětlil francouzský ekonom a diplomat

Jak vědecké otázky ovlivňují mezinárodní politiku? A jsou vědci dobrými vyslanci svých zemí? Takové otázky si klade kniha francouzského profesora ekonomie a diplomata Pierra-Bruna Ruffiniho nazvaná Věda a diplomacie. Nový rozměr mezinárodních vztahů, která vychází česky v nakladatelství Academia. Knihu ve Francouzském institutu v Praze uvedl sám autor. Součástí křtu byla také přednáška a panelová diskuse, kde diskutovali i Rut Bízková ze Středočeského inovačního centra, bývalý předseda AV ČR Jiří Drahoš, Otakar Fojt z Velvyslanectví Spojeného království v Praze a Mathieu Wellhoff z Francouzského velvyslanctví v Praze. 

Pierre-Bruno Ruffini působí jako profesor ekonomie na Univerzitě v Le Havre, kde v letech 2000–2005 působil rovněž jako rektor. Diplomatickou zkušenost získal jako rada pro vědu a technologii na francouzských velvyslanectvích v Rusku (2007–2010) a Itálii (2010–2013). Jeho kniha je první odbornou publikací systematicky mapující vědeckou diplomacii – nové odvětví mezinárodních vztahů, v němž se setkává věda se zahraniční politikou.

„Vědecká diplomacie se neomezuje jen na vztahy mezi jednotlivými státy, ale hraje významnou roli rovněž na multilaterální úrovni při řešení globálních výzev, jakými jsou například změna klimatu, výzkum kosmu, nebo zřizování a provoz velmi nákladných mezinárodních výzkumných infrastruktur – zde jmenujme například známý urychlovač částic v ženevském CERN, či stavbu termonukleárního experimentálního reaktoru ITER v jižní Francii,” píše v předmluvě ke knize bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

„Většina států s rozvinutou vědeckou diplomacií má své vědecké atašé především ve velkých zemích, které jsou technologicky na výši (země G7), v zemích rychle se rozvíjejících ekonomik (BRICS), případně i v dalších destinacích podle konkrétních priorit. V České republice působí vědečtí atašé několika zemí. Velmi viditelná v tomto směru jsou zvláště diplomatická zastoupení Francie a Spojeného království,” dodává Drahoš, podle nějž vědecká diplomacie už není jen výsadou zemí velkých rozvinutých ekonomik.

V posledních desetiletích jí totiž věnují pozornost i menší země – předkládaná kniha přináší konkrétní informace zejména o Švýcarsku, které disponuje v zahraničí 20 vědeckými poradci, a dále o Maďarsku a České republice.

Publikaci, která vyšla roku 2015 v originále, do češtiny přeložil Tomáš Duběda.

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Nakladatelství Academia

Přečtěte si také

• Akademie věd vyznamenala Neila Bermela a Marka Nekulu medailí Josefa Dobrovského
• Mladí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR převzali Prémie Otto Wichterleho
• Knihy Hynais a Paleolit českých zemí získaly Cenu Josefa Hlávky
• Zaměstnanci Akademie věd na A-Festu dokazují, že co Čech, to muzikant
• Matchm-AI-king: seminář o umělé inteligenci propojil vědce z AV ČR a univerzit
• Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského zkracuje název a vstupuje do nové éry
• Radomír Pánek předal děkovné listy dlouholetým zaměstnancům Akademie věd
• V Akademii věd se debatovalo o budoucnosti obnovitelných zdrojů energie
• Bedlivě zaostřete: úlovky do Vědy fotogenické můžete posílat do 6. července
• Pražští symfonikové pro Akademii věd zahráli díla Šostakoviče a Weinberga