
Archeologové na Vyšehradě prozkoumali základy nejstaršího kostela
01. 08. 2018
V těchto parných dnech se pomalu uzavírá terénní část mnohaletého archeologického výzkumu nejstaršího známého kostela na pražském Vyšehradě. Postupný odkryv této dávno zaniklé památky, která pochází někdy z období mezi lety 950–1050, vzbudil neobyčejný zájem odborné i laické veřejnosti již v roce 2014, kdy bylo objeveno zdivo východní oltářní niky.
Nově odkryté části základů severní části chrámové lodi a severní oltářní niky nyní umožňují rekonstrukci celého půdorysu této monumentální stavby. „Z kostela se zachovaly pouze základy. Díky nim však víme, že byl až 25 metrů dlouhý a stejně tak široký a že jeho vnitřní plocha činila zhruba 290 čtverečních metrů. Půdorys byl tak rozlehlý, že se na jeho místo později vešla bazilika sv. Vavřince, společně se sousední rezidencí děkanů Vyšehradské kapituly,“ říká vedoucí výzkumu Ladislav Varadzin z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Základy vyšehradského kostela byly překryty hřbitovem používaným v 11. až 14. století. Pohled na jeden z dětských hrobů
Jaký kníže nechal kostel postavit?
Na základě výzkumu se potvrdily předchozí náznaky, že objevený půdorys svou velikostí a složitým tvarem nemá v daném období srovnání na celém území Západních Slovanů. Po skončení terénní části bude následovat několikaleté odborné zpracování nálezů a dalších získaných poznatků v laboratořích a na dalších odborných pracovištích. Již nyní je ale zřejmé, že stavebníkem kostela byl některý z českých panovníků, jehož záměrem patrně bylo vybudovat na Vyšehradě velmi významné církevní a snad i politické centrum. „Kdo z českých panovníků plánoval tento kostel postavit? To přesně nevíme, protože k této stavbě se nezachovaly vůbec žádné písemné zprávy. V úvahu samozřejmě připadají jen knížata vládnoucí v době, do které kostel klademe. Osobně se domnívám, že to byl některý z mocných a zároveň ambiciózních Přemyslovců, konkrétně Boleslav I., Boleslav II., nebo Břetislav I.,“ uvažuje Ladislav Varadzin. Výzkum finančně podpořila Grantová agentura ČR.
Na titulním obrázku půdorys nejstaršího vyšehradského kostela – předběžná verze
SOUVISEJÍCÍ REPORTÁŽE:
Připravil: Archeologický ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: L. Varadzin, Archeologický ústav Praha AV ČR
Reportáže: Studio OAT
Přečtěte si také
- Stopy z neolitu i římské doby. Vědci ukončili terénní práce na Pražském okruhu
- Písmo od A po Z. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom?
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Aplikace HistoryLab. Jak vypadá novodobé pojetí školy hrou?
- V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
- Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?