Centrum Karla Čapka, které zkoumá etiku robotů, slaví rok existence

Studují etické a sociálně-politické otázky související s umělou inteligencí, robotikou a biotechnologiemi. Mezioborová platforma Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) funguje přesně rok. V říjnu 2018 podepsali dohodu o jejím založení ředitelé tří pracovišť AV ČR – Filosofického ústavu, Ústavu informatiky a Ústavu státu a práva – a Přírodovědecké fakulty UK. Výročí si členové centra připomněli ve čtvrtek 17. října konferencí Dobrá A.I. jako etická a filosofická výzva, na které shrnuli nejpodstatnější události prvního roku.

Výzkumníci centra Karla Čapka se zabývají kupříkladu etikou autonomních vozidel nebo implikacemi umělé inteligence pro otázky osobní identity, vědomí, etiky i estetiky. Na výroční konferenci se hovořilo o dvou významných mezinárodních workshopech, které se letos k těmto tématům konaly: Autonomous Vehicle Ethics: Beyond the Trolley Problem (psali jsme v článku Odborníci se radí o etice samořiditelných aut a Future Minds: The Metaphysics and Ethics of AI (program na stránkách CEVAST).

Kniha o etice samořiditelných aut vyjde v Oxfordu

Někteří ze zahraničních účastníků těchto dvou akcí (např. Patrick Lin z California Polytechnic State University, Ugo Pagallo z Turínské univerzity nebo Susan Schneiderová z University of Connecticut) se stali externími členy centra Karla Čapka. CEVAST tak má v současné době zhruba dvě desítky externích členů a desítku interních pracovníků.

Jedním z výsledků spolupráce bude kniha o etice autonomních vozidel, kterou v současné době editují David Černý z Ústavu státu a práva AV ČR, Tomáš Hříbek z Filosofického ústavu AV ČR a Ryan Jenkins z California Polytechnic State University. V roce 2020 by měla publikace vyjít v prestižním akademickém nakladatelství Oxford University Press.

Centrum Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice (CEVAST) vzniklo 12. října 2018

Jaký máte názor na roboty?

Výroční konference Dobrá A.I. jako etická a filosofická výzva dále pokračovala přednáškami Jaroslava Flegra, Robina Kopeckého a Michaely Košové z Přírodovědecké fakulty UK o dotazníkových metodách zjišťování morálních intuicí ohledně umělé inteligence.

Například Robin Kopecký zkoumá, jak lidé hodnotí různé verze antropomorfních (lidem podobných) robotů. Cílem je najít uživatelsky přijatelný návrh robotů využitelných v pečovatelských službách. Michaela Košová se zaměřuje na intuice dětí s cílem zjistit, jaké typy psychologických charakteristik a schopností připisují robotům.

Robot s minimálním vědomím

Příspěvky ve druhém bloku konference byly abstraktnější povahy. Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky AV ČR referoval o modelu „minimálního vědomí“, kterým by mohla být vybavena umělá inteligence. Jiří Wiedermann se domnívá, že minimální vědomí by mohlo umělé inteligenci umožnit efektivnější plnění některých typů úkolů.

O centru Karla Čapka natočil video youtuber Zvěd: 

Program výroční konference uzavřel David Černý přednáškou o tzv. technologické singularitě. Označuje se tak hypotetický okamžik, v němž obecná umělá inteligence vstoupí do nevratného a exponenciálně se zrychlujícího cyklu sebezdokonalování. Výsledkem má být superinteligence, o jejímž vztahu k lidstvu lze jen spekulovat.

Na konferenci se hovořilo také o budoucích plánech centra Karla Čapka. Jedním z nich je konání velké mezinárodní konference o využití informatiky a výpočetní techniky ve filozofii v létě 2020 v Praze.

O vztahu etiky k novým technologiím jsme psali rozsáhlý článek v časopise A / Věda a výzkum v čísle 4/2018.

Připravila: Leona Matušková z podkladů Tomáše Hříbka z Filosofického ústavu AV ČR a Davida Černého z Ústavu státu a práva AV ČR
Foto: CEVAST, Pavlína Jáchimová, AV ČR

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?