Zahlavi

Archeologický výzkum lze sledovat online i z obývacího pokoje

01. 06. 2020

K poznání archeologie už nemusíte jen listovat v těžkých knihách a chodit do muzeí. Díky novému pojetí správy a prezentace českého historického dědictví ji můžete pozorovat přímo z pohodlí domova – od počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura Archeologický informační systém České republiky (AIS CR), která souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů a dává je k dispozici veřejnosti. Zcela unikátní odemknutí vědecké práce pro laiky umožňuje vstřícný přístup Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně.

Výše zmíněné archeologické ústavy nesou již od vzniku samostatného Československa zodpovědnost za správu informací o archeologickém dědictví. Archivy těchto institucí již třicet let systematicky pracují na jejich digitalizaci. Významnými mezníky na této cestě se paradoxně staly dvě katastrofy: zaplavení ústavu během pražských povodní v roce 2002 a požár mikulčické archeologické základny o pět let později. Snaha o nápravu škod naštěstí dovolila shromáždit prostředky i velké množství lidské energie pro nový začátek. Tragické události rovněž odstartovaly zásadní změnu v přístupu archeologů k informačním technologiím.

Veřejnosti vstup povolen

Díky tomu se podařilo vybudovat digitální výzkumnou infrastrukturu AIS CR. Ta je svým celonárodním charakterem a šíří nabízených nástrojů unikátní i v evropském měřítku. Od roku 2016 tvoří tato síť jeden z pilířů vládní Cestovní mapy pro velké výzkumné infrastruktury ČR. Vědci tak postupně doplňují nejen její počítačové, personální a organizační zázemí, ale především datový obsah. Logickým vyústěním těchto snah zůstalo současné otevření infrastruktury co možná nejširšímu publiku.

AIS CR se skládá z řady informačních systémů a digitálních služeb. Jádrem celé struktury je Archeologická mapa České republiky, hlavní nástroj archeologické agendy a sběru informací o vědeckých výzkumech. S ní se na denní bázi setkává nejen odborná veřejnost, ale také kdokoli, kdo plánuje zásahy do krajiny, např. stavební činností. Zájemce o archeologii najdou potřebnou dokumentaci z archeologických výzkumů v Digitálním archivu AMČR.


Digitální obraz Hradiště Češov (okres Jičín), kombinující soudobé i staré mapy, 3D obraz terénu i jeho archeologickou interpretaci. Zajímavé informace o této lokalitě a mnoha dalších nalezte v Archeologickém atlase ČR (http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/cesov_jc_hradiste)

Na prahu nového věku

V něm je dnes možné procházet desítky tisíc dokumentů k českému archeologickému dědictví, např. terénní a letecké fotografie, výzkumné zprávy či mapy a plány archeologických lokalit. Především pro výletníky a ty, kdo chtějí lépe poznávat naši krajinu, slouží Archeologický atlas ČR, webový (ale i tištěný) průvodce po vybraných archeologických lokalitách. Zajímavé odborné i populární informace obsahuje portál Praha archeologická, zpřístupňující „Prahu pod Prahou,“ tedy množství unikátních nalezišť na území našeho hlavního města. Všechny tyto služby cílí nejen na archeology, památkáře, pracovníky státní správy a stavebníky, ale především na širokou veřejnost.

Proces, který v archeologii začal před sto lety, tak vstupuje do nové fáze. Digitální technologie už nejsou jen trpěnou pomůckou, ale stávají se i důležitým základem efektivní správy archeologického dědictví a kvalitního vědeckého výzkumu. AIS CR nově umožňuje informace o památkách otevřeně sdílet veřejnosti a česká archeologie tak vstupuje do nového informačního věku.

O Archeologickém výzkumu v Dolních Věstonicích píšeme také v aktuálním čísle  časopisu AΩ / Věda pro každého v článku Po stopách lovců mamutů, s notebookem a mikroskopem.

V jednom ze starších čísel stejného časopisu jsme psali o unikátním 3D Archeologickém muzeu v článku Na návštěvě v době kamenné.

O tom, co cítí archeolog při nálezu pravěkých kostí a v čem jsou mylné naše romantické představy o lovcích mamutů, jsme si nedávno povídali také v podcastu s Martinem Novákem z věstonické pobočky Archeologického ústavu AV ČR Brno.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie: Archeologický ústav AV ČR, Shutterstock

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce