České vodní nádrže prozrazují, jak hospodaříme i jak se mění klima

Od roku 1959 sledují hydrobiologové z Biologického centra AV ČR kvalitu vody v nádrži Slapy na Vltavě. Od roku 1979 v nádrži Římov na Malši. Chemické složení vody poukazuje na lidskou aktivitu v povodí a nárůst teploty vody zase hovoří o klimatické změně za posledních šest dekád.

„Chemické složení vody obou nádrží úzce odráží to, co se děje v krajině, zejména v hospodaření na polích. Ze všech ve vodě rozpuštěných látek je tento vztah patrně nejlépe vidět na dusičnanech,“ říká jeden z autorů studie, Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Rozsáhlé a často zbytečné meliorace zemědělské půdy zkrátily dobu zdržení dusíku v půdách, což způsobilo jeho odplavování do vody. K tomu se přidalo nadužívání syntetických hnojiv a další nevhodné zemědělské praktiky a společně vyústily do prudkého nárůstu koncentrací dusičnanu ve vodě, které dosáhly maxima na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Pozitivní obrat přišel po roce 1989, kdy došlo k jejich významnému poklesu s přechodem na tržní hospodářství, které bylo spojeno s ukončením meliorací, útlumem zemědělské výroby, snížením dávek a ekonomičtější aplikací hnojiv. K úbytku dusičnanů ve vodě přispělo i účinnější čištění odpadních vod a snížení množství škodlivin v atmosféře.

Zatímco ve vodě klesá podíl dusičnanů, nedá se to bohužel říci o fosforu, který se dostává do nádrže Slapy zejména s nedostatečně vyčištěnou vodou z čistíren odpadních vod a který je hlavní příčinou růstu sinic. Změny v koloběhu fosforu jsou pak příčinou větší zranitelnosti tohoto zdroje vůči eutrofizaci. Na Slapech rovněž narůstá podíl chloridů a sodíku, což svědčí o rostoucí spotřebě soli při chemické údržbě silnic v zimním období.

Vliv klimatické změny na kvalitu vody je zase jasně demonstrován na obou nádržích nárůstem teploty hladinové vrstvy od počátku devadesátých let.

„Na Římově i na Slapech vzrostla teplota vody za posledních 30 let o cca 1°C, tedy zhruba 0.3 stupně za jednu dekádu. Největší oteplení je patrné v jarních měsících – dubnu, květnu a červnu,“ uvádí Petr Znachor.

Po analýzách iontového složení vody a dalších abiotických faktorů se vědci následně zaměří na to, jak na změny kvality vody zareagovaly živé organismy.

Připravil: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR
Foto: Petr Znachor, Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Co ohrožuje kvalitu pitné vody? Odpovědi nabízí nový dokument
• A / Easy: O hrách, odvrácené straně Měsíce a kaktusových NEJ
• Ponořte se do fascinujícího světa výzkumu. Blíží se Týden Akademie věd ČR
• Začala škola pro češtináře: hned v úvodu padala slova jako mrcha či holomek
• Nejlepší firemní časopisy v Česku jsou z Akademie věd
• A / Magazín: O krvi, betonu kolem nás i bohatství, ukrytém v půdě
• Pozor! Pohov! Výstava o vojně ukazuje, jak se sloužilo vlasti
• Brněnský festival přesvědčil návštěvníky, že věda umí být okouzlující
• Odstartoval Festival vědy a techniky v Brně. AV ČR se představí na 14 stáncích
• Akademie na Colours of Ostrava ukázala, že věda patří do veřejného prostoru