Hmyz v nářečích českého jazyka
Zatímco většina českého národa tráví tyto dny doma, venku se probouzí jaro. Poznat to je mj. díky hmyzu, který po zimním období vylézá ze svých úkrytů. Na louce je slyšet bzučení, v lese mravenci čile budují své promyšlené stavby a dětem vykouzlí na rtech úsměv slunéčko sedmitečné, když jim náhodou přiletí na dosah ruky (kdo by neznal Do nebíčka – do peklíčka?).
Právě tento brouk s červenými krovkami posetými tečkami má jedno prvenství – váže se k němu nejvíce nářečních pojmenování ze všech zástupců hmyzu žijícího v našich luzích a hájích! Přesvědčit se o tom můžete na stránkách Českého jazykového atlasu, který je k dispozici na webové adrese https://cja.ujc.cas.cz/CJA2/. Mezi líbeznými lidovými názvy vás třebas zaujme beruška, berunka, helinka, majdalenka, poulinka. A nebo víceslovné názvy jako pámbíčkova kravička, pámbíčkova ovečka nebo sluníčko víčko. Schválně: který z těchto názvů používáte vy?
Slunéčko sedmitečné v nářečích českého jazyka. Zdroj: Český jazykový atlas
Drobná havěť fascinuje nejen entomology, ale také jazykovědce. Takoví dialektologové (jazykovědci zabývající se dialektologií, tj. studiem nářečí) třebas zkoumají, jak se zástupcům hmyzí říše říká v různých regionech, jak tyto potvůrky k daným názvům přišly apod. Ostatně na takového dialektologa si právě můžete zahrát; zkuste si vyplnit kvíz, který pro vás připravil Ústav pro jazyk český AV ČR, a nezapomeňte přitom využít nápovědy.
Připravily: Tereza Kopecká – Marta Šimečková, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.