Zahlavi

Řež si připomene zakladatele českého jaderného výzkumu Čestmíra Šimáněho

Řež si připomene zakladatele českého jaderného výzkumu Čestmíra Šimáněho

13. 05. 2019

Říká se mu „český Curie”. Díky světově uznávanému fyzikovi Čestmíru Šimáněmu, který by se letos v květnu dožil sta let, patří Česká republika mezi 30 zemí světa, které provozují a rozvíjejí jadernou technologii pro výrobu elektřiny. Šimáněho žáci, vědečtí kolegové i rodina si v úterý 14. května ve středočeské Řeži připomenou jeho odkaz a odhalí mu pamětní desku. Vzpomínkovou akci, na které se s dalšími partnery podílí Ústav jaderné fyziky AV ČR, doprovodí vernisáž dobových fotografií.

K jaderné fyzice se Čestmír Šimáně dostal náhodou, když jej v knížce zaujala zmínka o štěpení uranu. Měl všestranné nadání, hovořil sedmi jazyky a podle vzpomínek pamětníků na potkání citoval latinské klasiky.

„Byl nepřehlédnutelný nejen díky svým hlubokým odborným znalostem a pracovnímu zápalu, ale také jako veskrze renesanční osobnost s mnoha kulturními zájmy. Svůj zápal přenesl na celé generace následovníků, z nichž mnozí dodnes pracují nebo spolupracují s Ústavem jaderné fyziky,“ připomněl zástupce ředitele Ústavu jaderné fyziky Ondřej Svoboda.

Na stážích u Curieho

Rodák z Kateřinek u Opavy absolvoval Vysokou školu technickou Dr. E. Beneše a v letech 1947 až 1949 hostoval na dvou stážích v Laboratoři jaderné chemie u profesora Frédérica Joliot-Curie na Collège de France v Paříži. Nositele Nobelovy ceny zaujal pragmatickým přístupem – když potřeboval nějaký přístroj, sám si jej vymyslel a sestavil. Během své stáže dostal tehdy mladý český vědec při pozorování pokusů na urychlovači třetinu smrtelné dávky záření… Pařížská zkušenost z oboru urychlovačů částic a dovezené technické podklady významně ovlivnily nejen jeho další vědeckou dráhu, ale celý vývoj jaderného poznání v naší zemi. Po návratu z Paříže se zapojil do budování Ústavu ČAV pro atomovou energii a v roce 1955 pomáhal se založením Ústavu jaderné fyziky, kde pak byl dva roky ředitelem.

Vídeň i tunel pod Vítkovem

V letech 1961–1964 pracoval v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni jako ředitel Divize technických dodávek a jaderných surovin. Po návratu přešel na Fakultu technické a jaderné fyziky (později FJFI) ČVUT, kde nakonec zastával i funkci děkana.

Čestmír Šimáně byl zakladatelem řady institucí spjatých s jaderným výzkumem i výukou, neúnavným propagátorem využití jaderné energie a jedním z našich prvních vyslanců v mezinárodních organizacích, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Podílel se na výstavbě jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, pracoval na projektu jaderné elektrárny v Dukovanech, působil jako člen poradního sboru Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a doslova do posledního dechu pracoval v laboratoři mikrotronu v tunelu pod Vítkovem na vědeckých projektech Ústavu jaderné fyziky.

Zemřel 26. července 2012, ve věku 93 let. Poslední vědecký článek publikoval měsíc před tím.

Připravil: Miroslav Dočkal, Ústav jaderné fyziky AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav jaderné fyziky AV ČR