Reforma, aerosol i plastové láhve. Předsedkyně v Ústavu chemických procesů

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na svých cestách po jednotlivých pracovištích zamířila do Ústavu chemických procesů v pražském Suchdole. Doprovázel ji tam místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas a členka Akademické rady Markéta Pravdová. Ústav se 160 zaměstnanci patří v soustavě pracovišť Akademie spíše k těm menším. Nyní se nachází v citlivé fázi – čeká ho reforma, od které si ředitel Miroslav Punčochář slibuje větší efektivitu výzkumu.

 „Máme tu příliš velká a poněkud nepřehledná oddělení, což se někdy může odrazit i na duplicitě výzkumu. Plánujeme menší vyprofilované týmy a také větší šance pro mladé vědce,“ říká Punčochář, jehož reforma by měla začít od ledna příštího roku. Podle ředitele se nicméně již podařilo dobře nastavit spolupráci mezi jednotlivými skupinami v ústavu. „Když to řeknu s nadsázkou, tradičně tu panovala určitá rivalita mezi bílými plášti a montérkami, tedy mezi chemiky v laboratořích a chemickými inženýry. To už máme za sebou,“ řekl s úsměvem Punčochář.

Předsedkyně Eva Zažímalová s vědcem Janem Sýkorou při prohlídce Ústavu chemických procesů

Kromě plánované reformy se řešil i aktuální problém, který sice na ústavu nevznikl, ale jeho činnost ovlivní: plánované zřízení přistávací dráhy pro nákladní dopravu na letišti Ruzyně. Nákladní letadla by tak měla přelétat právě nad areálem ústavu, kde probíhají mimo jiné citlivá měření aerosolu v atmosféře, tedy množství pevných nebo kapalných částic.

„Velkou část měření budeme muset přesunout mimo Prahu do Košetic. Jinak bychom vzorkovali aerosol z letadel,“ říká vedoucí laboratoře chemie a fyziky aerosolů Vladimír Ždímal s narážkou na to, že letadla před přistáním obvykle vypouštějí i část zbytkového paliva. Aerosoly přitom patří k jedněm z největších znečišťovatelů vzduchu a Ždímalova skupina se podílí na několika evropských projektech, které zkoumají inhalační toxicitu aerosolových částic. Ty se občas vyskytují i tam, kde by je nikdo nečekal – například v metru, kde se při brždění souprav uvolňují oxidy železa. Ostatně chod zmiňované měřicí stanice, která například dokáže detekovat cigaretu vykouřenou v okruhu padesáti metrů, předvedl inženýr Ždímal vedení Akademie věd vzápětí v praxi.

Vedení AV ČR přihlíží konverzi sluneční energie v chemickou 

Pak už pokračovala prohlídka jednotlivých laboratoří: v oddělení katalýzy a reakčního inženýrství inženýrky Šolcové se návštěva stala svědkem konverze sluneční energie v chemickou pomocí štěpení vody, v oddělení separačních procesů Eduarda Hály přihlížela membránové separaci směsi plynů a v oddělení analytické a materiálové chemie jí mladý vědec Jan Storch přiblížil nové syntetické postupy pro přípravu tzv. helicénů, což jsou malé uhlíkaté molekuly se šroubovicovým tvarem. Díky svým unikátním vlastnostem a stabilitě mají široké využití například v oblastech materiálového inženýrství a nanotechnologiích. To dokládá i úspěch Storchovy skupiny v aplikovaném výzkumu a celosvětová distribuce s firmou Lach-Ner.

Autor mnoha vynálezů Jiří Sobek vysvětluje recyklaci kompozitních plastů 

Další zastávka se konala v laboratoři procesů ochrany prostředí. Autor na třiceti patentů inženýr Jiří Sobek zde představil způsob, jak recyklovat PET lahve za použití mikrovlnné energie. Dále na příkladu obalu od krmiva pro kočky vysvětlil, jak si poradit s tzv. kompozitními materiály – jeden obal se ve skutečnosti skládá z několika různých vrstev, které se musí nejprve složitě separovat, aby se jednotlivé složky mohly dále využít. Navržená metoda separace se přitom dočkala již prodané licence a poloprovozu v pražských Čestlicích. „Mám zkušenost, že ani výrobce často nezná přesné složení obalů, které používá,“ uvedl Sobek. V této laboratoři také vznikl způsob recyklace kuřecího peří do podoby biohnojiva, přičemž v běžném kompostu se štětiny z peří rozkládají až dvacet let.

Inženýr Jan Storch představuje laboratoř, kde se účinně extrahují kanabinoidy z technického konopí

„Tak a teď se pořádně nadechněte,“ zavtipkoval ředitel Punčochář před vstupem do další laboratoře, která podobně jako ta Sobkova připomínala spíše tovární halu. A opravdu – vonělo to tam marihuanovým oparem jako nad ránem u hudebního klubu. Vědcům se však podařilo vyvinout způsob, který dokáže účinně extrahovat kanabinoidy z takzvaného technického konopí a využívat je dále v medicíně či v kosmetickém odvětví, přičemž vzniklé produkty neobsahují látku zákonem zakázanou - THC. Také tento výsledek již má své praktické využití a produkty jsou komerčně distribuovány.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

• Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti
• K dárkům a protislužbám jsou Češi nejtolerantnější z EU, říká socioložka
• Zrak má z pohledu evoluce výborný poměr cena–výkon, říká Filip Děchtěrenko
• Sociologové zjišťovali, jakým překážkám čelí čeští podnikatelé a podnikatelky
• Unikátní sociologický výzkum odhaluje korupci z pohledu samotných aktérů
• Lidé se nejvíce bojí krádeží, podvodů a přepadení na ulici, ukazují výzkumy
• Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?
• Na koupi vlastního bytu potřebují Češi 15 ročních platů, nejvíce z celé EU
• Integrace ukrajinských uprchlíků má rezervy, zaznělo na konferenci v Senátu
• Covid, válka, klima. Jak posilovat odolnost, aby společnost neovládl strach?