Zahlavi

Pod tíhou historie: kniha rozhovorů s Jiřím Padevětem

19. 12. 2016

Na cestu ke čtenářům se 13. prosince 2016 vypravil knižní rozhovor s Jiřím Padevětem Pod tíhou historie (Nakladatelství Vyšehrad). Jak uvádí spoluautor publikace, novinář Luděk Staněk, s ředitelem Nakladatelství Academia se seznámil prostřednictvím Průvodce protektorátní Prahou: „Několik dní ležel […] na stole mezi ostatními tituly a zoufale čekal na trochu mého času a mé pozornosti, která možná nikdy neměla přijít. Pak jsem najednou večer knihu vzal do ruky a odložil ji v pět hodin ráno, jen abych ji po pár hodinách spánku zase vzal do ruky. […] Pokud přečtete knihu, která má 760 stran, prakticky na tři zátahy, něco v ní asi bude.“

Z následných setkání a sezení u sklenky vína vzešla kniha, v níž Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jít a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc mj. odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka.

Pro Jiřího Padevěta je historie více než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, v nichž se zabývá událostmi druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy – mnohdy neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je.

„Nikdy jsem si nedělal o lidstvu velké iluze. Někdy mě překvapí vynalézavost pachatelů násilí. V tu chvíli přemýšlím, čeho jsou lidé schopni. Jak hluboká musí být nenávist ke stejnému druhu jenom proto, že někdo mluví jiným jazykem, nebo vyznává jinou víru, nebo je jiného politického názoru. Jindy je to zjevně kvůli majetku. To už není žádná národní msta nebo zúčtování s místními Němci. Když se vrátím k transportům, tam byl údiv nad mnohostí míst a obětí, nad tím, kolik se tady stalo takových událostí a jak málo o nich víme. A pak také, jak se historie politicky kroutila i kolem těchto událostí. V západních Čechách jsem našel pomníky, které se evidentně vztahují k pochodům smrti. To nebyly jen pochody vězňů, byly to i pochody ruských válečných zajatců. Jeden pomník je postavený někdy v padesátých letech a text záměrně navozuje dojem, že tam padli vojáci Rudé armády v boji, nikoliv že tam umřelo třicet chudáků na pochodu smrti. Proč se k historii nestavíme čelem?“

Jiří Padevět vede od roku 2006 Nakladatelství Academia. Mezi jeho zájmy patří především historie českých nakladatelů a knihkupců, druhý odboj, obrněná technika nacistického Německa, historie Šoa a pražský místopis. Je autorem knih Cesty s Karlem Hynkem Máchou (2010), Průvodce protektorátní Prahou (2013), za kterou obdržel ceny Magnesia litera kniha roku, Magnesia litera za literaturu faktu a Slovník roku, Krvavé léto 1945 – poválečné násilí v českých zemích (2016) či průvodce Anthropoid (2016). V roce 2014 vydal knihu mystifikací Poznámky k dějinám, o rok později knihu próz Střepy času, krajin a konspirací – Nalezený deník. Je nositelem pamětní medaile Operace Anthropoid, kterou uděluje Asociace nositelů legionářských tradic

Připravil: Luděk Svoboda, Odbor akademických médií SSČ AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, AV ČR