Zahlavi

Oběhové hospodářství navazuje na zkušenosti s nakládáním s odpady

04. 12. 2018

Představit odpady jako významný zdroj surovin a energie a osvětlit principy oběhového hospodářství včetně právního rámce v EU měl za cíl seminář Trendy v nakládání s odpady, který v pondělí 3. prosince pořádala Akademie věd ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.

Seminář byl součástí cyklu Vědecké poznatky – základ pro lepší konkurenceschopnou společnost. Jak v úvodu zdůraznila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, jeho účastníci měli možnost nahlédnout problematiku odpadů a nakládání s nimi optikou různých odborností.

Lineární hospodářství je potřeba „ohnout“

Koncept oběhového hospodářství jako nového přístupu k udržitelnému hospodaření představil Vladimír Kočí z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. „Lineární hospodářství ve smyslu vytěžit/vyrobit/využívat/vyhodit lze aplikovat pouze v ideálním systému, kde je nekonečné množství zdrojů,“ řekl Vladimír Kočí. Oběhové hospodářství naproti tomu vrací výstupy z hospodaření zpět do oběhu v podobě druhotných surovin. „Linearitu posledních desetiletí relativního nadbytku energie a surovin je třeba ohnout, vytvořit z ní uzavřený cyklus. Tak to ostatně lidstvo dělalo po tisíciletí,“ dodal.

Vladimír Kočí také vysvětlil metodiku posuzování životního cyklu LCA a poukázal na nutnost hledat takové způsoby snižování environmentálních nákladů, které nezasahují do životní úrovně spotřebitelů. Připomněl, že 80 % dopadů na životní prostředí lze řešit již ve fázi navrhování výrobků.

Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR, a Dana Balcarová, předsedkyně výboru
pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR

ZEVO jako oběhová ekonomika v praxi

Martin Pavlas z Vysokého učení technického v Brně se ve své prezentaci věnoval především hodnocení toku vybraných komunálních odpadů na území ČR. Zaměřil se proto na problematiku směsného komunálního odpadu, který je hlavním problémem současného nakládání s odpady.

O energetickém využití odpadů jako o klíčové technologii pro využití směsných komunálních odpadů hovořil Michal Šyc z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. Všechna čtyři česká zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) – v Praze, Brně, Plzni a Liberci – plní přísná environmentální kritéria a nepředstavují rizika pro životní prostředí.

"Benefitem energetického využití odpadu je také možnost snížení emisí oxidu uhličitého. Zhruba 60 % světového odpadu končí na skládce a způsobuje asi 20 % emisí metanu," uvedl Michal Šyc. Energetické využití odpadu a recyklace tak podle něj jednoznačně nejsou v protikladu a ZEVO se řadí mezi technologie, které umožňují implementaci konceptu oběhové ekonomiky v praxi.

Právní pohled EU: nejen plasty na jedno použití

Podstatu právní úpravy oběhového hospodářství, která je připravována a zaváděna na úrovni Evropské unie, prezentovala na semináři Hana Müllerová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Účastníci se tak mohli seznámit s hlavními principy Akčního plánu EU pro oběhové hospodářství i s Evropskou strategií pro plasty v oběhovém hospodářství.

„Odvětví plastů je pro evropskou ekonomiku a konkurenceschopnost EU prioritou,“ zdůraznila Hana Müllerová. „Odvětví plastů zaměstnává 1,5 milionu lidí, roční obrat dosahuje 340 miliard eur. Podíl EU na světovém trhu plastů přitom klesá,“ sdělila. Cílem EU do roku 2030 je proto všechny plastové obaly opakovaně používat nebo recyklovat. Kromě toho připravuje EU úplný zákaz záměrného přidávání mikroplastů do výrobků a chce regulovat i nezáměrné vnášení mikroplastů do životního prostředí. Evropská strategie pro plasty ale zahrnuje také cíl zvýšit důvěru spotřebitelů ke kohoutkové vodě. „Záměrem je snížit spotřebu balené vody, a to o 17 %,“ řekla Hana Müllerová.

Dana Balcarová, předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR,
Michal Šyc, Ústav chemických procesů AV ČR, Jiří Kotek, Ústav makromolekulární
chemie AV ČR, Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR

Mýty a sny o bioplastech vs. skutečnost?

O principech recyklace plastů a technologických možnostech přednášel Jiří Kotek, ředitel Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. V prezentaci nabídl přehled spotřeby jednotlivých druhů plastů a podal stručný přehled používaných aditiv a jejich ekologických, zdravotních a hygienických rizik. Shrnul také základní principy zhodnocení plastového odpadu s důrazem na trvale udržitelný rozvoj. „Plasty pozitivně přispívají k úsporám energie i k oběhovému hospodářství, ale pouze za předpokladu, že s nimi nakládáme odpovědně,“ upozornil Jiří Kotek.

Na toto téma pak navázal jeho kolega z ústavu Hynek Beneš, který se zaměřil na mýty a paradoxy spojované s tzv. bioplasty, respektive biologicky rozložitelnými a konvenčními plasty. Vysvětlil, že termín bioplasty odborná literatura nezná a je užíván pouze jako mediální zkratka či v legislativě. „Biologicky rozložitelné plasty bohužel nevyřeší problém znečištění planety plasty. Jejich rozpad ve volné přírodě probíhá zásadně pomaleji či vůbec neprobíhá,“varoval Hynek Beneš.

Závěrečná diskuse ukázala, jak důležité jsou vědecké poznatky pro stanovování konkrétních cílů, které bude legislativa nastavovat v oblasti oběhového hospodářství. „I když na řadu otázek zatím nemáme jednoznačné odpovědi, potřebujeme problematice co nejvíce porozumět, protože v krátkém čase se budeme muset shodnout a jednoznačnou odpověď dát,“ uvedla Dana Balcarová, předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, pod jejíž záštitou a záštitou předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové se seminář Trendy v nakládání s odpady konal.

Jednotlivé prezentace najdete zde.

Na úvodní fotografii zleva: Jiří Kotek, Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Eva Zažímalová, předsedkyně AV ČR, Hana Müllerová, Ústav státu a práva AV ČR, Michal Šyc, Ústav chemických procesů AV ČR, Dana Balcarová, předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny PČR

Související články:

Kvalita pitné vody klesá, míní vědci

 

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Michael Nekula, tiskové středisko PS PČR