Ministerstvo financí ohrožuje stabilitu vědy

„Dochází nám trpělivost,“ vzkazují ministerstvu financí akademici, zástupci vysokých škol a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Ostrá slova na adresu ministerstva financí, které zpochybňuje již schválený návrh výdajů státního rozpočtu do vědy a výzkumu, zazněla na tiskové konferenci na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Svolal ji tam místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek a zúčastnila se jí předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a místopředseda České konference rektorů Karel Melzoch.

„Peníze na vědu nejsou žádná černá díra, ani děravý hrnec, ani cedník,“ řekl Bělobrádek s odkazem na výrok ministra financí Ivana Pilného, podle něhož jsou peníze na vědu a výzkum v rozpočtu na příští rok nadhodnocené. Návrh, který vláda již odsouhlasila, původně počítal s částkou 36 miliard korun, ministerstvo financí by si však představovalo výdaj o téměř tři miliardy nižší. Podle ministerstva financí by si vědci měli začít víc vydělávat sami na sebe.

„Jsem hluboce přesvědčena, že jakákoli investice do vědy se vždycky vyplatí. Jenom se podívejte, jak se v posledních letech zvýšila úroveň našeho života,“ oponuje takovému názoru předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která argumentuje například výzkumem v oblasti medicíny či dopadu klimatických změn. Uvedla také, že Akademie věd získává ze státního rozpočtu pouhou třetinu svých prostředků. Další třetinu pak vědci musí vysoutěžit  v grantech a poslední třetinu tvoří vlastní zdroje, jako jsou příjmy ze smluvního výzkumu a licencí. „Takže my se opravdu snažíme,“ uvedla Zažímalová a dodala, že veřejná podpora vědy a výzkumu tvoří v západních zemích, například v sousedním Německu, až osmdesát procent. Nestabilní prostředí v Česku má podle Zažímalové za následek i to, že mladí, talentovaní vědci čím dál častěji odcházejí do zahraničí. „A platí to i naopak, pro zahraniční vědce u nás: jeden dva roky se tu rozkoukají, a potom vezmou výnosnější nabídku kousek za hranicemi.“

Špatná situace panuje i v oblasti vysokých škol, které jsou podle rektora Vysoké školy chemicko-technologické Karla Melzocha „hluboce podfinancovány”. „Jsme velmi rozčarováni ze stávající situace. Pokud se budou peníze ještě krátit, jsme připraveni protestovat,“ uvedl Melzoch, který argumentoval nedávným výzkumem z Vysoké školy ekonomické, podle něhož investice do vědy zvyšují zaměstnanost.

Připravil: Odbor mediální komunikace kanceláře AV ČR
Foto: Radek Melichar

Přečtěte si také

• Věda jako vášeň
• Vědci pod mikroskopem: nový cyklus videorozhovorů na internetu
• Vyjádření k odsouzení Dr. Ahmadrezy Djalaliho
• Usnesení sněmu zohlednilo budoucí jednání s premiérem Andrejem Babišem
• Nové Áčko: o betlémské hvězdě či energii budoucnosti
• Vybrané výsledky činnosti Akademie v roce 2016–2017
• Zpráva evropských akademií věd: Potřebujeme změnu ve výživě a životosprávě
• Odstartoval dvanáctý ročník projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě
• Probíhá 10. ročník konference o rentgenové optice v astronomii
• Bývalý předseda Akademie věd převzal čestný doktorát od japonské univerzity