Akademické prémie 2017: Excelentní věda, organizace času i poděkování daňovým poplatníkům

19. 09. 2017

Tři vynikající vědci Akademie věd ČR, kteří v mezinárodním měřítku patří ke špičce ve svém oboru, převzali v úterý 19. září nejvýznamnější vědeckou poctu v České republice Praemium Academiae neboli Akademickou prémii. Petrovi Baldrianovi z Mikrobiologického ústavu, Michalu Fárníkovi z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Janu Flusserovi z Ústavu teorie informace a automatizace ji na slavnostním ceremoniálu předala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.

Akademická prémie, kterou lze obdržet pouze jednou za život, je spojená s částkou až třiceti milionů korun rozložených na šest let. Během této doby mohou laureáti podle svého uvážení hradit náklady spojené s výzkumem, pořízením přístrojů a mzdami, a to vždy do výše pěti milionů ročně.

Správné otázky

„Doufám, že nezklamu důvěru ve mně vloženou,“ řekl při přebírání ceny mikrobiolog Petr Baldrian, přední odborník v oblasti ekologie a fyziologie půdních hub a bakterií. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK chce ve svém dalším výzkumu přispět k objasnění podílu bakterií a hub na přeměně látek v lesních ekosystémech.

„Mikroorganismy sice nejsou vidět, ale jsou stejně tak důležité jako stromy a zvířata, které vidíme. Za svůj úspěch považuji, že jsme přispěli k vývoji metod, které nám umožňují studovat aktivitu mikroorganismů přímo v jejich přirozeném prostředí, aniž bychom si je museli vypůjčit do laboratoře. Přece jenom se bakterie a houby chovají jinak přímo v půdě a jinak na Petriho misce,“ uvedl Baldrian, podle něhož je podstatou života vědce pokládat ty správné otázky.

Unikátní aparatura

Další oceněným je chemický fyzik Michal Fárník, který po svém návratu z Německa a Spojených států založil na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského novou experimentální skupinu s mnoha mladými zahraničními vědci. Její nastartování usnadnila unikátní aparatura, kterou přivezl do Prahy z Institutu Maxe Plancka. V následujících letech ji podstatně rozšířil a na jejím základě vybudoval nové zařízení na studium volných klastrů a nanočástic v molekulových paprscích. Farník se ve svém výzkumu zabývá mimo jiné otázkami, jak dochází k ničení ozónu v atmosféře či jak vznikají základní molekuly života ve vesmíru.

„Doufám, že Akademická prémie umožní potenciál naší skupiny dále využít a rozvinout,“ řekl při přebírání prémie Fárník, který poděkoval svým kolegům za skvělé nápady a práci. „Chtěl bych také poděkovat všem daňovým poplatníkům za podporu chtěnou i nechtěnou,“ zavtipkoval Fárník, který ve svém životě vědu propojuje s uměním a sportem: kromě toho, že běhá dlouhé běhy v horském terénu, také maluje grafiky.

Klíčové práce až po narození dětí

Také třetí laureát, uznávaný odborník v oblasti zpracování a rozpoznávání obrazu Jan Flusser, zdůraznil spojení vědeckého a osobního života. „Chtěl bych poděkovat především svým dětem, kterým je dnes devět a dvanáct let. Po jejich narození jsem začal pociťovat tak velký nedostatek času na práci, že jsem se musel naučit využívat každé volné chvilky a stal jsem se sám sobě mnohem lepším organizátorem. Což se zpětně odrazilo i na mé práci – napsal jsem svoje klíčové studie,“ řekl s úsměvem Flusser, který se ve svém výzkumu zabývá oblastí na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. Jeho skupina přitom v některých oblastech doslova formuje světovou špičku. Flusserova práce nachází široké uplatnění jak v medicíně, například počítačové tomografii, tak ve forenzních vědách, kde se využívá při potvrzování pravosti fotografií či videí.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Viktor Černoch, Středisko společných činností AV ČR
Videomedailonky: Oddělení audiovizuálních technologií, Středisko společných činností AV ČR