Vyhledávání



Kalendář akcí

Dnes < 2016 >  < únor > 
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29            

Akademický bulletin / Živa

abicko- ziva

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

Academia 

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Superlaser ELI

ELI.jpg

projekt CZECHGLOBE

TITUL.jpg

Vítejte na stránkách Akademie věd České republiky,

veřejné neuniverzitní výzkumné instituce, kterou tvoří soustava vědeckých pracovišť. Svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky (AV ČR) a dalšími právními předpisy. Výzkum prováděný AV ČR usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti. Nejvyšším samosprávným orgánem AV ČR je Akademický sněm. Výkonným orgánem AV ČR je Akademická rada v čele s předsedou AV ČR. Jejím stálým poradním orgánem je Vědecká rada, která se zabývá vědní politikou AV ČR. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období.
 

Akademie věd ČR ocenila tři výrazné osobnosti popularizace vědy

news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016 news2016
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)

 

Akademie věd ČR ocenila tři výrazné osobnosti popularizace vědy

11.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160211/01.jpg

Ve středu 10. února převzali z rukou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše významné ocenění tři noví laureáti – Mgr. Ivan Boháček (vedoucí redakce časopisu Vesmír), RNDr. Radek Mikuláš, DSc., (vědecký pracovník Geologického ústavu AV ČR) a Ing. Daniel Stach (moderátor a reportér České televize). „Medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy zavedla AV ČR v roce 2002 a uděluje ji nejen pracovníkům Akademie věd ČR a vědcům, ale také těm, kteří se svou každodenní činností zabývají popularizací vědy. Jsem rád, že dnes se to týká hned dvou ze tří laureátů,“ uvedl při předávání cen prof. Drahoš.

více zde

Revoluce v astrofyzice – vědci objevili gravitační vlny

12.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160212-gravitacni-vlny.jpg

Vědcům se poprvé podařilo přímo detekovat gravitační vlny. Podle odborníků je to začátek zcela nové éry zkoumání vesmíru. Existenci gravitačních vln předpověděl téměř před sto lety v rámci své všeobecné teorie relativity Albert Einstein. Gravitace se šíří ve vlnách jako například světlo, místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Nepřímý důkaz o existenci gravitačních vln získali vědci v 70. letech minulého století na základě výpočtů, které byly oceněny Nobelovou cenou. Včerejší oznámení ale podává první přímý důkaz. O komentář objevu jsme požádali prof. Jiřího Chýlu z Fyzikálního ústavu AV ČR.

více zde

V Ústavu pro českou literaturu AV ČR vychází nový titul Kritické hybridní edice

12.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160211-bezruc.jpg

V unikátní edici vychází publikace Slezské písně Petra Bezruče. Dílo spojuje knižní čtenářské vydání a elektronickou vědeckou edici na DVD. „Edice Slezských písní představuje problém již co do rozsahu zpracovávaného materiálu. Každá z necelé stovky básní má svoji složitou textovou historii, většina se dochovala hned v několika desítkách verzí – rukopisných, v opisech, v časopiseckých otiscích a mnoha knižních vydáních. Naše edice mj. přináší zcela jedinečný soubor autorových rukopisů, který dosud nebyl v takovém rozsahu shromážděn,“ vysvětluje editor publikace Mgr. Jiří Flaišman, Ph.D., z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

více zde

Kometa viditelná téměř pouhým okem

12.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160212-cam-leden-2016.jpg

Česká astrofotografie měsíce

 

Kometa s označením C/2013 US10 byla objevena 31. října 2013 v rámci programu Catalina Sky Survey. Krátce po objevu nebyla ještě rozpoznána kometární charakteristika tělesa a bylo mu přiděleno planetkové označení 2013 US10. Až pozdější pozorování odhalila, že se jedná o kometu. Ta od objevu stále zjasňovala, až se na počátku roku 2016 dostala téměř k hranici viditelnosti pouhým okem. Navíc se pyšnila dvěma ohony. Kometa Catalina nepatří mezi potenciálně nebezpečné objekty a vzhledem k její dráze se s ní už dokonce asi nikdy nepotkáme.

více zde

Jedenáctý únor nově patří ženám ve vědě

10.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160210-mezinarodni-den-zen-ve-vede.jpg

Na sklonku roku 2015 se Valné shromáždění OSN rozhodlo ustanovit 11. únor Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. „Je obecně známo, že muži a ženy sledují v životě poněkud odlišné cíle, což se do jisté míry odráží i v jejich kariérních preferencích. Ustanovení Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě proto považuji za impulz, jenž má především za cíl povzbudit nadané ženy a dívky, kterých je ve vědě stále málo,“ uvedl předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. NKC – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR při této příležitosti oslovilo několik osobností s anketními otázkami. Jejich odpovědi si můžete přečíst zde.

více zde

Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy

5.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160205-LUK_02.jpg

Prestižní Ceny Wernera von Siemense převzali na slavnostním večeru 4. února v Betlémské kapli vítězové z řad mladých vědců, studentů a pedagogů z českých technických a přírodovědných univerzit a vědeckých institucí. „Propojení špičkového výzkumu s inovační, vývojovou a průmyslovou sférou patří k dlouhodobým cílům Akademie věd ČR. Vážíme si práce společnosti Siemens v této oblasti, která motivuje studenty významných technických a přírodovědných univerzit a přispívá tak významně k našemu společnému cíli,“ uvedl předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš, předseda poroty a garant kategorie nejvýznamnější výsledek základního výzkumu.

více zde

Příběhy třiceti českých vědců v unikátním díle

3.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160203-homines.jpg

Pětisvazkové dílo Homines Scientiarum vytvářeli pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Pardubice tři roky. Soubor třiceti portrétů různorodých osobností české vědy 20. století představil veřejnosti za účasti předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších významných hostů vedoucí kabinetu dějin vědy ÚSD AV ČR PhDr. Antonín Kostlán, CSc. Vysvětlil, že rozhovory měly širší rozměr než běžná interview a snažily se mj. odpovědět na otázku úlohy vědy v dnešním světě. „Zpovídané osobnosti měly vyjádřit svůj názor i na to, jak vidí svět, či ozřejmit své názory na život,“ upřesnila doc. Soňa Štrbáňová.

více zde

Analýza vlivu vrstevníků na rozšíření kouření u české mládeže

3.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160203-koureni-idea.jpg

Přes 40 % mladistvých v Česku kouří. Nová analýza think tanku IDEA zkoumala, jak silně je kouření středoškoláků ovlivněno kouřením jejich vrstevníků. „Naše analýza si dala za cíl zjistit, jakou měli do té doby nekouřící středoškoláci k zahájení kouření motivaci. A dospěla jednoznačně k závěru, že oproti dívkám je u chlapců peer effect neboli vliv vrstevníků významný,“ vysvětluje Filip Pertold. Výsledek studie je zvlášť důležitý při současné debatě o zavedení zákazu kouření v barech a restauracích. Do nich chodí chlapci daleko častěji než děvčata, a proto jsou peer efektu kouření více vystaveni.

více zde

Nejvýkonnější světový laser ponese jméno Krakatit

2.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160202-pojmenuj-superlaser.jpg

Nejvýkonnějším laserem, který kdy lidstvo postavilo, bude Krakatit. Jméno, které v roce 1922 vymyslel Karel Čapek pro svůj vědeckofantastický román, tak po více než devadesáti letech vstoupí do světa velké fyziky. Pro laser je navrhl Ladislav Valerián, účastník soutěže Pojmenuj superlaser, organizované Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR a časopisem Vesmír. V jejím rámci dostaly jména i další budoucí lasery projektu ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Vítěznými návrhy se staly Amos, Lucifer, Avoja a pro dva lasery v sousedním centru HiLASE porota zvolila jména Perla a Bivoj.

více zde

Značka Academia oslavila 50. výročí své existence

2.2.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160202-academia/04.jpg

V pondělí 1. února se uskutečnil v sídle Akademie věd ČR slavnostní podvečer věnovaný 50. výročí Nakladatelství Academia, které vzniklo již v roce 1953 jako Nakladatelství Československé Akademie věd, ale název Academia získalo až v souvislosti s tehdejším uvolněním politické atmosféry v roce 1966. Na českém trhu je nejen zaměřením své produkce jedinečné. „Knihy vydávané pod hlavičkou Academia jsou určené pro každého, kdo se zajímá o pravdu, fakta a detaily. Myslím, že takové nakladatelství málo doceňujeme,“ řekl předseda Akademie věd ČR prof. Drahoš.

více zde

Akademie věd zahájí rok oslav 700. výročí narození Karla IV.

2.2.2016

Ve středu 17. února 2016 zahájí prof. František Šmahel v pražském paláci Žofín cyklus slavnostních přednášek „Akademie věd ČR – špičkový výzkum ve veřejném zájmu“. Rok 2016 bude ve znamení 700. výročí narození Karla IV. Tento český král a římský císař byl postavou charismatickou a na jeho osobu a vládu se nám zachovaly zejména pozitivní vzpomínky, které dobře symbolizuje titul Otec vlasti a pro dnešní dobu i označení „největší Čech“, jež vyšlo z nedávné televizní ankety. Příběh jeho života a díla i následných reflexí nabízí řadu nejrůznějších momentů, které je možné dodnes inspirativně uchopit a rozvíjet.

více zde

Projekt ASCIMAT pro rozvoj scintilačních materiálů

29.1.2016

/sys/galerie-obrazky/news-2016/160129-fzu-tz.jpg

Dne 21. ledna 2016 byl odborným setkáním ve Fyzikálním ústavu AV ČR zahájen evropský projekt „Zvýšení vědecké excelence a inovační kapacity v oblasti pokročilých scintilačních materiálů ve Fyzikálním ústavu AV ČR“. Scintilační materiál pracuje jako konvertor, který dokáže foton vysokoenergetického (rentgenového nebo gama) záření nebo energii dopadající částice (elektrony, protony, ionty) přeměnit na skupinu fotonů z oblasti ultrafialového až viditelného (UV/VIS) záření, které je pak možné s velkou citlivostí převést na elektrický signál běžnými fotodetektory a ten dále zpracovat.

více zde

Netopýři v Eurasii tolerují nemoc, která devastuje jejich příbuzné v Severní Americe

29.1.2016

Český vědecký tým společně s mezinárodními spolupracovníky zjistil, že netopýry v Palearktu chrání před smrtelnou nemocí zvanou syndrom bílého nosu (white-nose syndrome, WNS) mechanismus tolerance patogenu. To je nadějí pro severoamerické druhy netopýrů, u kterých epidemie WNS probíhá zvláště devastujícím způsobem. WNS je způsoben plísní Pseudogymnoascus destructans, jež může infikovat všechny netopýry zimující v podzemních prostorách, které jsou tímto agens kontaminovány. Zde zůstává plíseň dlouho životaschopná a infekční čeká na přílet svých hostitelů v dalším roce.

více zde

Více aktualit...