Archiv aktualit

Jedním z pilířů vědní politiky je otevřená věda – Open Science. Na otázky správy dat, režimů publikování a zpřístupňování vědy veřejnosti se zaměří akce s názvem Jak dát smysl otevřené vědě? Uskuteční se 12. září 2025 pod záštitou Vědecké rady AV ČR v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Setkání nabídne panelové diskuze, workshopy i prezentaci sociologického šetření. Zúčastnit se mohou zdarma nejen badatelé a představitelé vědeckých institucí, ale také veřejnost. Registrovat se lze do 31. srpna 2025.

Od konce druhé světové války uplynulo 80 let a zdálo by se, že už o ní skoro všechno víme. Přesto se stále vynořují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek – například osudy tisíců československých občanů, kteří museli narukovat do německé armády. Ve wehrmachtu nuceně bojovali také obyvatelé pohraničních území Slovinska, Belgie, Francie nebo Polska. Právě u severních sousedů jde o velmi citlivou záležitost. Proti výstavě Naši chlapci, kterou v sobotu 12. července zahájilo Muzeum Gdaňska, se postavili někteří politici včetně prezidenta Andrzeje Dudy. Při této příležitosti uveřejňujeme článek, který k historii Čechů ve wehrmachtu vyšel v aktuálním čísle časopisu A / Magazín Akademie věd ČR.     

Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Ve svých výzkumech se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, který vytvořil také webový portál delnickekolonie.cz. O tématu jsme psali v A / Magazínu v článku Ubytko pro dělníky.

Umí odvát smog, toxické látky z fabrik či elektráren i jedovaté plyny šířené teroristy. Od zplodin všeho druhu dokáže vzduch „očistit“ jen vítr. Jak rychle a účinně to zvládá, zkoumají vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR v aerodynamickém vzduchovém tunelu v Novém Kníně. Vkládají do něj modely měst či krajiny a pozorují, jak se v nich turbulentní proudění chová. Už takhle prověřili „Staromák“, kovohutě na Příbramsku nebo třeba kravín. O větrných experimentech píšeme v hlavním tématu aktuálního A / Magazínu.

Dva dny – 16. a 17. června 2025 – přinesly úspěch ve dvou literárních soutěžích třem knihám a ediční řadě Nakladatelství Academia. V pondělí 16. června 2025 zvítězily jeho publikace ve dvou kategoriích Cen Josefa Hlávky za vědeckou literaturu, následující den nakladatelství uspělo v Cenách Miroslava Ivanova pro díla literatury faktu, kde získala ocenění také publikace Historického ústavu AV ČR.

Vítr má stovky rolí: někdy pomáhá, jindy ničí. V aktuálním čísle A / Magazínu jsme prozkoumali několik jeho podob. Třeba vědci z Ústavu termomechaniky AV ČR proudění vzduchu simulují ve speciálních tunelech s maketami měst, aby zjistili, jak se vítr chová mezi budovami. Když se živel utrhne ze řetězu, jsou na pozoru zase badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kteří studují větrné bouře zvané derecho, nezřídka řádící i v Česku. Přifoukněte si vědomosti při čtení nejen hlavního tématu, ale i dalších zajímavých článků v časopisu Akademie věd ČR.

Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.

Olomoucké knižní klenoty, léčivé rostliny či lovci mamutů jsou tématy některých z projektů, na nichž spolupracují pracoviště Akademie věd ČR s kraji a mikroregiony v programu Regionální spolupráce AV ČR. Vybrané z nich přiblížili vědci a vědkyně 19. června 2025 v Brně na setkání představitelů Akademie věd ČR se zástupci krajů.

Odkrýváme příběhy minulosti. Tak zní motto letošního ročníku Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro milovníky archeologie a historie. Zájemci mají možnost podívat se v doprovodu zkušených odborníků na více než stovku známých i zapomenutých lokalit po celé republice, prozkoumat je a dozvědět se něco nového.

Hoříte pro svůj obor a chcete si zpestřit léto i načerpat nové impulzy pro výuku? Nenechte si ujít srpnové akce Akademie věd ČR pro učitele přírodních věd a dějepisu. Čeká vás pestrý program s přednáškami vědců a vědkyň i výměna zkušeností s kolegy a kolegyněmi z celé republiky – to vše v inspirativní atmosféře. Přihlášky přijímáme do 22. června 2025.