Archiv aktualit
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumenty
Mléčná dráha na hlavní třídě súdánského Chartúmu, sumec na stromě, různé barevné variace jedné ovarioly termití královny nebo také farmář a „jeho“ sýček. Nejen tyto, ale i další, mnohdy netradiční motivy z vědeckého prostředí zaujaly v šestém ročníku soutěže Věda fotogenická. Vítězné snímky se představily 10. října 2019 na vernisáži v Americkém centru v Praze za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. Letos se o přízeň poroty ucházelo rekordních 350 snímků.
Jak účinněji využívat sluneční energii a zvýšit pohlcování oxidu uhličitého na Zemi? S unikátním projektem PhotoRedesign přišel Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Na pracovišti v Třeboni pracuje se sinicemi, které využívá jako modelový organismus při zkoumání zásadního přírodního procesu – fotosyntézy. V prestižní soutěži o granty ERC Synergy dnes získal pro své pracoviště jednu z nejštědřejších podpor, které kdy český vědec získal: 2 500 000 eur.
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) odstartovalo 25. září v Bruselu aktualizaci Cestovní mapy, která uvádí evropská vědecká zařízení světové kvality. Do 5. května 2020 může vědecká komunita navrhovat nové projekty výzkumných infrastruktur pro zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Zveřejnění aktualizované Cestovní mapy ESFRI se plánuje na konec roku 2021.
Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR mimořádný potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky, která se podle současného výzkumu mohla v jezeře ještě donedávna vyskytovat. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, bujný život v tomto kyselém jezeře jim nakonec vyrazil dech. Dno pokrýval hustý porost větvených řas, hojně osídlených mnoha druhy čistomilných bezobratlých živočichů a na ponořených větvích padlých smrků objevili nespočet kulovitých slizových kolonií. Jedná se o první zdokumentovaný nález tohoto koloniálního živočicha v České republice.
Dostupná předškolní zařízení, změna grantového systému i legislativní změny. Seminář o rodičovství a vědecké profesi, který se konal ve čtvrtek 10. října v Senátu, propojil akademickou a politickou sféru.
John B. Goodenough, M. Stanley Whittingham a Akira Jošino – to jsou jména letošních nositelů Nobelovy ceny za chemii. Získali ji za vývoj lithium-iontových baterií, které umožnily rozšíření bezdrátové elektroniky, včetně mobilních telefonů a notebooků, slouží i v elektromobilech. Dokážou též uchovávat značné množství elektřiny z obnovitelných zdrojů – sluneční i větrné energie. Napomáhají tak budovat společnost nezávislou na fosilních palivech.
Kanadsko-americký fyzik a kosmolog James Peebles a švýcarští vědci Michel Mayor a Didier Queloz jsou novými nositeli Nobelovy ceny za fyziku. Královská švédská akademie věd ocenila jejich přínos k pochopení vývoje a struktury vesmíru od velkého třesku po dnešek a objev první exoplanety obíhající kolem hvězdy podobné Slunci. Výzkumu exoplanet se věnují i vědci v Akademii věd ČR.
Vědci z Akademie věd ČR objevili zcela nový způsob, jak ovlivnit samoskládání nanoskopických stavebních bloků – proteinů – do struktur buněčného skeletu, a to pomocí velice krátkých a intenzivních elektrických pulzů. Pozoruhodné na tomto objevu je, že pulzy mohou zásadně ovlivnit nanoskopický tvar poskládané struktury a to vratně, nebo nevratně, podle nastavení parametrů pulzů. Tento objev má dopad na vývoj nových bionanomateriálů a může vést až k novým elektromagnetickým postupům v biomedicínských terapeutických metodách, například v léčbě rakoviny. Objev publikoval prestižní vědecký časopis Advanced Materials.
Mezinárodní časopis Global Change Biology - Bioenergy nedávno zveřejnil dokument vypracovaný patnáctičlenným týmem odborníků Expertní rada evropských akademií (EASAC) na životní prostředí, který se věnuje závažným nesrovnalostem mezi vědou a praktickou politikou v oblasti energie získávané z lesní biomasy. Článek staví na rozsáhlé práci expertů EASAC, kteří se touto problematikou zabývají už od roku 2015. Mezi uvedenými odborníky je rovněž Pavel Cudlín z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Najít v Praze bydlení za dobrou cenu, ať už vlastní, či nájemní, je nesnadný úkol. O mnoho lépe na tom nejsou ani další větší česká a moravská města. Jak může dostupnosti bydlení pomoci vědecký výzkum? Tématem se zabývá Tomáš Samec ze Sociologického ústavu AV ČR, který k tématu připravil webové stránky a publikaci nazvanou Jak zajistit dostupné bydlení?