Archiv aktualit

Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů, tedy bakterií, hub, kvasinek či virů, žijících uvnitř našeho těla i na jeho povrchu. Doposud se mělo za to, že střevní mikrobiom – který má bezprostřední vliv na zdraví včetně paměti, schopnosti se učit či psychických onemocnění – úzce souvisí s evoluční historií svého hostitele. Tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR ve spolupráci s Minnesotskou univerzitou v USA ovšem přišel se zjištěním, že stravovací návyky ovlivňují složení střevního mikrobiomu mnohem více než společná evoluce hostitelského organismu a mikrobiomu.

V pondělí 19. srpna 1839, přesně před 180 lety, byl členům francouzské Akademie věd oficiálně představen vynález daguerrotypie, čímž byla světu zpřístupněna jedna z prvních prakticky využitelných fotografických metod. Za 180 let prošla fotografie složitým vývojem. V posledních letech se postupně zaměřuje stále větší pozornost na odborné zpracování fotografií a na preventivní péči o ně. Rozsáhlou fotografickou sbírku čítající na 65 tisíc snímků spravuje také Oddělení dokumentace Ústavu dějin umění Akademie věd. 

Pochopit procesy v moderních materiálech a nanostrukturách a vyvíjet nové materiály, součástky a aplikace pro oblasti techniky, energetiky nebo lékařství – to bude cílem výzkumného centra, které se začíná stavět v areálu Fyzikálního ústavu Akademie věd na pražském Ládví. Základní kámen nového pavilonu slavnostně poklepali ve středu 14. srpna předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda AV ČR Jan Řídký, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, náměstek MŠMT Václav Velčovský, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza a další hosté.

V malebném městečku Lindau na ostrově v Bodamském jezeře se letos v červenci setkali již po šedesáté deváté nobelovští laureáti s nadějnými vědci a vědkyněmi. Symposium, které tentokrát patřilo fyzice, každoročně navštíví více než 500 delegátů z 80–90 zemí světa. Letos se jej zúčastnil také Yanjun Gu z výzkumného centra ELI Beamlines.

Inovace představují jednu z hlavních hnacích sil hospodářského růstu, technologického a společenského rozvoje. Jsou také stimulem k překonání výzev, jimž lidstvo v současnosti čelí. Inovacím a inovačním politikám ale často něco zásadního chybí. Tento nedostatek může nejen omezit míru dosaženého pokroku, ale i jít proti demokratickým zásadám. Nejen těmto otázkám se věnuje následující příspěvek Národního kontaktního centra gender a věda, které spadá pod Sociologický ústav AV ČR.

Vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR Emil Cienciala se stal členem výboru Mise pro zdravou půdu a potraviny. Ten bude součástí nového programu Evropské unie Horizont Evropa.

Předsednictví v Radě Evropské unie se od 1. července 2019 ujalo Finsko. Mottem již třetího finského předsednictví je „Udržitelná Evropa, udržitelná budoucnost“ ve smyslu vytváření blahobytu udržitelného z hlediska ekologického, ekonomického a sociálního.

Vědecký tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR zjišťuje, proč jsou čeští myší samci plodní, i když jim chybí gen ovlivňující jeden z důležitých rysů vývoje pohlavních buněk.

Na sedm set filosofů z celého světa bude v Praze diskutovat o výsledcích vědy v nejrůznějších oblastech od klimatické změny až po genové manipulace, hlavním pořadatelem je Filosofický ústav AV ČR. Obdobně významná filosofická akce se zde naposledy konala před pětaosmdesáti lety.

Spisovatel Karel Klostermann popsal na konci 19. století léto v okolí Modravy jako „poměrně krátké, často deštivé“. Předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou však na její dvoudenní exkurzi s Ústavem pro hydrodynamiku čekala tropická a vyprahlá Šumava.