Zahlavi

Archiv aktualit

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
25. 09. 2020

Národní cenu vlády Česká hlava, které se někdy přezdívá „česká nobelovka“, by si měl převzít Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. O jeho nominaci rozhodla v pátek 25. září 2020 Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na tiskové konferenci po jednání rady to oznámil místopředseda Pavel Baran. RVVI dále hlasovala o členech v orgánech Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR. Na pozici nového předsedy GA ČR rada navrhuje Jaroslava Koču z Masarykovy univerzity v Brně. Návrhy rady bude schvalovat vláda.

24. 09. 2020

Denně je polykáme ve vodě, pivu i čaji, „koření“ nám jídlo i každý nádech. „Mikroskopickým částečkám plastu se dnes už nedá vyhnout. Na Zemi neexistuje místo, kam by se nedostaly,“ říká toxikolog a environmentální chemik Tomáš Cajthaml z Mikrobiologického ústavu AV ČR, čerstvý držitel titulu doktor věd. Rozhovor s ním vyšel v časopise Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

24. 09. 2020

Titul doktor věd uděluje Akademie věd ČR od roku 2003, dosud ho získalo 181 osobností, včetně devíti vědců a vědkyň, kteří diplom převzali z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové ve středu 23. září 2020 v prostorách Knihovny AV ČR.

23. 09. 2020

Na letošním udílení Cen předsedkyně Grantové agentury ČR uspěli dva badatelé z Akademie věd ČR: Judit E. Šponerová z Biofyzikálního ústavu a Leoš Shivaya Valášek z Mikrobiologického ústavu. Laureáti dosáhli mimořádných výsledků při řešení grantových projektů ukončených v loňském roce. Slavnostní vyhlášení se konalo 23. září 2020 v refektáři budovy Matematicko-fyzikální fakulty UK.

23. 09. 2020

Hovoříme-li o Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, nelze vynechat jméno významného českého chemika Antonína Holého. Právě díky nadstandardním příjmům plynoucím z licencí na léky, které pomáhají pacientům s HIV, může pracoviště štědře podporovat inovativní nápady, mladé vědce a špičkovou vědu a výzkum. Pracoviště, jež se v současné době intenzivně zapojuje do boje s pandemií covidu-19, navštívila ve středu 16. září 2020 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

22. 09. 2020

Nervová soustava, kardiovaskulární fyziologie a metabolismus – v třítaktním rytmu bije srdce Fyziologického ústavu AV ČR, který patří mezi přední vědecké instituce na poli biomedicínského výzkumu. Podílí se také na činnosti centra BIOCEV a všestranně se zapojuje do modernizace a větší integrace krčského areálu. Do pražské Krče zavítala v úterý 15. září 2020 předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová v rámci svého turné po akademických pracovištích.

21. 09. 2020

Kolektiv autorů vedený Miloslavem Šimkem z Biologického centra AV ČR si vysloužil ocenění za přehledovou publikaci Živá půda. Dvousvazkovou knihu vydalo v roce 2019 Nakladatelství Academia. Ocenění získala také monografie Jan Žižka historika Petra Čorneje, která vznikla ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR. Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu se tradičně slavnostně předávají na zámku v Lužanech u Přeštic, tentokrát se ceremonie odehrála v pondělí 21. září 2020 v areálu Hlávkových domů v Praze.

21. 09. 2020

I zdánlivě bezproblémová společnost se může zvrtnout v konfliktní prostředí, v němž bují nesnášenlivost a agrese. Hranice je tenčí, než se zdá, upozorňují Michal Bauer a Julie Chytilová z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy. U příležitosti Mezinárodního dne míru připomínáme článek z aktuálního vydání časopisu A / Věda a výzkum.

21. 09. 2020

Nemožné ihned, zázraky na počkání. Kdo by je nechtěl, zvláště když se týkají zdraví. Právě v téhle oblasti je ovšem nutné být obezřetný. Tlak veřejnosti i farmaceutických firem na vývoj nových léčiv v regenerativní medicíně, zejména se zaměřením na kmenové buňky, přirozeně stoupá, ne každé zrychlení schvalovacího procesu je ale ku prospěchu věci. Expertní rada evropských akademií (EASAC) a Federace evropských lékařských akademií (FEAM) proto varují před zázračnými lékařskými produkty. Na zprávě se podílela i Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR.

18. 09. 2020

Čeští senioři odcházejí do penze dřív než jejich vrstevníci ze západní Evropy. V průměru asi o dva roky. Jak by je měl stát a firmy motivovat, aby zůstávali v pracovním procesu déle? Nad tím se zamýšleli účastníci kulatého stolu Důchod: Konec nebo příležitost. Společně ho uspořádaly think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR a Nadace Krása pomoci.