Archiv aktualit

Budou muset vydržet delší období sucha, snést vyšší teploty a zároveň odolat chorobám či škůdcům. I zemědělské plodiny se musejí přizpůsobit změnám klimatu. Jak na to, ukázali šlechtitelům v rámci dvoudenního semináře v Olomouci vědci z tamějšího pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zahájila druhé kolo návštěv pracovišť AV ČR. Další zastávkou se 14. února 2020 stala dvě pracoviště Ústavu fyziky plazmatu AV ČR – výzkumné centrum TOPTEC v Turnově a laboratoř plazmových technologií v areálu Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v pražských Letňanech.

Když se blíží konec světa, je dovoleno vše – přestává platit pozemská morálka a běžné dělení na dobro a zlo. Apokalyptický příběh umožnil teroristickému hnutí Islámský stát páchat nejhorší zvěrstva a zároveň lákat svou propagandou další sympatizanty. Kdo jsou nebo byli bojovníci IS? Představují stále hrozbu pro svět? Jaká je tradice apokalyptického myšlení v islámu? Nejen na tyto otázky se zaměřil článek v časopise A / Věda a výzkum, vydávaný Akademií věd ČR.  

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E), který sídlí v Barceloně. Zároveň Radomír Pánek povede Technický poradní panel této rady. Fusion for Energy (European Joint Undertaking F4E) má za úkol realizovat evropskou část projektu ITER, který je největším vědeckým experimentem na světě.

České vysoké školy zaostávají za světovou špičkou v najímání vědců z jiných pracovišť. Ukazuje to nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy. Stejně jsou na tom i univerzity z dalších zemí Visegrádské čtyřky. Nejlepší světové školy se naopak snaží daleko více najímat výzkumníky odjinud.

Pro ty, kteří je prožili, jsou to obyčejné příběhy. Pro současné čtenáře jsou to však příběhy výjimečné, popisují totiž odsun, útěky, opouštění jistot i ztrátu nejbližších. Etnologové tři roky zpovídali tři generace česko-německých a česko-chorvatských rodin, aby zachytili proměňující se zkušenost s migrací a její reflexi. Nyní o tom připravili více než čtyřsetstránkovou publikaci nazvanou Takové normální rodinné historky.

Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR objevili nový mechanismus, jak dokáže buňka odstraňovat nefunkční komplexy, které vzniknou při přepisu genetické informace. Tým vedený Liborem Krásným z Laboratoře mikrobiální genetiky a genové exprese se tomto výzkumu věnoval osm let. Spolupracoval přitom s odborníky ze dvou fakult Univerzity Karlovy i francouzské Université de Paris. Výsledky, které publikoval The EMBO Journal, jsou důležité pro pochopení mechanismů, jak předcházet mutacím genů.

Dne 3. února se v Mezinárodním konferenčním centru Megaron v řeckých Aténách konal Den otevřených dveří Projektu lidského mozku (Human Brain Project). Na akci dorazily stovky návštěvníků, aby se dozvěděly nejnovější trendy v oblasti neurověd, lékařského výzkumu, neuromorfického programování, neurorobotiky i souvisejících výzkumných infrastrukturách.

Jmenuje se Zora a je to první domácí slepice na světě, která je cíleně geneticky upravená. Zároveň dokáže odolávat viru ptačí leukózy, což je nebezpečný patogen domácí drůbeže. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a společnosti Biopharm vyvinuli tuto novou linii slepic pomocí molekulárního nástroje CRISPR/Cas9.

Téměř tři roky, od května 2017 do ledna 2020, objížděla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová vědecká pracoviště roztroušená po celé republice. Čekaly ji tam nanodiamanty i průsvitné rybky, keramické pěny i skafandry, let turbovrtulovým letounem, přeskok Blatenského potoka i fotoateliér s díly Josefa Sudka. A sotva skončila, znovu začíná: během dvou dnů navštívila dva ústavy, z nichž jeden zkoumá kvalitu vody a druhý jemnosti češtiny.