Věda hraje při zvládání pandemie klíčovou roli, ukázala konference

Vědci jednali spontánně, pružně a zásadně pomohli Česku překlenout období pandemie. I to zaznělo na celodenní konferenci o významu vědy a výzkumu pro zvládnutí zdravotních i socioekonomických dopadů nemoci covid-19. Akce se konala ve středu 15. července 2020 v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a uspořádala ji Akademie věd ČR ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Radou pro výzkum, vývoj a inovace a Českou konferencí rektorů.

„Říká se, že věda je investice do blízké i vzdálené budoucnosti. A pod to bych se stokrát podepsala. Pandemie nám ukázala, jak moc je důležité, že má naše země relativně rozvinutou vědecko-výzkumnou infrastrukturu. Ta je totiž naprosto klíčová proto, aby se stát mohl v kritických situacích tohoto typu bránit,“ řekla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová

Připomněla, že akademická pracoviště v boji s novým koronavirem zdaleka nepřispěla jenom testováním. Věnovala se také vývoji ochranných pomůcek, nových materiálů a testovacích metod nebo výzkumu viru samotného. Pandemie ale zaměstnala i odborníky na ekonomiku či sociální a humanitní vědy.

„Pandemie je velice komplexní záležitost, která postihla všechny oblasti našeho života, a dotkla se tak mnoha odvětví vědy. Akademie věd ČR je v naší zemi jedinou výzkumnou institucí, která s výjimkou klinické medicíny pokrývá všechny vědní obory. Mohli jsme tedy velmi pružně reagovat a vzájemně se radit,“ uvedla Eva Zažímalová a zdůraznila, že aktivita, kterou výzkumné instituce vyvíjely, vycházela po většinou zezdola a byla naprosto spontánní. Vědci podle ní budou spolehlivou zálohou i v případě další vlny pandemie či jiných hrozeb.

V krizi padají bariéry

„Akademická pracoviště během pandemie zpracovala několik desítek tisíc vzorků, což považuji za senzační úspěch. Ukázalo se, že díky existující infrastruktuře dokážeme pružně zmobilizovat mimořádné kapacity vědy a výzkumu,“ zdůraznil koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Je také fascinující, jak rychle v krizi padly bariéry mezi průmyslem a vědou,“ dodal.

Koordinátor akademického testování Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

O nejrůznějších aspektech boje české vědy s novým koronavirem pak v rámci konference, které se zúčastnili také vrcholní představitelé vlády, promluvili další zástupci odborné veřejnosti.

„V oblasti výzkumných infrastruktur patří Česká republika k příkladům dobré praxe,“ sdělil předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Ředitel Českého centra fenogenomiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR Radislav Sedláček ve své prezentaci pohovořil o možnostech využití humanizovaných myších modelů pro studium infekcí jako je SARS-CoV-2 a jejich léčby.

„Zhruba čtvrtina zaměstnanců čelí redukci mzdy, úvazku, či ztrátě benefitů,“ popisuje jeden z důsledků pandemie #covid19 Štěpán Jurajda z @IDEA_ThinkTank.

Další studie z projektu #IDEAantiCovid19 najdete zde: https://t.co/CTofWAnCbB pic.twitter.com/RykDiV4U4D

— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) July 15, 2020

Ekonomické dopady pandemie pak zhodnotil Štěpán Jurajda z CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy, který na konferenci představil iniciativu IDEA Anti-Covid-19. „Zhruba čtvrtina zaměstnanců čelí redukci mzdy, úvazku, či ztrátě benefitů,“ popsal jeden z důsledků koronavirové krize.

Konferenci Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 mohli zájemci sledovat i virtuálně prostřednictvím webového streamu. Její záznam je k vidění zde.

Tiskovou konferenci z akce můžete zhlédnout zde.

Souhrn aktivit, které Akademie věd ČR během pandemie podnikala, najdete v článku zde.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Video: Studio OAT

Přečtěte si také

• Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus
• Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
• Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
• Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
• Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
• Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
• Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk