Zahlavi

Turné předsedkyně: Knihovna v Jenštejně i Masarykův ústav a Archiv

22. 05. 2018

Nabitý program předsedkyně Akademie věd ČR pokračuje. Eva Zažímalová si během dvou dnů prohlédla jak knihovní depozitáře a digitalizační pracoviště Knihovny AV ČR v Jenštejně, tak Masarykův ústav a Archiv.

„Původně na tomto místě stály tři statky, které byly znárodněny, a poté zde působilo  JZD. V 70. letech odkupuje areál Československá akademie věd, a od poloviny 90. let jej využívá Knihovna,“ popsala historii ředitelka Knihovny Magdaléna Vecková. „Bohužel stavby byly ve velmi špatném stavu, některé z nich jsme museli nechat zbourat, hrozilo nebezpečí pádu,“ dodala ředitelka.

Vedení Akademie věd ČR uvítali v Jenštejně ředitelka Knihovny Magdaléna Vecková a bývalý ředitel Martin Lhoták (na horním snímku zprava), na dolním snímku průčelí původního statku

36 kilometrů regálů

Jelikož středočeský Jenštejn se zříceninou vodního hradu patří k oblíbeným výletním místům, obec přísně dohlíží na udržení architektonického rázu. „Musíme zachovávat původní průčelí vzhledem k návsi a v přední části pozemku nesmí stát žádné vyšší budovy,“ uvedla Vecková. To se však netýká zadních prostor, kde nyní roste nová budova pro digitalizační centrum a serverovnu s datovým úložištěm. „Budou tam přesunuty všechny skenery i IT infrastruktura, které máme nyní v nevyhovujících prostorách pod střechou. V letních měsících tam nejsme schopni udržet dobré teplotní podmínky.“

Knihovna přitom kromě klasických knižních skenerů vlastní i „skenovacího robota“, který dokáže pomocí vzduchového kompresoru a podtlaku zcela automatizovaně obracet zpracované stránky.

Digitalizační pracoviště v Jenštejně

Prostory v Jenštejně slouží především jako depozitáře. Celkem se zde nachází přes 36 kilometrů regálů, které kromě jiných institucí momentálně využívá deset akademických ústavů – například Filosofický ústav zde má uskladněné publikace v délce 2 624 běžných metrů.

První vyobrazení upálení Jana Husa

Celkem má Knihovna Akademie věd, která funguje jak v Jenštejně, tak v hlavním sídle na Národní třídě, 92 zaměstnanců. Zejména mezi knihovnami je známá tím, že kromě knihovní správy zde probíhá i vývoj informačních systémů pro zpracování, zpřístupnění a archivaci digitálních dokumentů, jsou zde vytvářeny bibliometrické analýzy a v neposlední řadě je zde prováděn i výzkum zaměřený na dějiny českého knihtisku či českých knihoven. Knihovna také rozvíjí mezinárodní spolupráci, příkladem je pravidelné posílání české akademické produkce do Kongresové knihovny ve Washingtonu.

Vedoucí knihovědného oddělení Lenka Veselá představuje knižní unikáty z historického fondu.

Součástí zdejších sbírek je přitom vzácný historický fond. Ten obsahuje například rukopisnou bibli z počátku 15. století, kde se dochovalo vůbec první vyobrazení upálení Mistra Jana Husa. Faksimile tohoto unikátu pak zástupcům Akademie věd představila vedoucí knihovědného oddělení Lenka Veselá. Návštěvy se zúčastnil i místopředseda Pavel Baran a členky Akademické rady Taťána Petrasová, Markéta Pravdová a Lenka Vostrá.

Den poté následovala prohlídka Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze. Ředitel Luboš Velek návštěvu přivítal v nové budově Masarykova ústavu a Archivu, kde v loňském roce nalezla snad definitivní přístřeší i Knihovna TGM. Čítá téměř 185 000 svazků ze všech vědních oblastí, jimž se Masaryk věnoval, plus rozsáhlou beletrii.

Ztracené dary TGM

Samotný Masarykův ústav a Archiv AV ČR má pohnutou historii. Ústav T. G. Masaryka založil prezident Masaryk v červenci 1932 po vzoru odstupujících amerických prezidentů a věnoval mu svůj osobní archiv, knihovnu a sbírku darů. Komunisté, podobně jako nacisté, ústav v roce 1954 v rámci kampaně proti Masarykovi zrušili, dary zmizely. Obnovit činnost ústavu se s podporou prezidenta Václava Havla podařilo hned v počátcích roku 1990.

Ředitel Masarykova ústavu a Archivu Luboš Velek pozval na diskusi s vedením i zaměstnance

Snaha udržet kontinuitu s prvorepublikovým ústavem určuje i hlavní badatelské směry. „Naše připravovaná dlouhodobá koncepce nevychází z prosté chronologie, ale výzkumné týmy orientujeme tak, aby propojovaly témata, etapy i metody,“ řekl ředitel ústavu Luboš Velek. Historie, literární věda, kodikologie, která studuje staré rukopisné knihy literární povahy, moderní filozofie i politologie se tu doplňují a vytvářejí komplexní pohled na události 19. a 20. století.

„V současnosti máme 80 zaměstnanců; v roce 2015 jsme měli mezi kmenovými pracovníky dokonce o jednu ženu více nežli mužů,“ sdělil s úsměvem Luboš Velek. Za velkou přednost práce v Masarykově ústavu označil relativně velmi dobré mezilidské vztahy. Ostatně velká část zaměstnanců se setkání s vedením Akademie věd ČR přímo účastnila.

Co by se stalo, kdyby Masaryka zabili?

„Je to nejlepší znalkyně Masaryka a jeho rodiny,“ vyjádřil se Luboš Velek o vědkyni Dagmar Hájkové, jíž v loňském roce vyšla studie založená na hypotetickém scénáři, že T. G. Masaryka zabili v revolučním Rusku na podzim 2017. Dovoluje jí to sledovat možné eventuality zahraničního vývoje a spory mezi Edvardem Benešem, Milanem Rastislavem Štefánikem a Karlem Perglerem. Masaryk ve své době výrazně ovlivnil českou estetiku i moderní literární kritiku. Jak se s tímto vlivem vyrovnávali významné osobnosti, jako byl F. X. Šalda, Arne Novák, Emanuel Rádl a další, zachycuje antologie literární historičky Lucie Merhautové. Mezi významné osobnosti ústavu patří i historik Rudolf Kučera, jehož kniha Rationed life o životě dělníků během 1. světové války obdržela prestižní cenu americké Asociace pro československá studia.

Ředitel Luboš Velek (u stolu první zprava) a jeho zástupce, autor oceňované knihy Rationed life, Rudolf Kučera (druhý zprava) 

Historie a moderní technologie

Masarykův ústav se nicméně nevyhýbá ani moderním technologiím. Lucie Merhautová a Jakub Štofaník vytvářejí webový portál Po stopách Masaryka, který funguje od září 2017. „Při práci na encyklopedii T. G.  Masaryka nás napadlo převést místopisná hesla na mapu. Čejkovice, Topoľčianky, Karlovy Vary nebo Lány patří mezi místa, kde Masaryk za první republiky pobýval. Naše interaktivní mapa zatím ukazuje Masarykův pohyb v České republice a na Slovensku, ale chystáme rozšíření na Evropu i Rusko,“ řekla Lucie Merhautová.

Předsedkyně Eva Zažímalová nahlíží do katalogu iluminovaných rukopisů, vedle ní stojí ředitel ústavu Luboš Velek

 Literární historička Lucie Merhautová v rozhovoru s předsedkyní Evou Zažímalovou

Kromě toho se aktuálně rozbíhají dva nové projekty financované Technologickou agenturou ČR. První vzniká ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, druhý s Institutem terezínské iniciativy – půjde o webovou aplikaci pro poznávání židovských dějin v době druhé světové války v Praze. „Do reálných míst na mapě by měl promítat údaje o 30000 obětech holokaustu v Praze,“ uvedl zástupce ředitele Rudolf Kučera.

Mezi další počiny patří končící vydávání Spisů TGM (celkem naplánováno 39 svazků), Korespondence TGM a zmapování Korespondenčních sítí TGM.

„A na konci roku se vrhneme na Františka Ladislava Riegra, budeme si připomínat dvě stě let od jeho narození,“ pochlubil se Luboš Velek. Ostatně už od letošního února mohou posluchači stanice Vltava sledovat cyklus četby z deníků jeho dcery Marie Červinkové-Riegrové, kterou Český rozhlas připravil ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a Národním archivem v Praze.

Připravila: Vlaďka Coufalová a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR