Sirius B na fotografii Karla Sandlera

Česká astrofotografie měsíce

Hvězda Sirius přitahovala pozornost lidí i celých národů od nepaměti. Je po Slunci nejjasnější hvězdou oblohy a také nejbližší hvězdou, kterou můžeme vidět pouhýma očima z našich krajů. Sirius je vzdálen pouhých 8,6 světelného roku. Podle Psí hvězdy, jak se také Siriovi říkalo, se řídily kalendáře. Ve skutečnosti se ale jedná o dvojhvězdnou soustavu. A právě fotografické zachycení slabší složky, tedy Siria B, je docela oříšek. V současné době je Sirius B ve fázi velmi horkého bílého trpaslíka s uhlíkovým jádrem a héliovou atmosférou s teplotou 25 000 Kelvinů.

Sirius B je jedním z nejmasivnějších známých bílých trpaslíků, dosahuje téměř hmotnosti Slunce. Kolem společného těžiště oběhnou obě hvězdy každých 50 let po velmi výstředné dráze.

Více informací v tiskové zprávě.

Přečtěte si také

• Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
• Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
• Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
• AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
• Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
• Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
• Stáže v Otevřené vědě přinášejí inspiraci i mezigenerační spolupráci
• Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd
• Badatelky z Akademie věd ČR bodují: ocenění L’Oréal-UNESCO i výběr Forbesu
• Třináct výjimečných osobností získalo titul doktor věd