Řež si připomene zakladatele českého jaderného výzkumu Čestmíra Šimáněho

Říká se mu „český Curie”. Díky světově uznávanému fyzikovi Čestmíru Šimáněmu, který by se letos v květnu dožil sta let, patří Česká republika mezi 30 zemí světa, které provozují a rozvíjejí jadernou technologii pro výrobu elektřiny. Šimáněho žáci, vědečtí kolegové i rodina si v úterý 14. května ve středočeské Řeži připomenou jeho odkaz a odhalí mu pamětní desku. Vzpomínkovou akci, na které se s dalšími partnery podílí Ústav jaderné fyziky AV ČR, doprovodí vernisáž dobových fotografií.

K jaderné fyzice se Čestmír Šimáně dostal náhodou, když jej v knížce zaujala zmínka o štěpení uranu. Měl všestranné nadání, hovořil sedmi jazyky a podle vzpomínek pamětníků na potkání citoval latinské klasiky.

„Byl nepřehlédnutelný nejen díky svým hlubokým odborným znalostem a pracovnímu zápalu, ale také jako veskrze renesanční osobnost s mnoha kulturními zájmy. Svůj zápal přenesl na celé generace následovníků, z nichž mnozí dodnes pracují nebo spolupracují s Ústavem jaderné fyziky,“ připomněl zástupce ředitele Ústavu jaderné fyziky Ondřej Svoboda.

Na stážích u Curieho

Rodák z Kateřinek u Opavy absolvoval Vysokou školu technickou Dr. E. Beneše a v letech 1947 až 1949 hostoval na dvou stážích v Laboratoři jaderné chemie u profesora Frédérica Joliot-Curie na Collège de France v Paříži. Nositele Nobelovy ceny zaujal pragmatickým přístupem – když potřeboval nějaký přístroj, sám si jej vymyslel a sestavil. Během své stáže dostal tehdy mladý český vědec při pozorování pokusů na urychlovači třetinu smrtelné dávky záření… Pařížská zkušenost z oboru urychlovačů částic a dovezené technické podklady významně ovlivnily nejen jeho další vědeckou dráhu, ale celý vývoj jaderného poznání v naší zemi. Po návratu z Paříže se zapojil do budování Ústavu ČAV pro atomovou energii a v roce 1955 pomáhal se založením Ústavu jaderné fyziky, kde pak byl dva roky ředitelem.

Vídeň i tunel pod Vítkovem

V letech 1961–1964 pracoval v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni jako ředitel Divize technických dodávek a jaderných surovin. Po návratu přešel na Fakultu technické a jaderné fyziky (později FJFI) ČVUT, kde nakonec zastával i funkci děkana.

Čestmír Šimáně byl zakladatelem řady institucí spjatých s jaderným výzkumem i výukou, neúnavným propagátorem využití jaderné energie a jedním z našich prvních vyslanců v mezinárodních organizacích, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Podílel se na výstavbě jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích, pracoval na projektu jaderné elektrárny v Dukovanech, působil jako člen poradního sboru Státního ústavu pro jadernou bezpečnost a doslova do posledního dechu pracoval v laboratoři mikrotronu v tunelu pod Vítkovem na vědeckých projektech Ústavu jaderné fyziky.

Zemřel 26. července 2012, ve věku 93 let. Poslední vědecký článek publikoval měsíc před tím.

Připravil: Miroslav Dočkal, Ústav jaderné fyziky AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav jaderné fyziky AV ČR

Přečtěte si také

• Akademie věd uspěla v soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, získala 19 z 51 grantů
• Karlovarsko je domovem lidí z mnoha zemí, říká Petr Bednařík z Akademie věd
• Prezident propůjčil bývalé předsedkyni AV ČR Heleně Illnerové Řád bílého lva
• Na B-Festu Akademie věd zazněl sborový zpěv, rebetiko, rock i punk
• Prohlášení Akademie věd České republiky k roli České televize a Českého rozhlasu
• JAKNAJAK: sdílení zkušeností v Akademii věd pomáhá při realizaci projektů
• Akademie věd ČR udělila ceny deseti mimořádným badatelům a popularizátorům
• Archeolog Daniel Pilař z AV ČR získal Cenu vlády nadanému studentovi
• Pět badatelů převzalo medaile Akademie věd ČR za rozvoj svých oborů
• Ombudsosoby Akademie věd ČR trénovaly, jak vést náročné rozhovory