Pražské fórum – Perspektivy evropského neuniverzitního výzkumu po roce 2020

09. 03. 2017

Budoucnost neuniverzitních výzkumných institucí a výzkumných infrastruktur, jejich další rozvoj a celospolečenské úlohy byly hlavními tématy mezinárodní konference, kterou pod názvem Pražské fórum – Perspektivy evropského neuniverzitního výzkumu po roce 2020 pořádala 8. března 2017 Akademie věd ČR v Praze, při příležitostí končícího funkčního období předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše.

Pražské fórum, probíhající pod záštitou místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka, bylo příležitostí pro setkání představitelů akademických a univerzitních institucí umožňující výměnu názorů a zkušeností, a to především v rámci následujících tří tematických okruhů: Vědecká excelence a koncept Widening, Otevřená věda jako nové paradigma Evropského výzkumného prostoru a Dialog věda – politika – společnost.

„Konference byla výbornou příležitostí pro otevřenou diskusi, výměnu zkušeností a doporučení v otázkách řízení a financování systému vědy s vrcholnými představiteli renomovaných evropských neuniverzitních výzkumných institucí. V rámci Sekce pro vědu, výzkum a inovace se dlouhodobě snažíme o podporu internacionalizace české vědy a o nastavení podmínek k posílení mezinárodní spolupráce našich vědeckovýzkumných infrastruktur. Rozvíjíme také vědeckou diplomacii v zemích, které jsou pro tyto aktivity z hlediska České republiky perspektivní a setkání jako je Pražské fórum vnímám jako velmi přínosné,“ uvedl Pavel Bělobrádek, který konferenci zahájil prezentací vědní politiky ČR v evropském kontextu.

Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš účastníky konference seznámil se strukturou a koncepcí AV ČR. „Neuniverzitní výzkum má v kontinentální Evropě dlouhou tradici, zejména v Německu, Francii, Itálii, ale třeba i v zemích střední a východní Evropy. Jeho důležitost v současné době vzrůstá rovněž s budováním velkých evropských výzkumných infrastruktur. Není proto pochyb, že role a význam špičkových neuniverzitních institucí, včetně jejich spolupráce s univerzitami, poroste i po roce 2020“, řekl prof. Jiří Drahoš.

Setkání u kulatého stolu se účastnily špičky evropské vědy – Martin Stratmann, prezident nejvýznamnější německé vědecké instituce Max Planck Society, Maive Rute, zástupkyně generálního ředitele Společného výzkumného střediska, Günter Stock, prezident Evropské federace národních akademií věd, Michael Matlosz, prezident Francouzské národní agentury na podporu výzkumu a další představitelé evropské vědy.

Martin Stratmann se originálně vyjádřil k otázce definování a měření vědecké excelence hojně diskutované ve všech oblastech vědy, výzkumu a inovací. „Bude-li před vámi sedět exceletní vědec, poznáte to okamžitě. Především je to člověk, který je maximálně kreativní a nebojí se bořit zažitá pravidla.“

Konference se dotkla celé řady témat, týkajících se mechanismu fungování vědeckých institucí evropského a světového neuniverzitního výzkumu, způsobu jejich financování a role při financování vědy v dané zemi či regionu nebo perspektiv dalšího vývoje v prostoru středovýchodní Evropy a možné formy vědecké spolupráce.

Připravil: Odbor mediální komunikace KAV ČR
Foto: Zdeněk Rerych