Praha hostí konferenci EURAXESS – diskutuje se na ní o vědecké mobilitě

Více než 250 účastníků z evropských zemí i z oblastí mimo EU diskutuje v těchto dnech v Praze na deváté výroční konferenci EURAXESS. Cílem iniciativy Evropské komise je pomáhat kariérnímu rozvoji vědecko-výzkumných pracovníků a usnadnit mezinárodní mobilitu. Na organizaci třídenní akce se podílí Středisko společných činností AV ČR.

Konferenci zahájila jménem předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové 21. května 2019 ředitelka Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Kateřina Sobotková: „Mám tu čest zastupovat instituci – Akademii věd České republiky – která si velmi dobře uvědomuje, že to nejcennější jsou ‚její lidé‘. Rozhodně nepodceňuje jejich kariérní rozvoj. Instituci, která respektuje, že věda neuznává hranice, a všestranně podporuje mobilitu vědeckých pracovníků. Bez mezinárodní spolupráce nelze dosáhnout nejvyšší kvality a excelence.“


Konferenci zahájila ředitelka Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Kateřina Sobotková

Panelových diskusí se účastní zahraniční vědci a vědkyně, kteří v současné době pracují v ústavech Akademie věd ČR, například v Ústavu molekulární genetiky, Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, Mikrobiologickém ústavu nebo v Ústavu organické chemie a biochemie.

Loni poskytla česká kancelář EURAXESS, která spadá pod Středisko společných činností AV ČR, konzultaci vědcům a vědkyním 64 různých národností. Projektový tým zodpověděl více než 28 tisíc dotazů týkajících se mezinárodní mobility a umožnil přes 700 nástupů výzkumných pracovníků na české vědecké ústavy a univerzity.

Například v Centru HiLASE podle aktuální statistiky působí 34 % cizinců. „Tým je mladý a mnoho cizinců zde zakládá své rodiny a usazují se v Praze, pořizují byty, chodí na kurzy češtiny a rádi poznávají naše památky a kulturu,“ uvedla nedávno pro AB / Akademický bulletin personalistka Olga Lakomá.

Hodně cizinců vyhledává uplatnění také v Biologickém centru AV ČR, v současné době tvoří lidé ze zahraničí asi čtvrtinu jeho zaměstnanců. Většina z nich přitom pochází ze zemí mimo EU – z Indie, Ruska, Ukrajiny, Spojených států amerických, ale například i z Papuy Nové-Guineji.

Marie Pagunadisová, personalistka z Biologického centra AV ČR, potvrzuje, že „legalizace pobytu“ těchto kolegů není jednoduchá: „I když by se mohlo zdát, že pro všechny cizince ze třetích zemí existuje jednotný způsob získání povolení k pobytu a dalších potřebných dokumentů, není tomu tak. Stále se setkáváme s novými případy a narážíme na specifika, se kterými se setkáváme poprvé. Vše lze ale řešit – zatím se nám nestalo, že by nějakému cizinci nebylo vízum uděleno.“

Centra EURAXESS působí ve 40 evropských zemích, v rámci Akademie věd ČR i u nás, v České republice. Výroční konference se pořádá každé dva roky, naposledy ji hostil nizozemský Haag. Pražská konference potrvá do 23. května 2019.

O projektu EURAXESS a o tom, jak funguje jeho zastoupení v České republice, jsme psali v časopise AB / Akademický bulletin v čísle 02/2019.


2/2019 (verze k listování)
2/2019 (verze ke stažení)

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Simon Pugh Photography

Přečtěte si také

• Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
• Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
• Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
• Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
• Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů