Nový pomník na pražském Ládví připomíná fyzika Václava Dolejška

Téměř sedm metrů vysoký stěžeň s pohyblivými skružemi ozvláštňuje nově upravený park uprostřed areálu ústavů Akademie věd ČR na Mazance. Pomník akademického sochaře Františka Svátka odkazuje na českého fyzika a aktivního účastníka protinacistického odboje Václava Dolejška. Ve čtvrtek 27. června jej slavnostně odhalila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová spolu s Dolejškovou dcerou Věrou Hauptfeld-Dolejsek, starostou Prahy 8 Ondřejem Grosem a ředitelem Ústavu termomechaniky AV ČR Jiřím Pleškem. Odhalení byl též přítomen Dolejškův syn, Zdeněk Dolejšek, jakožto i další rodinní příslušníci.

U zrodu pomníku českého fyzika, který v sedmadvaceti letech objevil dlouho hledané série N rentgenových spekter prvků uranu, thoria a bizmutu a stal se zakladatelem české vědecké školy rentgenové spektroskopie, stáli pracovníci Ústavu termomechaniky AV ČR. V květnu 2016 Ústav vypsal architektonicko-výtvarnou soutěž, v níž v konkurenci tří desítek návrhů vyhrálo pojetí Františka Svátka symbolizující pohyb. Ústav termomechaniky AV ČR rověž v říjnu 2017 inicioval na proměnu parku a na zhotovení Dolejškova pomníku veřejnou sbírku. Dárci, často z řad vědců, sem věnovali přes 100 000 korun.

„Možná, že jsme měli pomník Václavu Dolejškovi zrealizovat i dřív, když vidím, jak nádherné a důstojné místo pomník vytváří,“ zamyslela se při úvodním proslovu Eva Zažímalová. „Věřím, že bude připomínkou a zdrojem radosti nejen pro vědce z okolních ústavů Akademie věd, z nichž každý z nich má mimochodem blízko k fyzice, jíž se Václav Dolejšek věnoval, ale i pro veřejnost,“ dodala předsedkyně.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová zahajuje slavnostní odhalení pomníku Václavu Dolejškovi na pražském Ládví

Starosta Prahy 8 Ondřej Gros připomněl velkou tradici protinacistického odboje v této městské části, a to nejen kvůli Operaci Anthropoid a útoku na zastupujícího říšského protektora Heydricha, ale i kvůli nedaleké Kobyliské střelnici, někdejšímu popravišti a nyní významnému pietnímu místu protifašistického odboje. „Je mi ctí, že právě zde stojí pomník profesora Dolejška, velkého fyzika a velkého hrdiny, který dal své schopnosti do služeb odboje a položil život za národní svobodu,“ uvedl starosta.

Pomníků výtečným vědcům je málo

Na krátký a dramatický život i vědecké působení Václava Dolejška se ve svém projevu zaměřil Břetislav Friedrich, molekulový fyzik z Max Planck Institutu. „Pomníků výtečným vědcům je málo,“ otevřel svou řeč a na úvod pozdravil českou i americkou část Dolejškovy rodiny – byl zde i syn Václava Dolejška Zdeněk, Friedrichův bývalý kolega z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR.

Výjimečných vědců, kteří by si pomník zasloužili, přitom podle Friedricha není málo, jejich vědecké dílo však není všeobecně přijímáno za to, čím je: příspěvkem k národní a světové kultuře. „V případě Václava Dolejška jde navíc o příspěvek ke kultuře občanské,“ zdůraznil Břetislav Friedrich, který působil na Harvardově univerzitě a v Ústavu Fritze Habera Společnosti Maxe Plancka v Berlíně se zabývá zejména interakcemi molekul s elektrickými, magnetickými a optickými poli.

Friedrich pak zmínil příspěvek Václava Dolejška k tehdejší revoluci v kvantové fyzice. „V laboratoři Manne Siegbahna na univerzitě v Lundu Dolejšek objevil sérii N takříkajíc proti Siegbahnově vůli, ale s intelektuální a morální podporou Nielse Bohra,“ vysvětlil Břetislav Friedrich a pak vyzdvihl odvážné zapojení Václava Dolejška do českého odboje. „Jako fyzik využil své dovednosti a zkonstruoval pro odboj vysílačku, kterou také sám obsluhoval. V roce 1944 byl gestapem vypátrán a vzápětí uvězněn v Terezíně. Tam zemřel čtyři měsíce před osvobozením ve věku padesáti let,“ podotkl Friedrich a poukázal na to, že vědecká komunita si Václava Dolejška pamatuje jako objevitele série N. Jeho spoluobčané také jako statečného a velkorysého člověka, který byl ochoten položit svůj život za svobodu. "Tento pomník jistě napomůže tomu, že nebude ani jedno ani druhé zapomenuto," uzavřel svou řeč Friedrich.

Starosta Prahy 8 Ondřej Gros (zleva), Věra Hauptfeld-Dolejsek a Břetislav Friedrich odhalují pamětní desku Václavu Dolejšovi, která je součástí pomníku

Tatínek hrdina

Věře Dolejškové, dceři Václava Dolejška, byly čtyři měsíce, když ji otec viděl před zatčením naposledy. Přesto měl ohromný vliv na její život. „Moje maminka aktivně udržovala jeho památku. Když jsem konečně začala chápat všechny aspekty toho, co udělal – protože jako malá holčička jsem se na něj nejprve zlobila – snažila jsem se žít tak, jak jsem si představovala, aby na mě byl pyšný,“ řekla Věra Hauptfeld-Dolejsek, která v USA vede transplantační laboratoř pro jeden z největších amerických transplantačních programů.

Lásku a hrdost na rodnou zem si uchovala i po padesáti letech od emigrace a česky naučila obě své děti. „Připomínám mladým lidem, že moje rodná země během mého života dvakrát ztratila svobodu a demokracii. Proto jsem nesmírně šťastná, že existuje Evropská unie, která může lépe vzdorovat pokusům rozpoutat živly, které vedou k válce a ztrátě svobody, za niž tatínek bojoval,“ pronesla krásnou češtinou dojatá dcera fyzika Dolejška.

Téma pohybu jako stimul k zamyšlení nad vědeckým bádáním

Areál sedmi ústavů Akademie věd na pražském Ládví, v jehož pomyslném středu pomník stojí, tvoří ústavy všech tří vědních oblastí. Každá z nich je přitom s odkazem fyzika Dolejška více či méně těsně spjata, jak na to upozornil Jiří Plešek, ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR. Osobnost Václava Dolejška podle něj spojovala všechny tři vědní disciplíny, tak jak se v Akademii věd vědy tradičně dělí. „Byl fyzik, ale s přesahem do chemie, vždyť v nedalekém slovutném Heyrovského ústavu, respektive jeho předchůdci, Dolejšek – a po něm i jeho syn – pracoval. Současně Dolejškův přínos pro společnost přesáhl jeho profesní zásluhy, a tak vstoupil do historie,“ uzavřel ředitel Plešek.

Autorem pomníku je akademický sochař František Svátek, jehož díla jsou realizována např. v Itálii, Švýcarsku nebo Japonsku. Ve své práci se často věnuje hydrokinetice a tématu pohybu obecně. „Divácky atraktivní větrná kinetická část pomníku má nejen přilákat pozornost, ale i stimulovat pozorovatele k zamyšlení nad nekonečnými záhadami přírody a nad těmi, kdo se pokoušejí je odkrývat,“ vyjádřil symboliku pomníku František Svátek.

Pamětní deska

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Marií Kajprovou, Ústav termomechaniky AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
• 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC