Naučíme mikroorganismy vyrábět účinnější antibiotika? Klíčem je molekulární lego

Malárie, streptokokové a stafylokokové infekce. Onemocnění způsobená mikroorganismy, jejichž odolnost proti existujícím antibiotikům se podle únorové zprávy Světové zdravotnické organizace stále zvětšuje. V posledních 30 letech se na trhu neobjevila žádná nová skupina antibiotik, to však nyní změnili mikrobiologové z výzkumného centra BIOCEV. Informace o jejich velkém objevu upoutala pozornost odborné veřejnosti a dostala se i na titulní stránku květnového čísla prestižního časopisu Chemical Science. To se žádnému českému týmu doposud nepovedlo.

Inspirací pro originální recept na přípravu nových antibiotik bylo „molekulární lego“ – stavebnicový princip, kterým půdní mikroorganismy skládají své přírodní látky. „Podstata přípravy nových antibiotik, nazvaných CELIN a ODCELIN, spočívá v nepřírodní kombinaci CELesticetinu a LINkomycinu, dvou přírodních látek – linkosamidů, známých už od 60. let. Veškeré snahy získat účinnější linkosamidová antibiotika se logicky soustředily na chemické úpravy účinnějšího linkomycinu. Tak vznikl dnes nejpoužívanější lék skupiny – klindamycin,“ vysvětluje Jiří Janata, vedoucí laboratoře Struktura a funkce přírodních látek z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v centru BIOCEV. Jeho tým se výzkumem zabýval více než deset let.

„Kombinovat linkomycin s málo aktivním celesticetinem za celou dobu nikoho nenapadlo. Chemicky je to velmi komplikované a po celá desetiletí chyběly vědcům potřebné znalosti,“ dodává Jiří Janata. Vědci dokonce věří, že mohou mikroby naprogramovat tak, aby tato nová léčiva přímo vyráběly. Plánují zkombinovat geny pro linkomycin a celesticetin do jediného produkčního organismu.

Samotné vědce překvapil několikanásobně vyšší antibiotický účinek v porovnání s průmyslově vyráběným linkomycinem. Nové látky si nechali patentovat a zahájili rozsáhlé testování účinků na širší skupině mikroorganismů, včetně těch odolných ke stávajícím antibiotikům. Podobným způsobem připravili více než stovku dalších látek. U některých z nich se očekává vysoká účinnost i proti malárii. Pro komerční využití však bude rozhodující, zda se podaří připravit mikroorganismy přímo produkující tyto látky. 

Připravil: Petr Solil, BIOCEV
Foto: BIOCEV

Více zde v tiskové zprávě.

Přečtěte si také

• Když věda mění jídelníček: Strategie AV21 hledá cestu k udržitelným potravinám
• Tváří v tvář světové vědě. Badatelé z AV ČR se v Lindau setkali s nobelisty
• Výjimečné badatelské osobnosti převzaly medaile Akademie věd ČR
• Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku
• Světové kliniky, špičková věda. Jak se tvoří budoucnost asistované reprodukce?
• Akademie věd pomůže se záchranou koně Převalského a dalších ohrožených savců
• Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
• Moc předmětů: Adéla Gjuričová představuje nový program Strategie AV21
• Posílit pozici a podpořit mladé vědce: Jaké jsou priority místopředsedů AV ČR?
• Dana Dvořáčková Malá s týmem zkoumá domácnosti jako centra vývoje civilizací