Zahlavi

Hokej, atentát i orální historie. Předsedkyně v Ústavu pro soudobé dějiny

03. 04. 2018

V dynamických třech třetinách jako při hokejovém zápase se odehrávala návštěva vedení Akademie věd ČR v Ústavu pro soudobé dějiny. Ředitel Miroslav Vaněk tak nápaditě odkazoval na mezinárodní dokument Nagano Tapes, který vysílala večer předtím televize a v kterém vystupoval bývalý ředitel ústavu Oldřich Tůma.

Nové kolbiště 

Diskuse s předsedkyní Akademie věd ČR, kterou provázel místopředseda Pavel Baran a členky Akademické rady Taťána Petrasová, Lenka Vostrá a Markéta Pravdová, začínala klíčovou otázkou: Co jsou to vlastně soudobé dějiny?

„Historie poválečných česko-slovenských dějin se nedá v našem ústavu vykládat bez kontextu dějin konce třicátých let a hlavně 2. světové války,“ řekl ředitel ústavu Miroslav Vaněk. „Ale dějiny se nezastavily, vývoj jde dál. Ať se to někomu líbí či ne, dostáváme se i do 90. Let a do období po roce 2000, to je naše stále významnější kolbiště,“ dodal ředitel, který si v budoucnu představuje a větší spolupráci se zejména slovenskými historiky při zpracování dějin Československa a také čím dál větší posun bádání do období po roce 1989.

Zároveň však zdůraznil, že nejde jen o témata, ale také o přístup k pramenům: vedle archivních pramenů nebo dobové mediální produkce je jednou z důležitých výzkumných metod také tzv. orální historie, opírající se o rozhovory s pamětníky. Ústav proto spolupracuje s Matematicko-fyzikální fakultou UK a Národním filmovým archivem na vývoji softwaru, který by měl zásadně usnadnit zpracování a analýze historických audiovizuálních dat. 

Ve studovně. Předsedkyně AV ČR i členky Akademické rady Taťána Petrasová (druhá zleva) a Markéta Pravdová, v pozadí ředitel ústavu Miroslav Vaněk

Dějiny bez dogmat 

Ústav pro soudobé dějiny sídlí v nádherných historických prostorách ve Vlašské ulici na Malé Straně, ale věkově patří k těm nejmladším – vznikl v prvních měsících roku 1990 na základě iniciativy historické komise Občanského fóra. Jeho smyslem bylo kriticky zkoumat dějiny, které v době komunismu byly pod silným ideologickým tlakem. Jeho první ředitel Vilém Prečan patřil k zakladatelům Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Hannoveru (1986) a ve vedení ústavu využil svoje zkušenosti z německé emigrace. 

Na konci 90. let prošel ústav generační obměnou, dnes má 45 vědeckých pracovníků a četné spolupráce se zahraničními pracovišti, jako je například National Security Archive ve Washingtonu nebo Zentrum für Zeithistorische Forschung v Postupimi.

Historik a bývalý ředitel ústavu Oldřich Tůma v diskusi s předsedkyní Rady pracoviště Markétou Devátou

Kromě tvorby publikací se historici podílejí také na konferencích, výstavách, kterých je letošní „superosmičkový“ rok plný. Po konferenci k únorovému převratu roku 1948 budou následovat výstavy k 100. založení republiky, konference k 50. výročí vzniku České národní rady, k mezinárodním souvislostem Pražského jara 1968 nebo národnostních a národních politikách roku 1938, na kterých ústav spolupracuje s Úřadem vlády, Ministerstvem zahraničních věcí nebo Poslaneckou sněmovnou ČR. Na pozornost si zaměstnanci nemůžou stěžovat: jen v letošním únoru se dvaadvacetkrát objevili v médiích, zejména v České televizi a Českém rozhlase. 

Ve finále s Atentátem 

O rozkročení aktivit svědčí i specializované weby, které se věnují mj. Pražskému jaru 1968, disentu či revoluci v roce 1989, spolupráce se školami a další edukativní programy. Mezi ně patří i oceňovaná počítačová hra Attentat 1942, která interaktivně propojuje dobové prameny včetně vzpomínek pamětníků nacistické okupace s možnostmi nových technologií. Letos se dostala do světového finále nejlepších herně-vývojařských produktů z nezávislé produkce (Independent Games Festival 2018), pomyslných „herních“ Oskarů předávaných v březnu 2018 v San Franciscu.

Výběr českých i cizojazyčných publikací ústavu

A když už byla řeč o hokejových třetinách: v jedné z nich se odehrála i prohlídka studovny, kde se vedení Akademie věd mohlo začíst do publikací z poslední doby. Zájem byl hlavně o titul Československé spartakiády Petra Roubala, který loni získal Magnesii Literu pro nejlepší naučnou knihu roku. A další velké projekty jsou „na spadnutí”: historici právě dokončují několika dílnou syntézu dějin KSČ, která by měla brzy vyjít v nakladatelství Academia, a připravují tři svazky Velkých dějin Koruny české, které se zaměřují na komplikované období let 1945 až 1989. 

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR