Zahlavi

EKOLOGIE INVAZÍ

08. 08. 2017

Globální ohniska nepůvodních rostlin a živočichů

Kde se nejvíce vyskytují rostlinné a živočišné druhy, které zdomácněly mimo oblast svého původního rozšíření? Touto otázkou se zabývala studie mezinárodního týmu vědců z 15 zemí, na které se podíleli i čeští experti z Botanického ústavu AV ČR.

Studie, kterou publikoval prestižní časopis Nature Ecology and Evolution, vychází ze souhrnných dat o osmi skupinách organismů (cévnatých rostlin, pavouků, mravenců, ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců). Jejich výskyt hodnotili vědci na 186 ostrovech a v 423 pevninských oblastech. Místa s nejvyššími počty zdomácnělých nepůvodních druhů, tzv. „hotspots“, se nacházejí nejčastěji na ostrovech a v pobřežních oblastech.

 


Severoamerická veverka šedá vytlačuje v některých zemích domácí veverku obecnou. (Foto: Tim Blackburn, Archiv Botanického ústavu AV ČR)  

 

Mezi tři nejvíce zasažené regiony patří Havajské ostrovy, Severní ostrov Nového Zélandu a indonéské Malé Sundy. Právě na Havajských ostrovech žije velký počet zdomácnělých druhů ze všech skupin, které studie zahrnula. Patří mezi ně například ryby živorodky, zdivočelá prasata nebo invazní dřevina voskovník makaronéský. Nový Zéland na tom není o mnoho lépe. Polovinu jeho flóry tvoří nepůvodní druhy a predátoři mezi savci představují vážné ohrožení pro ptačí druhy, které v průběhu evoluce nemusely na izolovaném ostrově takovému nebezpečí čelit.

Kontinentálním oblastem vévodí Florida – zde mají problémy například s dobře známou krajtou tmavou z Asie, ale také s méně známými druhy mravenců. V Evropě sice počty druhů cizího původu nedosahují hodnot jako na zmíněných ostrovech, avšak mezi pevninskými oblastmi patří tento kontinent k poměrně ohroženým. Dokládá to přítomnost invazních druhů, jako je papoušek alexandr malý, rostlinné druhy jako netýkavka žláznatá rostoucí podél řek a potoků, veverka šedá, která vytlačuje domácí veverku, ale také méně známé druhy pavouků jako jedovatá snovačka ostrovní, která se sem dostává s dováženým ovocem.

 

Netýkavka žláznatá se šíří podél řek a železnic. (Foto: Jan Čuda, Botanický ústav AV ČR)

 

„Pokud jde o příčiny rozdílných počtů zdomácnělých nepůvodních druhů v jednotlivých oblastech světa, hraje roli především ekonomická situace regionu a vliv člověka, v menší míře klima. V různých oblastech jsou tyto faktory různě významné a jejich důležitost se liší i v rámci jednotlivých skupin organismů,“ vysvětluje vedoucí autor studie Wayne Dawson z Univerzity v Durhamu.

Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR dodává, že nejsnáze se nepůvodním druhům daří zdomácnět skutečně na ostrovech a v pobřežních oblastech: „O ostrovech to víme, ve studii ale poprvé v globálním měřítku ukazujeme, že přímořská místa, kudy se mnoho druhů rostlin a živočichů na pevninu dostává, sama fungují jako ohniska pro šíření do nitra kontinentů. I zde platí, že čím výkonnější ekonomika a vyšší hustota obyvatelstva, tím lepší podmínky pro nepůvodní druhy. Nejsilněji ale tento princip působí právě na ostrovech.“

 

Asijský bodavý mravenec druhu Pachycondyla chinensis je invazivním druhem, který se vyskytuje na jihovýchodě USA. (Foto: Benôit Guénard, Archiv Botanického ústavu AV ČR)

 

Celosvětové snahy o omezení dopadů invazí nepůvodních rostlin a živočichů a s tím související ochrana původní biodiverzity by se proto měly soustředit především na ostrovy a přímořské oblasti. „Vůbec poprvé přinášíme souhrnné hodnocení založené na širokém spektru organismů. Zastoupeny jsou rostliny, obratlovci, ale také bezobratlí živočichové. Když víme, jak jsou jednotlivé světové oblasti ohroženy konkrétními nepůvodními skupinami, lépe nasměřujeme prostředky na potlačení dopadů invazí,“ upřesňuje Petr Pyšek.

Jedním z řešení je soustředit se na ohniska s velkým počtem naturalizovaných druhů a na místa, kudy se tyto druhy dostávají do jednotlivých zemí. „Taková regulace se již úspěšně děje například na Novém Zélandu. Dalším potenciálně účinným nástrojem je kontrola druhů navrhovaných pro vstup, abychom eliminovali nejrizikovější druhy,“ uzavírá Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR.

 

Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR a Botanický ústav AV ČR
Foto: Botanický ústav AV ČR, Wikimedia Commons

 

EKOLOGIE INVAZÍ - Nepůvodní flóry celého světa
EKOLOGIE INVAZÍ - Globální ohniska nepůvodních rostlin a živočichů
EKOLOGIE INVAZÍ - Lidské štěstí a nepůvodní druhy