Zahlavi

Doyen české astronomie Luboš Perek slaví sté narozeniny

26. 07. 2019

Vzácného jubilea – 100 let – se v pátek 26. července 2019 dožívá Luboš Perek, jeden z nejvýznačnějších představitelů nejen české, respektive československé, ale i světové astronomie. Kromě vědeckého přínosu k mnoha oborům astronomie, zejména stelární statistiky a dynamiky Galaxie i výzkumu planetárních mlhovin, má výrazný podíl na tvorbě kosmického práva, mimo jiné na definování kosmického prostoru. Jako první poukázal na problém kosmického smetí, zásadním způsobem se zasloužil i o vznik dvou největších dalekohledů v naší republice.

Viditelně dojatému Luboši Perkovi přišlo do hlavní budovy Akademie věd ČR na Národní třídě blahopřát několik desítek gratulantů. Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera zdůraznil, že věda – ať jde o jakýkoli obor – posouvá lidskou společnost kupředu. Jako výraz ocenění jeho práce udělil Luboši Perkovi Stříbrnou pamětní medaili Senátu Parlamentu ČR za zásluhy o rozvoj světové i české astronomie.


Luboš Perek obdržel Stříbrnou pamětní medaili Senátu Parlamentu ČR za zásluhy o rozvoj světové i české astronomie

Místopředseda Vědecké rady AV ČR Ivan Netuka připomněl roli Luboše Perka při zakládání stelárního oddělení Astronomického ústavu ČSAV, jehož byl ředitelem v těžkých letech tzv. normalizace 1968–75. Ocenil, že i za této složité situace udržel vědce na jejich místech, uchránil je a dokonce přijal některé odborníky, kteří v této obtížné době museli odejít z jiných pracovišť tehdejší Československé akademie věd. Budoval základy Astronomického ústavu, od nichž se odvíjejí i současné úspěchy tohoto pracoviště.

Statečně za normalizace

Jako ředitel Astronomického ústavu ČSAV se Luboš Perek v roce 1970 ujal výstavy měsíčního kamene dovezeného na Zemi misí Apollo 11, kterou nikdo z oficiálních struktur nechtěl zorganizovat. Poté v roce 1974 přijal amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana a převzal od něj československou vlajku, kterou měl s sebou v roce 1972 na Měsíci. Dnes ji mohou vidět návštěvníci ondřejovské hvězdárny v návštěvnické galerii Perkova dalekohledu.

Učení budoucích astronomů a Ondřejovský „dvoumetr“

Ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimir Karas oslavencovi s úsměvem předal výroční zprávu tohoto pracoviště jako důkaz, že ústav, který Luboš Perek před půl stoletím vedl, je stále v dobré kondici. Zároveň vyzdvihl jeho zásluhy o postavení 2m Zeissova reflektoru v  Ondřejově, dodnes největšího dalekohledu v ČR. Astronomové je ocenili již v roce 2012, kdy tento dvoumetrový dalekohled oficiálně pojmenovali „Perkův dalekohled“.

Nebyl to však první počin Luboše Perka v tomto ohledu – již dříve se významně přičinil rovněž o vybudování 0,6m reflektoru univerzitní observatoře Masarykovy univerzity v Brně. Brzy po druhé světové válce se stal odborným asistentem na katedře astronomie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a stál též u výstavby brněnské hvězdárny na Kraví hoře. Věnoval se pozorování zákrytových hvězd, ale zároveň i výuce nové poválečné generace přírodovědců. Mezi jeho žáky se zařadili i dva studenti, z nichž se brzy stali rovněž významní čeští astronomové – Jiří Grygar a Luboš Kohoutek. Dříve jmenovaný při svém blahopřání jubilantovi na tyto chvíle zavzpomínal dojemnými historkami.

Století s astronomickou společností a letenka na Měsíc

Předseda České astronomické společnosti Petr Heinzel připustil, že sice neví, kdy se Luboš Perek stal členem této organizace (respektive její předchůdkyně Československé astronomické společnosti), ta je však pouze o rok a půl mladší než on. Po sametové revoluci ji jako její předseda pomohl úspěšně převést do nových podmínek a transformovat do dnešní podoby.

Jedním z dárků, které Luboš Perek dostal od kolegů-astronomů, byla letenka na Měsíc. Měl z ní velkou radost, protože už – jak podotkl – má na Měsíci parcelu, zatím však nevěděl, jak se na ni dostat. Jediná starost, kterou měl, byla, zda je letenka zpáteční. Ke své radosti se dozvěděl, že ano…


Jubilant Luboš Perek přebírá od Petra Sobotky z České astronomické společnosti letenku na Měsíc

Slova díků a přání pevného zdraví připojila i Blanka Říhová, předsedkyně Učené Společnosti České republiky, jejímž je Luboš Perek zakládajícím členem.

Bohaté a úspěšné mezinárodní aktivity

Další gratulanti připomínali, že Luboš Perek skvěle reprezentoval českou astronomii a vědu obecně i na mezinárodní scéně. Působil zejména v komisích a exekutivě Mezinárodní astronomické unie (IAU) – v letech 1967–1970 byl jejím generálním tajemníkem. Pracoval v organizaci COSPAR (Committee on Space Research neboli Výbor pro kosmický výzkum), v Mezinárodní astronautické akademii (IAA), Mezinárodní radě vědeckých unií (ICSU) a v Mezinárodní astronautické federaci (IAF) – v letech 1980 až 1982 byl po dvě volební období jejím prezidentem. V letech 1996 až 2006 působil jako člen sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva.

Mimořádný význam mělo jeho působení v úřadu generálního tajemníka OSN pro kosmický prostor. Od roku 1976 do roku 1981působil v New Yorku jako vedoucí oddělení pro záležitosti kosmického prostoru sekretariátu OSN a ředitel Úřadu OSN pro záležitosti kosmického prostoru. Ukázalo se totiž, že je třeba definovat, jaké právní důsledky může využívání kosmického prostoru mít: jednalo se o např. o určení hranice mezi vzdušným a kosmickým prostorem, o otázky registrace satelitů, oznamování jejich vypouštění apod. Návrhy Luboše Perka předložené k jednání v OSN v letech 1998 a 2001 přispěly k rozřešení mezinárodního právního sporu o geostacionární dráhu a její status – nakonec bylo stanoveno, že je součástí kosmického prostoru.

Luboš Perek také upozorňoval na rostoucí množství kosmického smetí na oběžné dráze, které ohrožuje družice a další kosmická tělesa. Této problematice se věnuje dodnes. Mezi další témata jeho odborné práce patří kupříkladu tzv. kosmický či orbitální výtah. Získal řadu prestižních domácích i zahraničních ocenění a byla po něm pojmenována planetka číslo 2900.

Perkův dalekohled očima mladých filmařů

Závěrem slavnostního setkání ke 100. narozeninám Luboše Perka se mohli zúčastnění podívat na dokumentární film Perkův dalekohled, který k jeho životnímu jubileu natočili studenti Slezské univerzity v Opavě. Na svého učitele ze začátku studia astronomie v Brně vzpomíná například Jiří Grygar, který se s Lubošem Perkem později setkal i v Ondřejově a byl vůbec prvním pozorovatelem na dvoumetrovém dalekohledu uvedeném do provozu v roce 1967.   

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR a Českou astronomickou společností
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

20190726_Perek_galerie_01

20190726_Perek_galerie_01

20190726_Perek_galerie_02

20190726_Perek_galerie_02

20190726_Perek_galerie_03

20190726_Perek_galerie_03

20190726_Perek_galerie_04

20190726_Perek_galerie_04

20190726_Perek_galerie_05

20190726_Perek_galerie_05

20190726_Perek_galerie_06

20190726_Perek_galerie_06

20190726_Perek_galerie_07

20190726_Perek_galerie_07

20190726_Perek_galerie_08

20190726_Perek_galerie_08

20190726_Perek_galerie_09

20190726_Perek_galerie_09

20190726_Perek_galerie_10

20190726_Perek_galerie_10

20190726_Perek_galerie_11

20190726_Perek_galerie_11

20190726_Perek_galerie_12

20190726_Perek_galerie_12

20190726_Perek_galerie_13

20190726_Perek_galerie_13

20190726_Perek_galerie_14

20190726_Perek_galerie_14

20190726_Perek_galerie_15

20190726_Perek_galerie_15

20190726_Perek_galerie_16

20190726_Perek_galerie_17

20190726_Perek_galerie_18

20190726_Perek_galerie_19

20190726_Perek_galerie_20

20190726_Perek_galerie_21

20190726_Perek_galerie_22

20190726_Perek_galerie_23

20190726_Perek_galerie_24

20190726_Perek_galerie_25

20190726_Perek_galerie_26

20190726_Perek_galerie_27