Zahlavi

Čtyři výrazní vědci získali čestné medaile Akademie věd

29. 01. 2020

Jsou skvělými odborníky a zprostředkovávají srozumitelnou formou nové objevy. Čestné medaile Akademie věd ČR získali čtyři výrazní vědci, kteří se zabývají půdní biologií a zdravím včel, časovou regulací u savců, ochranou sýčků ve střední Evropě i přeměnou energie v buňce.

„Dnes nestačí být špičkovým vědcem, to je podmínka nutná, ale stále roste oprávněný tlak na to vysvětlit veřejnosti srozumitelně to, co děláme, neboť velká část peněz na vědu jde z kapes daňových poplatníků,“ řekla při ceremoniálu ve středu 29. ledna předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová s tím, že laureáti dělají Akademii tu nejlepší službu a to nejlepší jméno.

Stvořitel fyziologie 

Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách obdržel doyen české vědy v oblasti biochemie a fyziologie Zdeněk Drahota. Pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR v Krči, který také 10 let vedl, a podstatně přispěl k rozvoji studia metabolismu živočichů se zaměřením na procesy přeměny energie v buňce.

„Purkyně je pro fyziologa jako Pánbůh, protože Purkyně fyziologii stvořil, vymyslel a vlastně připravil manuál, jak má fyziologie pracovat,“ řekl Zdeněk Drahota, podle nějž je to právě Purkyňova zásluha, že fyziologie integrovala biologii, chemii, fyziku a technické obory, aby dodala medicíně nástroje pro diagnostiku a léčení. Ve svém výzkumu základních mechanizmů energetické funkce mitochondrií si získal vysoký respekt mezinárodní biochemické komunity a vytvořil základ pro rozvoj studia savčí bioenergetiky.

Poznání struktury, funkce a biogeneze mitochondrií se postupně stalo jedním z hlavních a velmi úspěšných výzkumných směrů ústavu. Vedlo k založení řady nových laboratoří, které dnes na špičkové úrovni dále rozvíjejí mitochondriální problematiku od molekulární struktury až po translační aspekty zaměřené na poznání metabolických poruch.

2020-1-29_Náprstkova medaile_web-2

Popularizace, nutná součást vědecké práce

Také další oceněná Alena Sumová je z Fyziologického ústavu, kde vede laboratoř neurohumorálních regulací. Stejně jako dalším třem laureátům i jí patří Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy.

„Popularizaci a komunikaci s veřejností beru jako součást vědecké práce. Potom mi zájem veřejnosti, třeba když diskuse s lidmi je stejně dlouhá jako přednáška, potvrzuje, že to, co děláme, má smysl,“ uvedla Alena Sumová. Ve svém výzkumu se zaměřuje na studium biologických hodin a časového systému u savců včetně člověka, které ovlivňují jak fyzické, tak duševní schopnosti a vůbec celkové nastavení organismu.

Hlavním cílem studia Aleny Sumové a její skupiny je proto poznání dopadu narušení časové regulace na zdraví člověka během časného vývoje, v dospělosti a ve stáří. Vědkyně toto téma často otevírá v médiích, ať už v podobě rozhovorů nebo komentářů v televizi či rozhlase. Působí také pedagogicky, v seminářích na vysokých školách i v pořadech pro střední školy.

Žijeme v době změn

Stejné ocenění získal i vědecký pracovník brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR Martin Šálek, který se zaměřuje na široké spektrum témat. Je mezi nimi ochrana sýčků ve střední Evropě, podpora biodiverzity v zemědělské krajině, alternativní management ekosystémů a ochrana přírody, šíření invazivních druhů nebo záchrana losa evropského v ČR a mapování výskytu sov.

„Popularizace je přirozená součást vědecké práce: média mají obrovskou moc a my potřebujeme spolupracovat s lidmi, potřebujeme jejich pomoc a určitý tlak. Například v době plošného trávení hrabošů pomohl tlak médií, občanských iniciativ i vědeckých institucí, a podařilo se to zastavit. Ještě není úplně vyhráno, ale úspěch to byl,“ řekl Martin Šálek s tím, že žijeme v době změn způsobených člověkem a jeho způsobem hospodaření: změn klimatu, šíření nepůvodnich druhů, vymírání těch původních...  

Mezi jeho největší propagační úspěchy patřil například návrat velkých kopytníků do rezervace v Milovicích, o kterém informovala řada tuzemských i zahraničních médií včetně New York Times či BBC. Tomuto projektu se věnoval i časopis Science.

Také Václav Krištůfek z Biologického centra AV ČR vždy usiluje o popularizaci vědy. „Na popularizaci mě baví přímé kontakty, okamžitá zpětná vazba. Živé, mluvené slovo totiž i v dnešní době převálcuje moderní komunikační systémy,“ tvrdí Václav Krištůfek, který ve své děkovné řeči vyzvidhl i platformu Strategie AV21. Ta podle něj nastartovala „obrovské množství akcí, jichž jsem se zúčastnil nebo je inicioval.“ 
Krištůfek působí v akademickém výzkumu již od konce 70. let, podílel se na založení a rozvoji Laboratoře půdní biologie v ČSAV a následně samostatného Ústavu půdní biologie, kde je vědeckým pracovníkem. Zabývá se taxonomií, biologii a ekologií půdních mikroorganismů, v posledních letech zkoumá mikrobiologické aspekty zdraví včel. Je autorem patentově chráněného potravního doplňku pro včely.

Václav Krištůfek se podílí na prezentacích v rámci Týdne vědy a techniky, pracuje s vysokoškolskými a středoškolskými studenty, organizuje výstavy s tematikou ochrany půdy. Je jedním ze zakladatelů Experimentální a výukové včelnice v areálu Biologického centra a podílí se na popularizaci včelařského oboru.

Na titulním obrázku zleva: Václav Krištůfek, Zdeněk Drahota, Alena Sumová a Martin Šálek

Připravily: Alice Horáčková a Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také