Zahlavi

Akademie věd slaví výročí 100 let moderní archeologie

11. 12. 2019

100 let vědeckého výzkumu, ale i vytváření národní identity a posunu k moderním technologiím a prezentaci archeologického dědictví veřejnosti připomněla společná konference pražského a brněnského Archeologického ústavu AV ČR. Jeden z nejstarších ústavů Akademie věd, Archeologický ústav, byl založen – pod názvem Státní archeologický ústav – právě před 100 lety, v listopadu 1919. Jeho prvním ředitelem byl vynikající etnolog, antropolog a odborník na slovanskou archeologii Lubor Niederle, který ho vedl až do roku 1924.

Na konferenci nazvané 100 let moderní archeologie se v prostorách Akademie věd na Národní třídě sešli ve středu 11. prosince čeští i zahraniční vědci a také zástupci univerzit a vysokých škol, ústavů památkové péče, muzeí, Ministerstva kultury a dokonce i Jindra Niederlová a Jiří Semrád z rodiny profesora Niederla.

Různorodé auditorium jako by odráželo široký záběr činnosti odborníků Archeologického ústavu AV ČR Praha a Archeologického ústavu AV ČR Brno. „Základní koncepce činnosti Státního archeologického ústavu se vešla profesoru Niederlovi na dvě strany textu. Přesto s ní archeologický ústav coby první profesionální instituce zaměřená na vědecké bádání i evidenci a záchranu archeologických památek vystačil až do doby po 2. světové válce,“ připomněl v úvodu konference ředitel pražského pracoviště AV ČR Jan Mařík.

Ústav se poté rozrostl, specializoval, ale stále si udržel svoji původní ideu spojovat vědecký výzkum s památkovou péčí, péčí o archeologické dědictví a kvalitní popularizaci směrem k veřejnosti, bez níž by činnost vědců postrádala smysl.

Na konferenci se slavnostně představila i výpravná publikace

„Oba archeologické ústavy patří – spolu s Orientálním ústavem – k nejstarším pracovištím Akademie věd, a není to překvapivé: archeologie pomáhá poznávat dějiny, ale i utvářet národní identitu a hrdost,“ zdůraznila na konferenci předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Konferenci zahájila předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová společně s Janem Maříkem (druhý zleva) a Lumírem Poláčkem (zcela vpravo), řediteli pražského a brněnského archeologického ústavu AV ČR

Brněnský Archeologický ústav AV ČR se od pražského pracoviště tehdejší Československé akademie věd osamostatnil v roce 1970, v příštím roce bude tedy oslavovat 50 let samostatné existence. Některé aspekty práce mají čeští a moravští archeologové Akademie věd společné – například veškeré informační systémy na správu dat a památkové péče jsou spravovány společně. Jiné, jak podotkl ředitel brněnského ústavu Lumír Poláček, jsou specifické. „Morava byla vždy křižovatka a z toho vyplývají naše základní témata a činnosti: zaměření na paleolit, dobu římskou a stěhování národů a slovanskou a časně středověkou archeologii,“ uvedl Lumír Poláček.

Konference se zúčastnila také Lucia Benadíková, reprezentantka slovenského Archeologického ústavu Slovenské akademie věd Nitra coby připomínka pracoviště, které se od Státního archeologického ústavu oddělilo v roce 1939.

Celé bohaté období sta let existence Archeologického ústavu AV ČR představuje komplexně publikace, kterou na konferenci uvedla jedna z editorů, Marcela Starcová. Téměř třísetstránkovou knihu nazvanou Sto let v archeologii právě vydává nakladatelství Academia. Cílem publikace, na níž spolupracovalo 40 autorů, je seznámit čtenáře s dějinami instituce prostřednictvím stovky krátkých příběhů vázaných na jednotlivá léta její existence. Text je doprovázen dobovými fotografiemi i nově pořízenými snímky zajímavých nálezů a nově zpracovanými přehlednými mapami.

Publikace Sto let v archeologii vychází v nakladatelství Academia

Jak směřuje archeologie k dalším vědním oborům

Konference se kromě stěžejních historických okamžiků zaměřila i na současné či plánované projekty. Nedávný čerstvý nositel ocenění Lumina Quaeruntur Ladislav Varadzin zde například objasnil počínající projekt Šakakúd, v němž se ve spolupráci s University College London zaměřuje na výzkum unikátní zaniklé sídlištní lokality v centrálním Súdánu. Tým archeologů se zde v širším kontextu orientuje na ověření tradiční závislosti mezi změnami životního prostředí a charakterem kulturních systémů. Jedna z otázek počínajícího projektu tak zní Za jakých okolností je pro společnost výhodnější přizpůsobit se zhoršování okolních podmínek a kdy je naopak racionálnější přijmout mobilní způsob života či emigrovat?

Na aplikaci přírodovědných metod v archeologii se ve svém výzkumu zaměřuje Michal Ernée, letošní nositel prestižní Akademické prémie. Na konferenci přednesl příspěvek o původu Jantarové stezky a Čechách v počátcích doby bronzové.

Na titulním snímku zakladatel a první ředitel Státního archeologického ústavu, významný český archeolog, historik a antropolog Lubor Niederle

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Titulní fotografie: Archeologický ústav AV ČR, Praha
Fotografie v článku a galerii: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR
Fotografie obálky knihy: Archeologický ústav AV ČR, Praha

 

100 let ARÚ_web-01

100 let ARÚ_web-01

100 let ARÚ_web-02

100 let ARÚ_web-02

100 let ARÚ_web-03

100 let ARÚ_web-03

100 let ARÚ_web-04

100 let ARÚ_web-04

100 let ARÚ_web-05

100 let ARÚ_web-05

100 let ARÚ_web-06

100 let ARÚ_web-06

100 let ARÚ_web-07

100 let ARÚ_web-07

100 let ARÚ_web-08

100 let ARÚ_web-08

100 let ARÚ_web-09

100 let ARÚ_web-09

100 let ARÚ_web-10

100 let ARÚ_web-10

100 let ARÚ_web-11

100 let ARÚ_web-11

100 let ARÚ_web-12

100 let ARÚ_web-12

100 let ARÚ_web-13

100 let ARÚ_web-13

100 let ARÚ_web-14

100 let ARÚ_web-14

100 let ARÚ_web-15

100 let ARÚ_web-15

100 let ARÚ_web-16

100 let ARÚ_web-17

100 let ARÚ_web-18

100 let ARÚ_web-19

100 let ARÚ_web-20

100 let ARÚ_web-21

100 let ARÚ_web-22

100 let ARÚ_web-23

100 let ARÚ_web-24

100 let ARÚ_web-25

100 let ARÚ_web-26

100 let ARÚ_web-27

100 let ARÚ_web-28

100 let ARÚ_web-29

100 let ARÚ_web-30

100 let ARÚ_web-31

100 let ARÚ_web-32

100 let ARÚ_web-33

100 let ARÚ_web-34

100 let ARÚ_web-35

100 let ARÚ_web-36

100 let ARÚ_web-37

100 let ARÚ_web-38

100 let ARÚ_web-39

100 let ARÚ_web-40

100 let ARÚ_web-41

100 let ARÚ_web-42

100 let ARÚ_web-43

100 let ARÚ_web-44

100 let ARÚ_web-45

100 let ARÚ_web-46

100 let ARÚ_web-47

100 let ARÚ_web-48

100 let ARÚ_web-49

100 let ARÚ_web-50

100 let ARÚ_web-51

100 let ARÚ_web-52

100 let ARÚ_web-53

100 let ARÚ_web-54

100 let ARÚ_web-55

100 let ARÚ_web-56

100 let ARÚ_web-57

100 let ARÚ_web-58

100 let ARÚ_web-59

100 let ARÚ_web-60

100 let ARÚ_web-61

100 let ARÚ_web-62

100 let ARÚ_web-63

100 let ARÚ_web-64

100 let ARÚ_web-65

100 let ARÚ_web-66

100 let ARÚ_web-67

100 let ARÚ_web-68

100 let ARÚ_web-69

100 let ARÚ_web-70

100 let ARÚ_web-71