Akademie věd posmrtně ocenila dílo matematika Františka Matúše

Na Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR působil František Matúš téměř celý svůj profesní život. Nastoupil jako čtyřiadvacetiletý vědec v roce 1985 a pracoval zde až do své předčasné smrti v květnu loňského roku. Bylo mu 56 let.

In memoriam nyní získal čestnou oborovou medaili Bernarda Bolzana za zásluhy v matematických vědách.Z rukou předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a místopředsedy AV ČR Jana Řídkého ji 21. srpna v prostorách ÚTIA převzali jeho manželka Jana a syn Vladislav.

„Patřil k prvním lidem, kteří aplikovali multidisciplinární přístup ve všem, co dělali,“ uvedla předsedkyně AV ČR. František (Fero) Matúš byl autorem zhruba sedmdesáti vědeckých publikací z různých oblastí matematiky. Jeho výzkumné zájmy byly velmi široké: týkaly se teorie informace, teorie pravděpodobnosti, statistiky, geometrie, algebry i kombinatorické optimalizace.

Entropické oblasti a využití v kryptografii

Od začátku své kariéry se Matúš zajímal o pravděpodobnostní, kombinatorické a algebraické metody v umělé inteligenci. Více než patnáct časopiseckých článků věnoval výzkumu struktur pravděpodobnostní podmíněné nezávislosti a jejím grafickým modelům, přičemž se jednalo o technicky obtížný matematický problém.

Při udílení medaile byla přítomna také Matúšova sestra Janka Petöczová

Proslulost v informačně-teoretické komunitě získal díky svým výsledkům o entropických oblastech, což je téma na hranici mezi teorií informace, teorií polymatroidů a krypotografií. Vyvinul techniku na odvozování neklasických informačně-teoretických nerovností založenou na myšlence adhese (slepování) polymatroidů. Jeho výzkum našel i praktické využití v kryptografii, kde umožnuje přesnější odhady. František Matúš měl i zahraniční zkušenosti, v 90. letech působil na univerzitě v Bielefeldu na základě Humboltova výzkumného stipendia.

„Fera Matúše jsem znala více než třicet let. Byl mimořádně chytrý a kritický ke své i cizí práci, zároveň však velmi skromný a statečný,“ dodala ředitelka Ústavu teorie informace a automatizace Jiřina Vejnarová.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem
Foto: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

Přečtěte si také

• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
• Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku