Zahlavi

Obraz Komenského a paměť. Začíná nová výstava Akademie věd ČR

08. 09. 2020

Řada osobností z českých dějin bývá hodnocena rozporuplně. Jednou z nich je i Jan Amos Komenský. Byl vzorným vlastencem, didaktikem, jenž předběhl svou dobu, anebo falešným prorokem, který zavinil vypálení Lešna? Své slovo v tomto soudu má kolektivní paměť. Jak se v průběhu času měnil pohled na pobělohorského myslitele, až do 21. října 2020 u příležitosti 350. výročí jeho úmrtí ukazuje výstava v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR.

Zkuste zavřít oči a vybavit si Jana Amose Komenského. Vodítek je mnoho – s velkou pravděpodobností máte v peněžence dvousetkorunovou bankovku s jeho vyobrazením, o učiteli národů jste poprvé slyšeli už na základní škole a při návštěvě Národního muzea jste na čestném místě v panteonu mohli spatřit jeho bronzovou sochu. Ach ta paměť! Vždyť jeho jméno se rok co rok skloňuje ve všech pádech nejen v souvislosti s pedagogikou a heslem „Škola hrou“.


I při hodnocení díla a života Jana Amose Komenského záleží na úhlu pohledu.

Pojďme si Komenského představit společně: šedivé polodlouhé vlasy a na nich malá černá čepička, zrovna tak sivá dlouhá bradka, vysoké čelo, tvář protkaná mnohými vráskami, jež napovídají leccos o boji s větrnými mlýny a velké životní katastrofě, moudré a hodné oči, již trochu věkem sešlý, přesto stále hrdý postoj.

Že nesouhlasíte? Že je podoba, jež vám vytanula na mysli, jiná? To je možné a naprosto přirozené. Ba co víc – pokud bychom se zeptali lidí před sto, dvěma sty či třemi sty lety, shromáždili bychom další a další popisy. A to zatím hovoříme pouze o vzezření. Jakmile by došlo na činy Komenského a jeho zásluhy, hodnocení z různých dějinných etap v porovnání se současnými názory by se zřejmě lišila ještě víc. Zásadní roli v přístupu k jedné osobě či jedné události hraje kolektivní paměť a právě ta se stala vedle „osobnosti z dvoustovky“ ústředním tématem výstavy J. A. K. Komenský v kulturách vzpomínání.

Na piedestalu i mimo něj
„Ve zcela jiných významových kontextech o Komenském přemýšleli jeho souvěrci a ideoví oponenti, osvícenští učenci a čeští obrozenci, autoři éry romantismu, intelektuální a politická elita první Československé republiky nebo marxističtí historici,“ vysvětlují komeniologové Lenka Řezníková a Vladimír Urbánek z Filosofického ústavu AV ČR, kteří stojí za koncepcí výstavy.

Nejenže se Komenský sám stal předmětem proměnlivosti kolektivní paměti, spojení jeho osoby a zmíněného fenoménu je opodstatněné i z dalšího důvodu. Ve svých filozofických i didaktických spisech se paměti často věnoval a v myšlenkách se jí zaobíral. Současný francouzský spisovatel Jean Bédard ústy svého románového Komenského vysvětluje: „To nejtěžší je uvědomit si, že příběh naší minulosti jsme si vystavěli v naší paměti, protože máme jistý plán. Minulost už neexistuje. Postupně zmizela. To, co zůstává, je její nápis v naší paměti. A paměť zůstává živá.“


Výstava se věnuje například vizuálnímu aspektu, ale také odrazu Jana Amose Komenského v kultuře.

Jednotlivé panely expozice hovoří o tématu z několika úhlů pohledu – optikou výtvarného umění, literárních textů, další se věnují cestám Jana Amose Komenského po Evropě, jeho recepci ve filmu a divadle či jak ho vnímaly politické elity v běhu časů.

Výstava, uspořádaná Filosofickým ústavem AV ČR a Střediskem společných činností AV ČR u příležitosti 350. výročí úmrtí Komenského, je přístupná zdarma až do 21. října 2020 v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě každý všední den od 10 do 18 hodin. Malou ochutnávku z toho, co na ní můžete spatřit, přinášíme ve fotogalerii níže.

Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

Uhlazený energický akademik na vrcholu sil, nebo učenec vyrušený od práce? Výtvarné pojetí Jana Amose Komenského se lišilo.

Uhlazený energický akademik na vrcholu sil, nebo učenec vyrušený od práce? Výtvarné pojetí Jana Amose Komenského se lišilo.

Moderní doba kanonizovaného Komenského nezřídka přetváří do podoby popkulturní antiikony.

Moderní doba kanonizovaného Komenského nezřídka přetváří do podoby popkulturní antiikony.

„Zatímco Bohuslav Balbín znal pouze dvanáct Komenského děl, František Palacký již věděl o existenci devadesáti dvou. Do konce 19. století se soupis rozšířil o dalších padesát titulů a současná komeniologie pracuje s katalogem o přibližně dvou stech položkách,“ přináší zajímavé poznatky panel informující o tradování textů Komenského.

„Zatímco Bohuslav Balbín znal pouze dvanáct Komenského děl, František Palacký již věděl o existenci devadesáti dvou. Do konce 19. století se soupis rozšířil o dalších padesát titulů a současná komeniologie pracuje s katalogem o přibližně dvou stech položkách,“ přináší zajímavé poznatky panel informující o tradování textů Komenského.

Soukromý život Komenského zůstával dlouhou dobu bez povšimnutí. Až s tendencí zlidštit jeho osobu začal být zobrazován a popisován jako otec a manžel.

Soukromý život Komenského zůstával dlouhou dobu bez povšimnutí. Až s tendencí zlidštit jeho osobu začal být zobrazován a popisován jako otec a manžel.

Spletitá síť cest a pobytů Komenského v rámci českých zemí i za jejich hranicemi vybízela ke zpracování map. Na druhou stranu dnes po něm jsou pojmenovány mnohé ulice a náměstí v České republice.

Spletitá síť cest a pobytů Komenského v rámci českých zemí i za jejich hranicemi vybízela ke zpracování map. Na druhou stranu dnes po něm jsou pojmenovány mnohé ulice a náměstí v České republice.

Klíčový význam pro symbolickou topografii nabyla v průběhu 19. století zejména dvě místa: Komenského rodiště a místo uložení jeho ostatků.

Klíčový význam pro symbolickou topografii nabyla v průběhu 19. století zejména dvě místa: Komenského rodiště a místo uložení jeho ostatků.

Přesné místo posledního odpočinku českého myslitele dlouho nebylo známo. Razantnější impulz k pátrání po hrobu přišel až za první republiky. Prsť z něj se pak stala součástí muzejní sbírky v Uherském Brodě a Přerově.

Přesné místo posledního odpočinku českého myslitele dlouho nebylo známo. Razantnější impulz k pátrání po hrobu přišel až za první republiky. Prsť z něj se pak stala součástí muzejní sbírky v Uherském Brodě a Přerově.

Kult Komenského posilovaly slavnosti u příležitosti jeho narození i úmrtí. U panelu vysvětlujícího festivity okolo pobělohorského učence se v den vernisáže zastavila Markéta Pravdová, členka Akademické rady AV ČR a Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Kult Komenského posilovaly slavnosti u příležitosti jeho narození i úmrtí. U panelu vysvětlujícího festivity okolo pobělohorského učence se v den vernisáže zastavila Markéta Pravdová, členka Akademické rady AV ČR a Ústavu pro jazyk český AV ČR.

Za Filosofický ústav AV ČR účastníky vernisáže přivítala Jana Říhová.

Za Filosofický ústav AV ČR účastníky vernisáže přivítala Jana Říhová.

Úvodní slovo pronesl Pavel Baran, místopředseda AV ČR.

Úvodní slovo pronesl Pavel Baran, místopředseda AV ČR.

Hovořil i ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček…

Hovořil i ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček…

… či Vladimír Urbánek, jeden z hlavních autorů konceptu výstavy.

… či Vladimír Urbánek, jeden z hlavních autorů konceptu výstavy.

V závěru akce došlo i na divadelní představení na motivy výstavy.

V závěru akce došlo i na divadelní představení na motivy výstavy.

Přečtěte si také