Zahlavi

Nejdůležitější tekutinu představuje výstava Voda v Akademii věd ČR

07. 02. 2020

Má voda paměť? Proč rybníky, jezera a moře zamrzají odshora? A z jakého důvodu se voda v Himálaji vaří při nižší teplotě než třeba v Praze? Odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek přináší nová expozice jménem Voda, kterou ve čtvrtek 6. února 2020 zahájila v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR předsedkyně Eva Zažímalová. Výstava potrvá do 22. března 2020.

„Obyvatelé amerického Denveru denně spotřebují 538 litrů vody na osobu, zatímco lidé v ugandském městě Mbarara pouhých 14 litrů na osobu,“ informuje jeden z výstavních panelů. „Na území Česka ročně spadne zhruba 700 milimetrů srážek, což odpovídá 75 naplněným přehradám Orlík,“ píše se na dalším v češtině i angličtině.

Kromě překvapivých informací o světové i tuzemské spotřebě vody, jejích pozoruhodných chemických vlastnostech a síle, úpravě vody pitné a čištění té odpadní či o hydrologických a meteorologických měřeních se však návštěvníci výstavy dozvědí třeba i to, jak vodou šetřit v domácnosti nebo proč je lepší pít vodu kohoutkovou než balenou.

Nová expozice má totiž hlavně přimět příchozí k zamyšlení nad tím, jak se k vodě chováme, zda s ní neplýtváme, jak moc ji znečišťujeme a co pro ochranu vodních zdrojů může udělat každý z nás.

„Voda je nejčastější neuhlíkatá sloučenina na Zemi. Ale ta, kterou můžeme pít a využít, činí pouze necelé jedno procento celkového množství vody na naší planetě. Bez vody by nebylo života, takže cokoli se jí týká, je nesmírně společensky důležitým tématem,“ konstatovala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová v zahajovacím projevu.


Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zahajuje výstavu Voda.

S barelem pro vodu

Expozici připravil Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, jehož ředitel Martin Pivokonský se také zhostil první komentované prohlídky. „Představte si, že přijdete večer po práci domů a neteče vám voda. Musíte si dát na hlavu barel a ujít deset kilometrů, abyste si do něj nabrali něco, čemu byste z pohledu moderního Evropana nikdy voda neřekli. Takových míst je na světě nemálo,“ zmínil na úvod s tím, že i této problematice se výstava věnuje.

U jednotlivých panelů pak nešetřil zajímavostmi. „Vody je na Zemi gigantické množství, které bychom nespotřebovali, ani kdyby nás tu žilo sto miliard. Problémem ale je její nerovnoměrné rozložení. Vždyť celá jedna pětina sladké povrchové vody na světě je deponována v jezeře Bajkal,“ uvedl například.

Koloběh vody v přírodě i celý proces při jejím využívání člověkem návštěvníkům výstavy názorně přiblíží dva prostorové interaktivní modely. V počítačovém koutku si pak zájemci mohou sestavit vlastní srážko-odtokový model, který převádí dešťové i sněhové srážky na odtok povodí.

Expozice nabízí také možnost detailně prozkoumat reálnou automatizovanou terénní meteorologickou stanici s popisem jednotlivých čidel či ukázku nejrůznějších měřících přístrojů, jako jsou srážkoměry, tenzometry či vlhkoměry. Jak vypadá zblízka voda plná sinic nebo ta vltavská a čím vodu znehodnocuje člověk se zase návštěvníci dozvědí díky exponátům znázorňujícím různé typy vodního znečištění.


Na výstavě jsou mimo jiné k vidění také ukázky vodního zněčištění.

Výstava v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, kterou Ústav pro hydrodynamiku AV ČR připravil ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR, je veřejnosti zdarma přístupná od 7. února do 22. března 2020. Komentované prohlídky s autory expozice se uskuteční 26. února v 16:00 hodin, 11. března v 16:00 hodin a 22. března 2020 v 11:00 hodin (podrobnosti naleznete na stránkách Galerie). Na poslední z termínů připadá také Světový den vody, do jehož oslav se Ústav pro hydrodynamiku AV ČR zapojí s dalším programem. Bližší informace budou zveřejněny na webových stránkách ústavu.

Voda byla hlavním tématem časopisu A/ Věda a výzkum 1/2019

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons

Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké – od výroby nových pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. Výzkum plazmatu a využití jeho potenciálu je téma pro vědce v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Plazma tvoří až 99 % viditelné hmoty vesmíru. Na Zemi se vyskytuje zřídka, nabízí ale mimořádné vlastnosti a jeho využití je široké – od výroby nových pokročilých materiálů přes lékařské aplikace, chemii, optiku až po prakticky nevyčerpatelný bezpečný zdroj energie. Výzkum plazmatu a využití jeho potenciálu je téma pro vědce v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

2020-02-06_Vystava voda01

2020-02-06_Vystava voda01

2020-02-06_Vystava voda02

2020-02-06_Vystava voda02

2020-02-06_Vystava voda11

2020-02-06_Vystava voda11

2020-02-06_Vystava voda12

2020-02-06_Vystava voda12

2020-02-06_Vystava voda13

2020-02-06_Vystava voda13

2020-02-06_Vystava voda2

2020-02-06_Vystava voda2

2020-02-06_Vystava voda3

2020-02-06_Vystava voda3

2020-02-06_Vystava voda4

2020-02-06_Vystava voda4

2020-02-06_Vystava voda5

2020-02-06_Vystava voda5

2020-02-06_Vystava voda55

2020-02-06_Vystava voda55

2020-02-06_Vystava voda6

2020-02-06_Vystava voda6

2020-02-06_Vystava voda7

2020-02-06_Vystava voda7

2020-02-06_Vystava voda8

2020-02-06_Vystava voda8

2020-02-06_Vystava voda9

2020-02-06_Vystava voda9

Přečtěte si také