Pandemie koronaviru téměř na tři měsíce přerušila návštěvy předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové na pracovištích AV ČR. Nyní ale opět pokračují s cílem zavítat v příštích měsících na všechny zbývající ústavy. První „pokoronavirovou“ zastávkou se 8. června 2020 stalÚstav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v pražském Ládví. Tentokrát Evu Zažímalovou doprovodili místopředseda Zdeněk Havlas a členky Akademické rady AV ČR Jana Bludská a Lenka Vostrá.
240 vědeckých pracovníků, z toho 85 ze zahraničí, přátelské mezinárodní prostředí, dvě nová oddělení a také 480 publikací za poslední dva roky. Takové jsou jen některé charakteristiky Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se zaměřuje na základní i aplikovaný výzkum.
Vedení pracoviště, které nese jméno českého nobelisty z roku 1959, seznámilo delegaci také se třemi vybranými badatelskými úspěchy a s nápady do budoucna, které představil vedoucí oddělení chemie iontů v plynné fázi Patrik Španěl. Eva Zažímalová v této souvislosti apelovala, aby se zdejší vědci častěji ucházeli o prestižní ERC granty, které mohou přinést zajímavou finanční podporu.
Novinky z posledních dvou let života ústavu představil jeho ředitel Martin Hof. Hovořil například o plánovaném vybudování nových prostor, které by umožnily reorganizovat činnost ústavu.
Nositel Akademické prémie za rok 2017 Michal Fárník založil v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR experimentální skupinu, která se zabývá mj. otázkami, jak dochází k ničení ozónu v atmosféře či jak vznikají základní molekuly života ve vesmíru. Evě Zažímalové, Zdeňku Havlasovi a Janě Bludské představil unikátní aparaturu, kterou s kolegy při experimentech využívají.
Aparaturu nechal Michal Fárník přivézt z Institutu Maxe Plancka v Göttingenu, kde dříve působil. Rozšířil ji a na jejím základě vybudoval nové zařízení pro studium volných klastrů a nanočástic v molekulových paprscích.
V oddělení dynamiky molekul a klastrů působí také nadějní zahraniční vědci.
Nositelem Akademické prémie, nejvyššího vědeckého ocenění, které Akademie věd ČR uděluje, je také Martin Kalbáč. Výzkumy jeho badatelské skupiny se týkají nanomateriálů, nejvíce grafenu a jemu příbuzných 2D materiálů. Delegaci vysvětlil, že s kolegy tyto materiály připravují, měří jejich vlastnosti a snaží se pro ně najít vhodné aplikace.
Vědci si od grafenu a dalších 2D materiálů slibují převrat v kvalitě senzorů, tranzistorů, mikroprocesorů, ohebných displejů, průhledných dotykových obrazovek a světelných panelů.
Aplikacím ale předchází hledání postupů, jak tyto materiály vyrobit ve větším množství a za přijatelnou cenu. K tomu slouží experimentální aparatura, která v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR patří mezi nejmodernější.
Štefan Vajda je průkopníkem nového oboru – nanokatalýzy. Přístroje, které vyvinul a sestavil v USA, nechal na konci loňského roku přivézt do Prahy. Instalace 11 tun přístrojů do třetího patra budovy si vyžádala pomoc vysokého stavebního jeřábu. Na snímku s Evou Zažímalovou dále Lenka Vostrá a Jana Bludská.
Aby dovnitř mohl 350tunový jeřáb vsunout přístroje, které mají produkovat částice menší než miliontina tloušťky lidského vlasu, bylo třeba vybourat okno a stěnu laboratoře ve třetím patře.
Štefan Vajda působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR také díky tomu, že pracoviště získalo v roce 2019 prestižní evropský grant ERA Chair.
Štefan Vajda vede oddělení nanokatalýzy. Se svým týmem se snaží poznat a popsat funkce nových katalyzátorů v mnoha procesech – včetně těch, které se uplatní třeba v průmyslu nebo při ochraně životního prostředí.
„Nanokatalýza znamená katalytické procesy řízené částicemi o velikosti nanometru – a naše částice jsou vlastně ještě menší, subnanometrické,“ vysvětluje Štefan Vajda.
Proces vytváření těchto vytváření přirovnává k hroznu vína s rozmanitým počtem kuliček.
Na řádné provádění experimentů v rámci projektu „Nano-cat“ dohlíží v oddělení nanokatalýzy kočka.
Na snímku s předsedkyní Akademie věd ČR Evou Zažímalovou (druhá zprava) dále Martin Kalbáč, Lenka Vostrá, Zdeněk Havlas, Jana Bludská, Martin Fárník a ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Martin Hof. (Všichni aktéři setkání souhlasili, že během návštěvy jednotlivých laboratoří sundají ochranné roušky.)
Text: Luděk Svoboda, foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
