Tiskové zprávy
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyLesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.
Katalyzátor, který přeměňuje metan na metanol, bude vyvíjet nová spin-off společnost Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho ředitel Martin Hof podepsal dohodu s evropskou akciovou společností METTOC, SE, o majetkovém vstupu do firmy. Zvládnutí nového postupu přeměny by znamenalo výrazný ekonomický přínos i výhodné využití odpadních surovin.
Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března, tedy rekordně brzy za dobu pozorování od roku 1961. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát v první polovině března. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové se jedná o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly okolo deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.
Habry obecné letos v Lanžhotě na Břeclavsku vyrašily už 7. března. Takto extrémně brzké rašení vědci za 74 let pozorování dosud nezaznamenali. Rekordně brzy přitom habry vyrašily i loni, letos však ještě o deset dnů dříve. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové se jedná o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly okolo deseti stupňů Celsia.
Druhý březnový týden bude patřit novinkám z výzkumu mozku, tipům, jak o něj pečovat a čemu se vyhýbat. Nebudou chybět ani cvičení, hry a výstavy. Akce letošní festivalu Týden mozku se odehrají od 11. do 17. března 2024 ve větších městech po celé republice, jádrem je jako vždy cyklus přednášek v budově Akademie věd na Národní v Praze.
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to výzkum mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Výstupy, které dnes publikoval časopis Nature, také dokládají, že první lidé využili teplých meziledových cyklů a kolonizovali Evropu z východu nebo jihovýchodu na západ. Přesné datování vzorků z Koroleva umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. K dekódování však bylo potřeba rentgenové tomografie i počítačové analýzy obrazu.
Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let. Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová stáda velkých býložravců, aniž by jejich trávicí procesy zahltily atmosféru skleníkovými plyny, což je dnes dáváno za vinu chovům domácího skotu. Toto zjištění přinesl unikátní výzkum pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kteří sledovali osm pastevních lokalit v České republice. Jejich výsledky právě zveřejnil mezinárodní vědecký časopis Journal of Environmental Management.
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR „Analýza příjmů státního rozpočtu 2024 ve světle předkrizového roku 2019“ srovnává příjmy schváleného státního rozpočtu pro rok 2024 s výsledky státního rozpočtu v roce 2019 před krizí. O kolik vzrostou jednotlivé příjmy státního rozpočtu ve vztahu ke zvýšení cenové hladiny a zvýšení nominálního ekonomického výkonu země? Do jaké míry příjmy státního rozpočtu zaostávají za růstem jeho výdajů?
Hození tvrdého předmětu, facky a pohlavky, tahání za vlasy, popálení, dušení, škrcení či topení a mlácení hlavou o něco – to jsou projevy fyzického násilí, se kterými se podle reprezentativního výzkumu Kvalita života a pocit bezpečí dospělá česká populace nejčastěji setká v rámci partnerských vztahů. Kvalitativní výzkum Děti a násilí v blízkých vztazích pak podle výzkumnice Dany Moree ukazuje, že násilí je především nutné jasně pojmenovat, jinak děti často nemají šanci se v situaci zorientovat. Obě šetření dokončilo Výzkumné centrum domácího a genderově podmíněného násilí (ReCeGe), které je společným projektem Sociologického ústavu AV ČR a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
Kontakty pro média
Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812
Eliška Zvolánková
+420 739 535 007
Martina Spěváčková
+420 733 697 112