Zahlavi

Tiskové zprávy

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
20. 11. 2026

Vědecký tým z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích učinil významný objev v oblasti molekulární biologie mitochondrií. Jejich studie, publikovaná v prestižním časopise Nucleic Acids Research, byla vybrána mezi tzv. „Breakthrough article“ (průlomové články), tedy mezi 1–2 procenta nejvýznamnějších článků časopisu. Objev přináší zásadní pohled na fungování buněčných „elektráren“ a řeší dlouholeté vědecké spory o původ a funkci klíčových proteinů u lidí i ostatních eukaryot.

19. 11. 2026

Bezmála 1000 stran, přes 400 obrazových dokumentů a téměř 250 hesel shrnuje dosavadní poznání Tomáše Garrigua Masaryka. První encyklopedie svého druhu v Česku odkrývá komplikovanou osobnost v různých souvislostech – od hesel zaměřených na historické a životní události přes politiku až po jeho díla a místa, kde se pohyboval. Nové encyklopedii se věnuje také pilotní díl podcastu Nejen TGM.

18. 11. 2026

Ječmen má za sebou mnohem složitější evoluční historii, než se dosud předpokládalo. Mezinárodní tým 41 vědců ze sedmi zemí včetně badatelů z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR porovnal genomy 25 druhů ječmenů a odhalil stopy dávného mezidruhového křížení i přenosu genů od vzdáleně příbuzných trav. Studie publikovaná v časopise Nature přináší nový pohled na genetickou rozmanitost ječmenů a může pomoci při jejich budoucím šlechtění.

13. 11. 2026

Prostorovou strukturu klíčového enzymu při tvorbě chlorofylu – zeleného barviva rostlin, řas a sinic – poprvé určil mezinárodní tým vědců z Třeboně, německého Osnabrücku a britského Sheffieldu. Výsledky zveřejnil tento týden odborný časopis Nature Chemical Biology.

13. 11. 2026

Bakterie, které na svém povrchu nesou bílkovinu blokující jeden ze zánětlivých signálů, mohou nabídnout novou cestu k ovlivnění střevního zánětu. Tým vědců z Biotechnologického ústavu AV ČR společně s vědci z Univerzity Palackého v Olomouci to ověřil na myším modelu kolitidy. Upravené bakterie podávané v potravě zmírnily projevy experimentálně vyvolaného střevního zánětu. Výsledky zveřejnil časopis Drug Delivery. Preklinický výzkum zatím nebyl ověřen u pacientů.

12. 11. 2026

Jsou v matracích i tepelné izolaci domů, ale nejen tam. Polyuretanové pěny se hojně používají v různých průmyslových odvětvích. Jejich výroba a obtížná recyklace však představují velké výzvy pro ekonomiku i ekologii. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR společně s dalšími českými a zahraničními kolegy vyvinuli nové pěny, které jsou recyklovatelné a vyrobené z obnovitelných rostlinných surovin bez toxických chemikálií. Nové materiály mají vlastnosti srovnatelné s běžnými polyuretanovými pěnami. Výsledky výzkumu publikovali vědci v prestižním časopisu Advanced Functional Materials.

11. 11. 2026

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt tohoto pozoruhodného vodního hlodavce. Nyní se jej podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým, v němž působili také odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

11. 11. 2026

Lýkožrout smrkový dokáže vyžít ze stravy složené z tvrdého dřeva a lýka, ačkoli obsahují jen minimum živin. Mezinárodní tým vědců vedený odborníky z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR) odhalil rozsáhlou metabolickou spolupráci v kůrovčím střevě. Autoři studie publikované v prestižním časopise The ISME Journal prokázali, že kůrovec si celulózu dokáže štěpit sám, zatímco v poskytování ostatních esenciálních živin a nového zdroje dusíku mu pomáhá jeho bakteriální společenstvo (bakteriom).

10. 11. 2026

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili dosud neznámý mechanismus, kterým buňky řídí výrobu ribozomů – drobných molekulárních strojů nezbytných pro tvorbu bílkovin. Zjistili, že za jeho správné fungování odpovídá souhra dvou enzymů, které působí jako molekulární přepínač. Narušení tohoto mechanismu navíc zvyšuje citlivost buněk na některé protinádorové látky, což otevírá nové otázky pro výzkum rakoviny. Studie vznikla pod vedením Libora Macůrka a jeho výzkumného týmu z Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Univerzity Karlovy. Výsledky byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nucleic Acids Research.

10. 11. 2026

Zakarpatí patří ke klíčovým oblastem pro poznání nejstaršího osídlení Evropy. Právě zde byly v lokalitě Korolevo objeveny kamenné nástroje staré přibližně 1,4 milionu let, které reprezentují nejstarší spolehlivě datovaný doklad přítomnosti člověka v Evropě. Na tento výzkum navazuje první ukrajinsko-česká archeologická expedice do jeskyně Moločnyj Kamiň, kam se vědci v říjnu 2026 vrátili po 53 letech. Expedice Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny měla zatím průzkumný charakter – ověřila stav lokality, odebrala vzorky a připravila podmínky pro budoucí sezony.

Kontakty pro média

Markéta Růžičková
vedoucí Tiskového oddělení
+420 777 970 812

Eliška Zvolánková
+420 739 535 007

Lucie Peřinová
+420 777 728 090

Eliška Hadravová
+420 737 349 484

press@avcr.cz

Loga AV ČR ke stažení

Tiskové zprávy