Tiskové zprávy

Co se skrývá v našem oblečení, proč může umělá inteligence zápasit s tykáním a vykáním nebo jak vědci sledují vodu v krajině? Už v pondělí 2. listopadu začíná šestý ročník Týdne Akademie věd ČR. Festival letos poprvé slavnostně odstartuje přímo ve vědeckém areálu na pražském Spořilově. Do neděle 8. listopadu nabídne více než 300 akcí po celém Česku. Vstup je zdarma.

V pravěku nerozhodovala o osídlení pouští jen dostupnost vody, ale i přítomnost kamene vhodného k výrobě nástrojů. Vědci a vědkyně z Česka, Rakouska, Portugalska, Velké Británie, USA a Ománu sestavili obecný a volně dostupný model, který dokáže předpovědět, ve kterých pouštních oblastech světa mohli lidé závislí na kamenných nástrojích trvale žít. Badatelský tým model ověřil mimo jiné na datech z české archeologické expedice v Ománu. Studie, kterou právě publikoval prestižní časopis Nature, mění pohled na to, jak první lidé kolonizovali naši planetu.

Významnou roli při rozvoji mentální anorexie hrají mikroorganismy ve střevech a obnovení zdravého mikrobiomu je proto zásadní pro úplné zotavení z tohoto psychiatrického onemocnění. Takové závěry nabízejí dvě studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Poskytují další důkazy, že do příběhu anorexie promlouvají i mikroorganismy, které osidlují střeva.

Jeskynní krápníky, tzv. speleotémy, vědci běžně využívají jako jakési přírodní archivy klimatu. Z jejich vrstev lze vyčíst informace o době jejich vzniku. Předpokládali tedy, že podobné informace budou ukryty i v tzv. bradavičnatých sintrech. Výzkum však ukázal, že tyto útvary jsou velmi mladé a významnou roli v jejich vzniku hraje množství a intenzita srážek. Nenesou informaci o tom, jaké klima panovalo před desítkami tisíc let. Mohou však vědcům pomoci pochopit, jak prostředí reaguje na klimatické změny v posledních desetiletích. Na výzkumu se podíleli vědci z ČR i zahraničí, kteří jsou zapojeni do projektu RES-HUM.

Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s Archivem výtvarného umění představí výstavu Viktor Kolář: Obležené město – Ostravské periferie na počátku 60. let. Fotograf a rodák z Ostravy Viktor Kolář ve své rané tvorbě zachytil proměny průmyslové krajiny severní Moravy, zejména okolí dolů, hald a dalších stop intenzivní těžební činnosti, které neodmyslitelně utvářely podobu regionu i život jeho obyvatel. Výstava bude zahájena 4. listopadu 2026 v 17 hodin v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR v Praze na Spořilově. Pro veřejnost bude otevřena od 5. listopadu 2026 do 15. ledna 2027.

Molekuly nejsou nikdy v klidu. Vlivem tepelné energie se neustále pohybují v prostoru a navíc se jejich části otáčejí jedna vůči druhé. Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nyní ukázali, že náhodný pohyb uvnitř molekuly jde výrazně utlumit. Pomocí světla mohou zpomalit vzájemnou rotaci dvou různých částí jedné molekuly až o pět řádů, což představuje důležitý krok při konstrukci molekulárních strojů.

Na Kanárských ostrovech dnes slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory), budoucí největší observatoře pro detekci kosmického gama záření na světě.

Invazivní aspergilóza je zejména u pacientů se zhoubnými nádory krvetvorby velmi závažné onemocnění. Mezinárodní tým vedený vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR vytvořil šetrný diagnostický přístup, který díky kombinaci tří biomarkerů v moči a krvi zachytí až 80 % případů této mykotické infekce. Nový postup může být zvlášť důležitý tam, kde nelze bezpečně nebo včas odebrat vzorek z plic.

Uvést alespoň jeden druh, který je v jejich zemi invazní, dokáže méně než polovina lidí. Také podpora opatření zaměřených na regulaci těchto druhů je nízká. Ukázala to globální studie zahrnující více než 20 tisíc respondentů z 54 zemí světa. Výsledky zároveň ukazují, že lidé s větším povědomím o biologických invazích častěji podporují i jejich regulaci.

Co otrávilo psy na Lipně a jaké důkazy vedly k objasnění případu? Které vzácné brouky ukrývá Šumava, co žije v hlubinách Tichého oceánu a jak se vyrábělo víno v římské době? Nový, již 23. cyklus Akademických půlhodinek nabídne sedm popularizačních přednášek z oblasti přírodních věd, archeologie, umění i práva. Společně jej pořádají Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Podzimní série začíná ve středu 7. října 2026 a potrvá do 25. listopadu. Přednášky se konají vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.