Tiskové zprávy

Dne 29. dubna 2026 se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze uskuteční mezinárodní konference D.A.R. Continuum zaměřená na propojení dat, umělé inteligence, automatizace a robotizace. Celodenní setkání nabídne přednášky, panelové diskuse i networking a otevře interdisciplinární dialog mezi výzkumníky, pracovníky výzkumu a vývoje, tvůrci politik, poskytovateli financování i širší veřejností. Akce proběhne v angličtině a soustředí se na aktuální proměny vědy a technologií v době rostoucí role dat, AI a autonomních systémů.

Jako první na světě zaznamenal vědecký tým vedený experty z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR velmi kvalitní ultrafialové spektrum meteoru ze stratosféry a provedl analýzu jeho prvků. Tento technologický milník je významným krokem vpřed ve vývoji českých hyperspektrálních kamer pro satelitní sítě CubeSatů, které jsou určené ke sledování meteorů, návratů kosmických lodí, blesků a dalších světelných jevů v atmosféře Země.

Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Zapojení do projektu otevře české astronomii přístup k vývoji špičkového přístroje pro ELT i k   budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vznikem hvězd – včetně napínavého hledání druhé Země.

Nejnovější výsledky společného výzkumu českých a tchajwanských vědců v oblasti pohybů zlomů zemské kůry a sesuvů představí 2. česko-tchajwanský mezinárodní workshop geologických věd. Uskuteční se ve středu 29. dubna 2026 v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě 3. Setká se na něm odborná i širší vědecká veřejnost.

Více než 780 měst po celém světě, z toho sedm v České republice, se zapojí do mezinárodní výzvy City Nature Challenge (CNC) – největší globální akce zaměřené na pozorování městské přírody. Od pátku 24. dubna do pondělí 27. dubna 2026 tak mohou lidé všech věkových kategorií fotografovat volně žijící rostliny, živočichy i houby ve svém okolí a svá pozorování nahrávat do bezplatné aplikace iNaturalist. Výzva se koná na sedmi místech v Česku: v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Českých Budějovicích, Uherském Hradišti a na Veselsku.

Výrazné snížení daní v důsledku způsobu zrušení superhrubé mzdy a souvisejících daňových změn z let 2021–2022 má podle nové studie think-tanku IDEA při CERGE-EI dlouhodobě výrazné dopady na veřejné finance České republiky. Důsledkem jsou každoroční výpadky příjmů státního rozpočtu zhruba ve výši 1,3 % HDP. Spolu s úroky to v roce 2026 představuje výpadek 122 miliard korun. Bez odpovídajícího snížení jiných výdajů to vede ke snižování intenzity výdajů na školství a vědu a ohrožuje plnění mezinárodních závazků růstu obranných výdajů.

Promyšlená kombinace cílených legislativních a organizačních změn, která umožní ještě důsledněji a efektivněji naplňovat veřejné poslání Akademie věd v dalších letech. To je cílem programových priorit Akademické rady AV ČR, které dnes přijal Akademický sněm na 67. zasedání v Národním domě na pražských Vinohradech. Některé z chystaných novinek, jako zřízení akciové společnosti nebo platforma Science for Policy pro tvorbu veřejných politik, již fungují.

Dnes se na pokusném poli v Olomouci vysévají dvě nové geneticky upravené linie ječmene vytvořené pomocí molekulárních nůžek CRISPR. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR testují linii, u níž úprava jediného genu ovlivňuje, kdy rostlina začne kvést a vytvářet klas. Druhá linie vytváří oddenky a díky schopnosti dlouhodobě růst si vysloužila přezdívku „nesmrtelný ječmen“. Experiment je jedním z prvních svého druhu v českém i evropském rostlinném výzkumu.

Tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR pod vedením Masafumi Imaie úspěšně rozšifroval záhadu historických misí Voyager. Data ze sond, které v osmdesátých letech 20. století prolétaly kolem Saturnu, nedávala vědcům smysl: přístroje hlásily, že signály z blesků přicházejí z jiných míst, než by odpovídalo fyzikálním zákonům.

Kříženci myši domácí mohou být neplodní i z jiných genetických důvodů, než věda doposud předpokládala. K tomuto překvapivému zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Heredity vychází z pozorování myší ve volné přírodě, kde se genetické bariéry mezi populacemi projevují pestřeji než v laboratorních podmínkách.