Tiskové zprávy

Jsou v matracích i tepelné izolaci domů, ale nejen tam. Polyuretanové pěny se hojně používají v různých průmyslových odvětvích. Jejich výroba a obtížná recyklace však představují velké výzvy pro ekonomiku i ekologii. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR společně s dalšími českými a zahraničními kolegy vyvinuli nové pěny, které jsou recyklovatelné a vyrobené z obnovitelných rostlinných surovin bez toxických chemikálií. Nové materiály mají vlastnosti srovnatelné s běžnými polyuretanovými pěnami. Výsledky výzkumu publikovali vědci v prestižním časopisu Advanced Functional Materials.

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt tohoto pozoruhodného vodního hlodavce. Nyní se jej podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým, v němž působili také odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Lýkožrout smrkový dokáže vyžít ze stravy složené z tvrdého dřeva a lýka, ačkoli obsahují jen minimum živin. Mezinárodní tým vědců vedený odborníky z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR) odhalil rozsáhlou metabolickou spolupráci v kůrovčím střevě. Autoři studie publikované v prestižním časopise The ISME Journal prokázali, že kůrovec si celulózu dokáže štěpit sám, zatímco v poskytování ostatních esenciálních živin a nového zdroje dusíku mu pomáhá jeho bakteriální společenstvo (bakteriom).

Zakarpatí patří ke klíčovým oblastem pro poznání nejstaršího osídlení Evropy. Právě zde byly v lokalitě Korolevo objeveny kamenné nástroje staré přibližně 1,4 milionu let, které reprezentují nejstarší spolehlivě datovaný doklad přítomnosti člověka v Evropě. Na tento výzkum navazuje první ukrajinsko-česká archeologická expedice do jeskyně Moločnyj Kamiň, kam se vědci v říjnu 2026 vrátili po 53 letech. Expedice Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny měla zatím průzkumný charakter – ověřila stav lokality, odebrala vzorky a připravila podmínky pro budoucí sezony.

Nový policy brief think-tanku IDEA při CERGE-EI analyzuje ekonomické dopady rozhodnutí vlády převést platby za podporované zdroje energie (POZE) z odběratelů elektřiny na státní rozpočet. Opatření, které domácnostem a firmám snížilo účty za elektřinu, stojí stát přibližně 17 miliard korun ročně. Prostřednictvím vyššího hospodářského růstu a daňových příjmů se podle analýzy do veřejných rozpočtů vrátí nanejvýš jedna miliarda korun. Vládní představa, že se opatření z velké části zaplatí samo, je proto nereálná.

Tři vynikající vědci, špičky svých oborů v mezinárodním srovnání, a šest expertů a expertek, kteří dosud neměli možnost založit svou vlastní výzkumnou skupinu, dostanou dnes prestižní ocenění Praemium Academiae 2026 a prémii Lumina quaeruntur. Desítky milionů korun pro každého podpoří mimo jiné rozvoj metody cold spray pro úpravy kovových materiálů bez zahřívání, výzkum nerovností v bydlení napříč Evropou, detailní studium mikroplastů v rostlinách, analýzy archeologických nálezů pomocí metod jaderné fyziky nebo bližší porozumění tomu, jak replikace DNA souvisí s růstem, obnovou tkání a stabilitou genomu.

Výzkum meteorů, nových materiálů, změn v českých lesích nebo důležitosti kamene v archeologických nalezištích. Výběr nových stáží Otevřené vědy je opět široký a umožní středoškolákům se na rok stát vědcem přímo na pracovištích Akademie věd ČR. Uzávěrka přihlášek je 30. listopadu, studenti se mohou ucházet o více stáží současně.

Jak oživit minulost a přiblížit archeologii mladé generaci? Mendelovo gymnázium v Opavě pořádá druhý ročník vzdělávací soutěže pro žáky základních a středních škol. Nový formát soutěže vznikl v loňském roce ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, pobočkou pro severní Moravu a Slezsko. Dvoučlenné týmy změří své síly v několika disciplínách, které prověří jejich znalosti, kreativitu i týmovou spolupráci.

Po čtyřech letech příprav se v Českých Budějovicích otevřela nová vzdělávací laboratoř OpenLab. Vznikla při Biologickém centru AV ČR s cílem umožnit dětem a mladým lidem poznávat vědu vlastní zkušeností – prostřednictvím experimentů, práce s laboratorním vybavením a pod vedením lektorů. Od konce října zahájila pravidelný provoz pro školní skupiny.

Výsledky tříletého mapování ryb Šumavy ukázaly cestu, jak podpořit původní druhy v době klimatických změn. Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR.