Tiskové zprávy

Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že tento sladkovodní predátor se dokáže i za tmy a nízké viditelnosti opakovaně s vysokou přesností vracet na známé denní odpočinkové místo.

Na VII. kongres světové bohemistiky, který pořádá Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, přijedou do Prahy odborníci z pětadvaceti zemí světa, včetně Japonska, Dánska nebo Velké Británie. Od 29. června do 3. července 2026 budou diskutovat o tom, co spojuje český jazyk, literaturu a kulturu s okolním světem, jak dnes fungují jazykové a kulturní hranice a jak se proměňují vlivem nových médií.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) vyvinuli průlomovou technolo­gii pro efektivní vývoj aptamerů. Nová metoda propojuje několik biochemických a bioinformatických kroků a otevírá cestu k novým diagnostickým a terapeutickým aplikacím. Mezi ně patří například nositelné senzory schopné v reálném čase sledovat hladiny vybraných biomarkerů v těle a včas upozornit na blížící se zdravotní komplikace. Výsledky zveřejnil časopis Nature Communications.

Orchideje bývají považovány za citlivé rostliny s velmi specifickými nároky na prostředí. Ze začátku života jsou závislé na symbióze s houbami, které jim poskytují potřebné živiny. To je jeden z důvodů, proč se většina orchidejí jen obtížně rozšiřuje mimo svůj původní areál. Přesto existují druhy, které se během několika desetiletí rozšířily z jihovýchodní Asie do tropických oblastí po celém světě a na některých místech se chovají invazně. Mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Figurou z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní odhalil, jaké vlastnosti jim tento mimořádný úspěch umožňují.

Mladičká Vítězslava Kaprálová se vypracovala v mezinárodně uznávanou skladatelku – ačkoli v její době platilo, že ženský talent mužskému nestačí. Nevěnovala se jen hudbě, aktivně se účastnila veřejného dění v době světové válečné krize. Česká akademie věd a umění ji téměř přesně 6 let po její smrti zvolila členkou in memoriam, také jako součást snahy o obnovení poválečné české hudební kultury.

Kočka divoká se do české přírody postupně vrací, o jejím životě však stále víme jen málo. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR proto pomocí GPS obojků sledují pohyb jedinců, kteří se v posledních letech objevují v západních a jihozápadních Čechách. Po loňském monitoringu tří samců v Doupovských horách vybavili letos vysílačkami další čtyři kočky divoké v CHKO Český les. Získaná data ukážou, jak velká území využívají, kudy se krajinou pohybují a jaká opatření mohou přispět k účinnější ochraně tohoto kriticky ohroženého druhu.

Vědecké centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy slaví desáté narozeniny. Společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy za tu dobu vyrostl v jedno z největších center biomedicínského výzkumu v Česku. Na slavnostním setkání se dnes sešli zakladatelé projektu, vědci i politici, aby zhodnotili úspěchy uplynulé dekády.

Jakým výzvám čelí ženy na cestě do vedení vědeckých institucí? A proč pouze deklarovaná podpora genderové rovnosti nestačí? Na tyto otázky odpoví 9. národní konference NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR s názvem „Férovým leadershipem ke kvalitní vědě“, která se uskuteční 18. června 2026 v budově Akademie věd ČR v Praze. Letošní ročník propojí dvě zásadní témata: postavení žen v rozhodovacích pozicích a zavádění genderově citlivého a inkluzivního leadershipu jako klíčového standardu pro řízení moderních institucí.

Evropská kosmická agentura (ESA) na svém červnovém zasedání navrhla ambiciózní družicovou misi Plasma Observatory jako hlavního kandidáta na vědeckou misi střední velkosti (M7) plánovanou ke startu v roce 2037. Program, který bude zkoumat kosmické plazma v okolí Země, porazil konkurenční kandidátské mise včetně výzkumu Marsu či rentgenové laboratoře pro sledování nejranějšího vesmíru.

Rajčata by před vážnou chorobou mohli chránit nečekaní spojenci – viry, které napadají bakterie. Tým vedený Tetianou Kalachovou z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR vyvíjí technologii využívající bakteriofágy, tedy viry schopné ničit bakterie. Cílem je najít šetrnější způsob ochrany rajčat před vážnou chorobou zvanou bakteriální tečkovitost, která může výrazně snížit výnos plodů. Na zavedení metody do pěstitelské praxe spolupracují s Farmou Bezdínek a nově také s Českou zemědělskou univerzitou.