Tiskové zprávy

Tajný život buněk: výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu. 

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.

Z nenápadné fosilie nalezené při stavbě metra D se stal zcela nový druh dávného členovce. Soomaspis labutai žil asi před 448 miliony let, nejbližší známý příbuzný ale pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Lesy a louky, které dnes působí klidně a přirozeně, skrývají překvapivě bohatou středověkou minulost. Vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně se podíleli na vzniku nové naučné stezky mezi Vysočany a Holštejnem. Projekt využívá moderní metody, díky nimž lze zaniklé vesnice ze 14. století poznávat bez výkopů. Návštěvníci si pozoruhodně zachovalou podobu středověkého osídlení zobrazí přímo v terénu pomocí 3D rekonstrukcí. 

Posílení základů teorie řízení, možnosti využití strojového učení v této oblasti, vývoj hybridních a datově řízených modelů, převod teorie do praktických řešení – to vše je tématem mezinárodní konference pořádané pod záštitou EU COST Action CA24136 ve spolupráci s Ústavem teorie informace AV ČR (ÚTIA) a Českou zemědělskou univerzitou.

V pátek 17. dubna 2026 před devátou hodinou středoevropského letního času, ještě během soumraku, proletěl pro pozorovatele z České republiky na severní až severovýchodní obloze nízko nad obzorem jasný meteor – bolid. Byl dobře zaznamenán speciálními přístroji tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, rozmístěnými na celém našem území a v některých dalších státech. Naše data a výpočty jednoznačně ukazovaly, že došlo k pádu meteoritu složeného především ze železa na území Polska. Pátrání po meteoritu probíhalo ve spolupráci s představiteli polské bolidové sítě Skytinel, jejíž kamery bolid také zaznamenaly. Ve středu ráno 22. dubna jsme po pečlivém modelování bolidu poslali kolegům upřesnění pádové oblasti a předpokládané hmotnosti železného meteoritu na přibližně 2,7 kg. Železný meteorit o hmotnosti 2,9 kg byl skutečně ve středu 22. dubna odpoledne nalezen. Jedná se teprve o druhý železný meteorit s rodokmenem, tj. takový jehož dráha je známá z přístrojových pozorování, a vůbec o první, kdy se podařilo na základě spektrálních pozorování bolidu předpovědět, že půjde o železný meteorit.

Dne 29. dubna 2026 se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze uskuteční mezinárodní konference D.A.R. Continuum zaměřená na propojení dat, umělé inteligence, automatizace a robotizace. Celodenní setkání nabídne přednášky, panelové diskuse i networking a otevře interdisciplinární dialog mezi výzkumníky, pracovníky výzkumu a vývoje, tvůrci politik, poskytovateli financování i širší veřejností. Akce proběhne v angličtině a soustředí se na aktuální proměny vědy a technologií v době rostoucí role dat, AI a autonomních systémů.

Jako první na světě zaznamenal vědecký tým vedený experty z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR velmi kvalitní ultrafialové spektrum meteoru ze stratosféry a provedl analýzu jeho prvků. Tento technologický milník je významným krokem vpřed ve vývoji českých hyperspektrálních kamer pro satelitní sítě CubeSatů, které jsou určené ke sledování meteorů, návratů kosmických lodí, blesků a dalších světelných jevů v atmosféře Země.

Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Zapojení do projektu otevře české astronomii přístup k vývoji špičkového přístroje pro ELT i k   budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vznikem hvězd – včetně napínavého hledání druhé Země.

Nejnovější výsledky společného výzkumu českých a tchajwanských vědců v oblasti pohybů zlomů zemské kůry a sesuvů představí 2. česko-tchajwanský mezinárodní workshop geologických věd. Uskuteční se ve středu 29. dubna 2026 v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě 3. Setká se na něm odborná i širší vědecká veřejnost.