Tiskové zprávy

Jak poznat kvalitní potraviny a na co si dát při jejich výběru pozor? Jak dnes vědci „čtou“ genetickou informaci a co nám tyto metody prozrazují o historii života na Zemi? A jak se vracejí ryby do šumavských potoků po desetiletích ekologické zátěže? Tato i další aktuální témata nabídne nový, již 22. cyklus Akademických půlhodinek, který společně pořádají Biologické centrum AV ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Jarní série sedmi popularizačních přednášek začíná ve středu 4. března 2026 a potrvá do 15. dubna. Koná se vždy ve středu od 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jej objevil v etiopských horách a popsal jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi. Objev ukazuje, že i dnes lze nacházet nové druhy živočichů, a to i v relativně dobře prozkoumaných skupinách, jako jsou savci. Zároveň potvrzuje význam kombinace terénního výzkumu a moderních genetických metod pro poznání a ochranu biodiverzity. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Journal of Vertebrate Biology.

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to podařilo na základě měření americké sondy MAVEN. Ta od roku 2014 obíhá kolem planety Mars a poskytuje otevřená data pro vědeckou komunitu.

Excelentní výzkum je srdcem Akademie věd ČR. Neméně důležité je také uplatnění jeho výsledků v praxi. Proto vzniká nová dceřiná společnost Akademie věd ČR, která zásadně promění způsob, jakým se v České republice pracuje s výsledky vědy. Záměrem je propojit soukromý kapitál s českou vědou. Společnost je plně v rukou Akademie věd, resp. jejích ústavů.

Nové technologie v domácnostech hrají velkou roli v tom, jak komfortně se doma lidé cítí. Čas strávený domácími pracemi ale nesnižují. Přinášejí totiž nový typ práce a někdy i napětí do rodiny. Tzv. digital housekeeping posiluje nerovnosti v rozdělení rolí a vede k akumulaci moci v rukou jednoho správce, nejčastěji muže. Takové jsou závěry projektu SMARTUP, na kterém pracoval Sociologický ústav Akademie věd ČR.

Občanská záložna, dvojdům bratří Čapků, úřady, vily i kapličky – více než 500 objektů najdou zájemci na webu Umělecké památky. Za projektem stojí Ústav dějin umění AV ČR, který převedl odborný výzkum do atraktivní a srozumitelné webové databáze včetně obrázků, historie a dalších dat objektů Velké Prahy. Web je přizpůsobený i pro mobily a nově v něm byla otevřena sekce pro děti.

Prohlubující úbytek biologické rozmanitosti má přímé dopady na dostupnost vody, potravin, zdraví obyvatel i ekonomickou stabilitu společnosti. Akademie věd České republiky proto na tyto jevy reaguje – spouští pětiletý výzkumný program Krize biodiverzity, jehož cílem je posílit roli vědeckých poznatků v rozhodování státu a ve veřejné debatě o budoucí stabilitě české krajiny a kvalitě života.

Malý ledový měsíc Enceladus má se svými proslulými vodními gejzíry nečekaně silný vliv na celé magnetické pole Saturnu. Data ze sondy Cassini odhalila, že vliv měsíce sahá do rekordní vzdálenosti více než 500 000 kilometrů, což je více než 2000násobek poloměru měsíce. Je to poprvé, kdy vědci u tak malého tělesa pozorovali tak obrovský elektromagnetický dosah. Na mezinárodní studii se podílel Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Druhý březnový týden tradičně startuje Týden mozku – festival, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR dnes zveřejňuje program festivalu a zve zájemce od 9. do 15. března na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé České republice. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week.

Zemědělci čelí stále většímu riziku horkých vln a jejich dopadům. Voda v krajině se stává stále více strategickou komoditou. I proto přemýšlejí, jak jí zadržet co nejvíce. V povodí Dyje se tento problém snaží řešit projekt SaveWater. O tomto a dalších projektech a výzkumech informovali na setkání tvůrců a spolupracovníků projektu InterSucho a přidružených projektů nejen vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe minulý týden ve Větrném Jeníkově.