Tiskové zprávy

Do laboratoře rostlinných biologů dorazil přístroj, který dokáže zobrazit detaily buněk, dosud skryté i moderním mikroskopům. Nový superrezoluční mikroskop kombinuje tři pokročilé technologie a nabízí ostřejší snímky i možnost sledovat, jak spolu jednotlivé molekuly v buňkách interagují. Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR tak získává nástroj, který rozšíří možnosti výzkumu procesů důležitých pro růst a chování rostlin. Zařízení bude navíc dostupné i vědcům z dalších institucí, kteří jej mohou využít pro své projekty.

Vědci z Biologického centra AV ČR využili mimořádné příležitosti nízké hladiny vody v největší české vodní nádrži Lipno a zmapovali odpadní výpusti na více než třetině pobřeží. Průzkum vedli od konce října do druhé poloviny listopadu a odhalili téměř 50 různých rour, z nichž asi dvacet slouží či sloužilo k odvádění odpadní vod. Výsledkem je interaktivní mapa, která může sloužit jako podklad pro přípravu opatření ke zlepšení kvality vody na Lipně.

Česko se připojilo k největší evropské infrastruktuře v oblasti radiové interferometrie, mezinárodnímu teleskopu LOFAR (zkratka z LOw Frequency ARray). LOFAR je soustava téměř padesáti přijímacích stanic pracujících nebo budovaných nyní v celkem jedenácti evropských zemích, a jedna z nich by měla do tří let vzniknout i v Česku. Soustava pracuje jako jedna obří anténa, tzv. interferometr, což umožňuje detailní zobrazování objektů blízkého i vzdáleného vesmíru na rádiových vlnách.

V nově založených tůních se ryby objevují překvapivě brzy a mění jejich ekologické fungování. Během několika let je jimi osídleno více než 58 % těchto vodních ploch určených k podpoře biodiverzity. Dokládá to studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity publikovaná v časopise Scientific Reports. Výzkum odhaluje nejen rychlost kolonizace, ale také fakt, že za ní často stojí člověk. Zjištění zároveň upozorňují, že nechtěné vysazování ryb může ohrozit smysl budování nových mokřadů.

Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR popsal dosud nejpodrobněji mechanismus vzniku poruch krvetvorby způsobených zárodečnou mutací v genu Janusovy kinázy (JAK2). Studie publikovaná v prestižním časopise Leukemia jako první odhaluje, že tato mutace narušuje normální vývoj krvetvorných kmenových buněk, zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin a může urychlovat vznik leukémie.

Konzumace alkoholu způsobuje vznik toxické látky nazvané acetaldehyd, která poškozuje DNA. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nyní detailně popsal, jak buňky poškozenou genetickou informaci opravují. Jejich studie napomáhá lepšímu pochopení souvislosti mezi pitím alkoholu a vznikem rakoviny. Článek zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature.  

Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR (MÚA) navázal strategickou spolupráci s archivy Úřadu OSN pro uprchlíky (UNHCR). Cílem je společně zpracovat, popsat a zpřístupnit dosud nepřístupné archivní materiály týkající se činnosti UNHCR ve středovýchodní Evropě v klíčovém období let 1994–2004. Tento projekt navazuje na ERC grant Unlikely Refuge? vedený v MÚA Michalem Franklem a umožní přístup zásadní prameny pro pochopení uprchlické politiky v postkomunistických zemích.

Na každoročním slavnostním předání Cen Nadačního fondu Jaroslava Heyrovského (NFJH) vybraným středoškolským studentkám a studentům z celé České republiky, načasovaném k výročí narození J. Heyrovského (20. prosince 1890), se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze 8 sejdou mladí talentovaní navržení na ocenění, jejich pedagožky a pedagogové, rodinní příslušníci a další hosté. Ceny letos převezme 11 vítězů předmětových olympiád a tvůrčích soutěží a 6 ocenění převezmou autoři vybraných prací Středoškolské odborné činnosti (SOČ), které vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Jeden student a jeho konzultant přebírají ocenění za dvě olympiády – fyzikální a astronomickou.

Překvapivý genetický mechanismus umožňuje buněčným kulturám tabáku růst a dělit se i bez přidávání jinak nezbytného hormonu auxinu. Týmy z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsaly, jak buňky tuto schopnost získávají. Studie představuje příklad „evoluce ve zkumavce“, kdy buněčné kultury získávají nové dědičné vlastnosti v laboratorních podmínkách. Objev napomáhá porozumět základním principům buněčného dělení rostlin a může podpořit rozvoj biotechnologií. Výsledky publikoval odborný časopis New Phytologist.

Mohlo by se zdát, že v hustě osídleném území metropole už přírodovědce nic nepřekvapí. Přesto se ukazuje, že i v Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly z České republiky známy. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR ve dvou pražských přírodních památkách – v Kalvárii v Motole a Oboře Hvězda – přinesly hned sedm takových nálezů. Šest z nich tvoří drobné, okem sotva postřehnutelné lišejníky. Sedmým je poměrně nápadná houba, která na lišejnících roste jako parazit.