Tiskové zprávy

Nový policy brief think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR analyzuje, nakolik mohou české matky s předškolními dětmi pracovat v rozsahu, který by si samy přály, a jaké překážky jim v tom brání. Unikátní analýza ukazuje výrazný rozdíl mezi jejich pracovními preferencemi a skutečným zapojením na trhu práce a zároveň vyčísluje možné přínosy odstranění těchto bariér pro veřejné rozpočty. Které překážky jsou nejdůležitější u matek nejmenších dětí a které u matek starších předškoláků? A kolik by veřejné rozpočty mohly získat, pokud by matky mohly pracovat podle svých představ?

Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UK, Národního muzea a Ústavu biologie obratlovců AV ČR přepsal evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, zveřejněná v časopise Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.

Brněnská vědkyně Zuzana Koščová vyhrála prestižní mezinárodní soutěž Rosanna Degani Young Investigator Award – v konkurenci 96 mladých vědců a vědkyň z celého světa obsadila 1. místo s výzkumem, který ukazuje, jak lépe a včas odhalit pacienty ohrožené srdečním selháním.

Zlata si lidé cení pro jeho vzácnost a hodnotu. Ve výzkumu se dnes „rýžuje“ především v podobě nanočástic zlata. Vědcům z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR se podařilo vyvinout nový způsob přípravy nanočástic zlata s funkčním polymerním obalem a s překvapením navíc zjistili, že jejich nanočástice generují unikátní signál. Tato vlastnost otevírá cestu k jejich využití jako nanosond pro zobrazování v biologickém prostředí. Zásadní objev může být užitečný i v navazujícím výzkumu pro neinvazivní podávání účinných látek, při němž se dostávají přímo na nosní sliznici.

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek obdrželi 22. září Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Všichni tři laureáti byli v době objevů i publikace oceněných prací afiliováni s Fyzikálním ústavem AV ČR. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.

Vědci vyvinuli novou látku na bázi fluoru, která umožňuje pomocí magnetické rezonance (MRI) sledovat, jak rychle potrava prochází trávicím traktem. Novou metodu zatím v rámci preklinického výzkumu úspěšně vyzkoušeli na potkanech, v budoucnu by ale mohla pomoci při diagnostice poruch trávení nebo sledování účinku léčby. Výsledky studie publikoval časopis Advanced Healthcare Materials.

Vítězem 18. ročníku Cen Nakladatelství Academia, které byly vyhlášeny dnes v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze, se stala dvousvazková monografie věnovaná českému malíři, autorovi slavní opony Národního divadla, Vojtěchu Hynaisovi. Současně byly vyhlášeny i výsledky 14. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia.

Jak velký je atom? Kolik významů v sobě skrývají nula a jednička? Co je setrvačnost a jak odhalit krásu světelného spektra? Odpovědi nabídne nová naučná stezka v areálu Akademie věd ČR v Praze 8. Slavnostní otevření se uskuteční v pátek 25. září od 16 hodin před Fyzikálním ústavem AV ČR (Pod Vodárenskou věží 1, Praha 8).

Pražský Archeologický ústav Akademie věd spouští webovou stránku s archeologickým chatbotem, který veřejnosti přibližuje minulost Závisti, svět Keltů a dobu železnou. Návštěvníci mohou pokládat vlastní otázky a prostřednictvím rozhovoru se seznamovat s každodenním životem dávných obyvatel i s tím, jak jejich svět poznává současná archeologie. Projekt propojuje odborné poznatky s možnostmi umělé inteligence a rozvíjí nové způsoby, jak veřejnosti přiblížit archeologii a kulturní dědictví.

Rozsáhlou zaniklou zemědělskou a výrobní krajinu v jihozápadním Kyrgyzstánu zkoumala česko-kyrgyzsko-italská vědecká expedice. Jedenáctičlenný tým prozkoumal železářské pece, zmapoval rozsah železářské výroby, objevil pozůstatky milířů a sledoval několik kilometrů dlouhé zaniklé zavlažovací kanály až k místům, odkud byla do krajiny přiváděna voda. Expedice přinesla také nečekaný objev – dosud neznámou lokalitu se skalním uměním v úzké vápencové rokli.