Tiskové zprávy

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východu a v severní Africe. To jsou cíle dvou ERC Synergy grantů, které směřují k vědcům Akademie věd ČR. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let (9,8 milionu eur).

Na slavnostním ceremoniálu dnes převezmou čtyři vynikající osobnosti české vědy čestné oborové medaile za mimořádné přínosy svým oborům. Akademie věd ČR ocení špičkové vědce, kteří se badatelským, pedagogickým i organizačním zásadně zapsali do rozvoje české i mezinárodní vědy.

Tým Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR popsal novou koncepci světlem poháněných molekulárních motorů, které i po přichycení na kovový povrch zůstávají plně funkční a vykonávají řízený rotační pohyb. Vědci tak překonali jednu z hlavních překážek na cestě k plně ovládaným molekulárním strojům, což by mělo mít velký dopad na vývoj například tzv. inteligentních materiálů. Studie poskytuje hlubší vhled do řízení pohybu v nanosvětě. Článek zveřejnil prestižní časopis Angewandte Chemie International Edition.

Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky východní mohou do tvorby skvrnitosti zasahovat i geny otcovské. Pro hostitele je přitom podkladová barva hlavním vodítkem k odhalení podvrženého vejce, zatímco skvrnitost jemně dolaďuje detailní podobu mimikry. Na studii publikované v prestižním časopise Science se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

První den festivalu Týden Akademie věd ČR provází odhalení objevu mimořádné umělecké hodnoty z majetku Knihovny Akademie věd ČR. Zjistilo se, že dřevořez Nosorožec od Albrechta Dürera, který Knihovna AV ČR získala v 50. letech minulého století, je prvním vydáním tohoto tisku. Jedinečnou hodnotu díla, jež patří k nejatraktivnějším a nejdůležitějším milníkům světové vizuální kultury, teprve nedávno potvrdila expertiza Ústavu dějin umění AV ČR.

Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem ke vzniku nádorového onemocnění. Studii zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.

Kožní infekce, které se šíří od domácích morčat na lidi, způsobuje houba Trichophyton benhamiae var. luteum. Nová studie týmu z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR nyní odhaluje, proč je tak úspěšná – zřejmě si pomáhá tvorbou látek podobných toxinům.

Není nula jako nula, od rukopisů ke komiksům nebo inovativní materiály pro hojení chronických ran – to jsou některá z témat přednášek, kterých se lidé můžou zúčastnit během festivalu Týden Akademie věd ČR. Od pondělka 3. listopadu do neděle budou otevřeny mnohé vědecké instituce po celé republice a doprovodný program je určený všem věkovým skupinám. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je potřeba si místo rezervovat.

Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, a pětice expertů a jedna expertka dostanou dnes z rukou předsedy Akademie věd ČR Radomíra Pánka prestižní ocenění Praemium Academiae 2025 a prémii Lumina quaeruntur. Štědrá finanční částka ve výši desítek milionů korun podpoří výzkum hledání „svatého grálu“ zobrazovacích technik, role mitochondrií při vzniku a rozvoji rakoviny, rozkrývání evolučního dramatu poslední doby ledové, ale také vývoj kvantových součástek, výzkum přenosu parazitů mezi primáty a lidmi nebo širší souvislosti tvorby středoevropských spisovatelek 19. století. 

Mezinárodní tým vědců ze tří kontinentů vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vyvinul metodu, která zvládne během několika minut vytvořit v nanodiamantech svítivá kvantová centra. Během jediného týdne vyrobí takové množství materiálu, které by se běžně užívaným způsobem připravovalo víc než čtyřicet let. Vzniklé nanodiamanty mají navíc lepší optické i kvantové vlastnosti. Díky jejich průlomovému objevu jsme o krok blíž průmyslové výrobě kvalitnějších a dostupnějších kvantových nanodiamantů, které mají široké využití ve výzkumu i v technologiích. Článek otiskl respektovaný vědecký časopis Advanced Functional Materials.