Tiskové zprávy

Nový policy brief think-tanku IDEA při CERGE-EI analyzuje ekonomické dopady rozhodnutí vlády převést platby za podporované zdroje energie (POZE) z odběratelů elektřiny na státní rozpočet. Opatření, které domácnostem a firmám snížilo účty za elektřinu, stojí stát přibližně 17 miliard korun ročně. Prostřednictvím vyššího hospodářského růstu a daňových příjmů se podle analýzy do veřejných rozpočtů vrátí nanejvýš jedna miliarda korun. Vládní představa, že se opatření z velké části zaplatí samo, je proto nereálná.

Tři vynikající vědci, špičky svých oborů v mezinárodním srovnání, a šest expertů a expertek, kteří dosud neměli možnost založit svou vlastní výzkumnou skupinu, dostanou dnes prestižní ocenění Praemium Academiae 2026 a prémii Lumina quaeruntur. Desítky milionů korun pro každého podpoří mimo jiné rozvoj metody cold spray pro úpravy kovových materiálů bez zahřívání, výzkum nerovností v bydlení napříč Evropou, detailní studium mikroplastů v rostlinách, analýzy archeologických nálezů pomocí metod jaderné fyziky nebo bližší porozumění tomu, jak replikace DNA souvisí s růstem, obnovou tkání a stabilitou genomu.

Výzkum meteorů, nových materiálů, změn v českých lesích nebo důležitosti kamene v archeologických nalezištích. Výběr nových stáží Otevřené vědy je opět široký a umožní středoškolákům se na rok stát vědcem přímo na pracovištích Akademie věd ČR. Uzávěrka přihlášek je 30. listopadu, studenti se mohou ucházet o více stáží současně.

Jak oživit minulost a přiblížit archeologii mladé generaci? Mendelovo gymnázium v Opavě pořádá druhý ročník vzdělávací soutěže pro žáky základních a středních škol. Nový formát soutěže vznikl v loňském roce ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, pobočkou pro severní Moravu a Slezsko. Dvoučlenné týmy změří své síly v několika disciplínách, které prověří jejich znalosti, kreativitu i týmovou spolupráci.

Po čtyřech letech příprav se v Českých Budějovicích otevřela nová vzdělávací laboratoř OpenLab. Vznikla při Biologickém centru AV ČR s cílem umožnit dětem a mladým lidem poznávat vědu vlastní zkušeností – prostřednictvím experimentů, práce s laboratorním vybavením a pod vedením lektorů. Od konce října zahájila pravidelný provoz pro školní skupiny.

Výsledky tříletého mapování ryb Šumavy ukázaly cestu, jak podpořit původní druhy v době klimatických změn. Z Chlumského rybníka u Volar v CHKO Šumava vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a šumavskou populaci pstruha obecného. Výlov a změna rybí obsádky proběhnou v listopadu za spolupráce města Volary, Českého rybářského svazu, Správy Národního parku Šumava a Biologického centra Akademie věd ČR.

Co se skrývá v našem oblečení, proč může umělá inteligence zápasit s tykáním a vykáním nebo jak vědci sledují vodu v krajině? Už v pondělí 2. listopadu začíná šestý ročník Týdne Akademie věd ČR. Festival letos poprvé slavnostně odstartuje přímo ve vědeckém areálu na pražském Spořilově. Do neděle 8. listopadu nabídne více než 300 akcí po celém Česku. Vstup je zdarma.

V pravěku nerozhodovala o osídlení pouští jen dostupnost vody, ale i přítomnost kamene vhodného k výrobě nástrojů. Vědci a vědkyně z Česka, Rakouska, Portugalska, Velké Británie, USA a Ománu sestavili obecný a volně dostupný model, který dokáže předpovědět, ve kterých pouštních oblastech světa mohli lidé závislí na kamenných nástrojích trvale žít. Badatelský tým model ověřil mimo jiné na datech z české archeologické expedice v Ománu. Studie, kterou právě publikoval prestižní časopis Nature, mění pohled na to, jak první lidé kolonizovali naši planetu.

Významnou roli při rozvoji mentální anorexie hrají mikroorganismy ve střevech a obnovení zdravého mikrobiomu je proto zásadní pro úplné zotavení z tohoto psychiatrického onemocnění. Takové závěry nabízejí dvě studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Poskytují další důkazy, že do příběhu anorexie promlouvají i mikroorganismy, které osidlují střeva.

Jeskynní krápníky, tzv. speleotémy, vědci běžně využívají jako jakési přírodní archivy klimatu. Z jejich vrstev lze vyčíst informace o době jejich vzniku. Předpokládali tedy, že podobné informace budou ukryty i v tzv. bradavičnatých sintrech. Výzkum však ukázal, že tyto útvary jsou velmi mladé a významnou roli v jejich vzniku hraje množství a intenzita srážek. Nenesou informaci o tom, jaké klima panovalo před desítkami tisíc let. Mohou však vědcům pomoci pochopit, jak prostředí reaguje na klimatické změny v posledních desetiletích. Na výzkumu se podíleli vědci z ČR i zahraničí, kteří jsou zapojeni do projektu RES-HUM.