Tiskové zprávy

Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.

Nová studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR detailně mapuje vývoj a strukturu platů českých učitelů a výdaje na ně. Popisuje, jak se vyvíjí relativní platy učitelů ve srovnání s politickými přísliby, jaký je jejich výhled, jak jsou vysoké v mezinárodním srovnání a jaká je jejich struktura s ohledem na věk a odměny.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části. Tento proces byl dosud u bahenních sopek přehlížen.

Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii vědci z Biologického centra Akademie věd ČR. Pomocí nejmodernějších sledovacích metod ukázali, že tento sladkovodní predátor se dokáže i za tmy a nízké viditelnosti opakovaně s vysokou přesností vracet na známé denní odpočinkové místo.

Na VII. kongres světové bohemistiky, který pořádá Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR, přijedou do Prahy odborníci z pětadvaceti zemí světa, včetně Japonska, Dánska nebo Velké Británie. Od 29. června do 3. července 2026 budou diskutovat o tom, co spojuje český jazyk, literaturu a kulturu s okolním světem, jak dnes fungují jazykové a kulturní hranice a jak se proměňují vlivem nových médií.

Vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) vyvinuli průlomovou technolo­gii pro efektivní vývoj aptamerů. Nová metoda propojuje několik biochemických a bioinformatických kroků a otevírá cestu k novým diagnostickým a terapeutickým aplikacím. Mezi ně patří například nositelné senzory schopné v reálném čase sledovat hladiny vybraných biomarkerů v těle a včas upozornit na blížící se zdravotní komplikace. Výsledky zveřejnil časopis Nature Communications.

Orchideje bývají považovány za citlivé rostliny s velmi specifickými nároky na prostředí. Ze začátku života jsou závislé na symbióze s houbami, které jim poskytují potřebné živiny. To je jeden z důvodů, proč se většina orchidejí jen obtížně rozšiřuje mimo svůj původní areál. Přesto existují druhy, které se během několika desetiletí rozšířily z jihovýchodní Asie do tropických oblastí po celém světě a na některých místech se chovají invazně. Mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Figurou z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní odhalil, jaké vlastnosti jim tento mimořádný úspěch umožňují.

Mladičká Vítězslava Kaprálová se vypracovala v mezinárodně uznávanou skladatelku – ačkoli v její době platilo, že ženský talent mužskému nestačí. Nevěnovala se jen hudbě, aktivně se účastnila veřejného dění v době světové válečné krize. Česká akademie věd a umění ji téměř přesně 6 let po její smrti zvolila členkou in memoriam, také jako součást snahy o obnovení poválečné české hudební kultury.

Kočka divoká se do české přírody postupně vrací, o jejím životě však stále víme jen málo. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR s podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR proto pomocí GPS obojků sledují pohyb jedinců, kteří se v posledních letech objevují v západních a jihozápadních Čechách. Po loňském monitoringu tří samců v Doupovských horách vybavili letos vysílačkami další čtyři kočky divoké v CHKO Český les. Získaná data ukážou, jak velká území využívají, kudy se krajinou pohybují a jaká opatření mohou přispět k účinnější ochraně tohoto kriticky ohroženého druhu.

Vědecké centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy slaví desáté narozeniny. Společný projekt Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy za tu dobu vyrostl v jedno z největších center biomedicínského výzkumu v Česku. Na slavnostním setkání se dnes sešli zakladatelé projektu, vědci i politici, aby zhodnotili úspěchy uplynulé dekády.