Tiskové zprávy

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Vyzkoušet si práci vědců, nahlédnout do mikrosvěta, prozkoumat krajinu pomocí satelitních dat nebo zjistit, co prozradí DNA či dávný šperk. To vše nabídne letošní Festival vědy & techniky, který se uskuteční od 4. do 6. září na brněnském výstavišti. Akademie věd ČR se letos zúčastní v dosud nejpočetnějším zastoupení – návštěvníky přivítá 14 jejích ústavů a pracovišť v pavilonu A. Festival nabídne více než 100 interaktivních expozic, které představí přírodní, technické, humanitní i společenské vědy.

Vesmír kolem nás mluví jazykem, kterému začínáme rozumět. Není tichý a prázdný, jak se zdá. Proč je to zásadní zpráva pro naše televizní a telekomunikační satelity? Elektromagnetické vlny ve stejném rozsahu kmitočtů jako zvuky, které slyšíme, zásadně ovlivňují vnější radiační pás naší planety. Právě v něm satelity pro televizní vysílání a telekomunikace pracují. V nové studii čeští vědci z Akademie věd a Univerzity Karlovy publikované v časopise Nature Communications odhalují, že chování těchto vln má překvapivě pevný řád v čase i prostoru.

Lopatky větrných elektráren „vyrábějí“ za určitých podmínek zimní blesky. Tento dosud nezdokumentovaný typ výbojů popsal tým vědců vedený Martinem Kákonou z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Objev může přispět k lepšímu pochopení mechanismu vzniku blesků i k účinnější ochraně větrných elektráren před poškozením.

V červenci odstartoval desetiletý mezinárodní program zaměřený na záchranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Projekt nazvaný LIFE for Jurinea je postaven na úzké spolupráci odborníků z České republiky, Německa a Ukrajiny. Jeho cílem je obnova vzácných biotopů písečných dun, podpora opylovačů i zapojení široké veřejnosti prostřednictvím občanské vědy nebo osvětových aktivit.

Pozor! Pohov! Nová výstava v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR mapuje nejen 136 let vývoje povinné vojenské služby v českých zemích, ale především to, co vojáci základní služby zažívali denně mezi budíčkem a večerkou. Soustředí se na období míru a průvodci je 24 vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a bude otevřena do 18. listopadu 2026.

Aristokraté nebyli jen pasivními zákazníky komerčních fotografických ateliérů, ale také mecenáši, sběrateli i průkopníky nového média a významně přispěli k rozvoji fotografie v 19. století. Patřil mezi ně například kníže Klemens Metternich, jenž se o nový vynález začal zajímat krátce po jeho zveřejnění. Toto dosud přehlížené téma zkoumá tým Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

Uživatelé webu Vlny veder mohou nyní nově zjistit, jak silný tepelný stres hrozí v jednotlivých okresních městech nebo jak se od roku 2000 mění průběh, trvání a intenzita vln veder v Česku. Zároveň tak web může lépe sloužit jako pomocný nástroj pro záchranáře a zdravotníky, pro hasiče a obecně pro společnost, aby se mohla na vlnu veder lépe připravit.

Mohou nenápadná políčka za domy rozhodovat o přežití ohrožených ptačích druhů? Nová studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR prokazuje, že tradiční záhumenky významně zvyšují početnost i druhovou rozmanitost ptáků v zemědělské krajině. Výzkum publikovaný v časopise Agriculture, Ecosystems and Environment potvrzuje, že tato maloplošná hospodářství vědci dosud opomíjeli jako útočiště nejenom pro druhy zemědělské krajiny, ale i pro ptáky okolní krajiny.

Desítky let uznávaná představa o růstu kořenových buněk zřejmě neplatí. Nový výzkum česko-norského týmu dokládá, že takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, překvapivě ale nehraje klíčovou roli při jejich vývoji. Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Výsledky, které publikoval prestižní časopis Nature Plants, otevírají cestu k hledání dosud neznámých mechanismů růstu kořenového systému.