Tiskové zprávy

Zkoumání vzácného brouka jádrohloda jedlového přineslo nové objevy. Tým vedený vědci z Akademie věd České republiky a Slovenské akademie věd odhalil unikátní houbové společenstvo, které broukovi umožňuje žít v nestravitelném jedlovém dřevě, a identifikoval hned tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub.

Na západě Ugandy, v krajině, kde se šimpanzi každý den potkávají s lidmi na polích i u silnic, se odehrává jedinečný výzkum na pomezí ochrany přírody a veřejného zdraví. Český tým z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR zde ve spolupráci s ugandskými partnery, Zoologickou zahradou Liberec i Českou rozvojovou spoluprací zkoumá, jak blízký kontakt lidí, šimpanzů a domácích zvířat ovlivňuje šíření nemocí. Projekt ukazuje, že účinná ochrana ohrožených druhů dnes stojí na propojení vědy, terénní ochrany i podpory místních komunit.

Pozorovat jednotlivé atomy, a přitom nepoškodit zkoumaný materiál – je jedním z hlavních cílů nové špičkové mikroskopické laboratoře. V Brně ji dnes slavnostně otevírá Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR za účasti předních světových odborníků včetně nositele Nobelovy ceny Richarda Hendersona a průkopníka moderní elektronové mikroskopie Ondřeje Křivánka. Nové pracoviště posílí mezinárodní spolupráci a otevře vědcům z Evropy přístup k unikátní výzkumné infrastruktuře.

Již třetím rokem budou jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu spolu s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR sledovat průběh tření candátů na Lipně. V zátoce Hadí luka, v Hůrecké zátoce a v oblasti Valtrova instalují odborníci na konci března celkem 70 umělých hnízd. Zkušenosti z uplynulých dvou let ukazují, že candáti velmi rádi vezmou zavděk podložkami vyrobenými z kominických štětek. Svědčí to o tom, že v nádrži nemají příliš mnoho jiných vhodných míst k rozmnožování.

Think-tank IDEA při CERGE-EI vydává novou studii, která přináší systematický přehled ekonomických výzkumů zkoumajících dopady a efektivitu programů na podporu nadaných žáků. Studie přehledně a srozumitelně vysvětluje používané metodologie a syntetizuje důležité poznatky pro vzdělávací politiku a praxi. Studie ukazuje, že včasná identifikace nadaných žáků, kvalitní učitelé a dobře cílená podpora mohou mít výrazný vliv na rozvoj talentů ve školách.

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezóně v daném regionu, ale také globálně tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody či nevýhody konkrétních produkčních oblastí. Ze studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a jejich partnerů z Mezinárodního institutu pro aplikovanou systémovou analýzu - IIASA vyplývá, že při úvahách o adaptaci zemědělství na změny klimatu v konkrétním regionu je potřeba mít k dispozici i globální pohled, protože strategie založená na pouhé reakci na lokální projevy může být v kontextu globálního agrárního trhu chybná.

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a na horských vrcholech. Výsledky výzkumu publikoval v časopise Nature.

Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications.

Evropa získává poprvé v historii možnost nepřetržitě monitorovat aktivitu blesků z oběžné dráhy. Vděčí za to systému družic Meteosat třetí generace. První vědecké ověření kvality sledování blesků z vesmíru provedli čeští vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, kteří potvrdili vysokou přesnost nového klíčového přístroje Lightning Imager. Tento technologický nástroj, jenž dosud využívaly pouze americké a čínské družicové systémy, zásadně ovlivní bezpečnost letecké dopravy i přesnost krátkodobých předpovědí nebezpečných bouří v Evropě.

Rypoš lysý patří k nejpozoruhodnějším savcům planety – je mimořádně dlouhověký, odolný vůči nádorům a dobře snáší nedostatek kyslíku. Nová studie, na níž se podíleli také vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, však ukazuje, že se nejedná o jediný druh. Populace rypošů lysých tvoří tři historicky oddělené linie, z nichž jedna odpovídá samostatnému druhu. Objev publikovaný v Communications Biology mění dosavadní představu o diverzitě těchto neobvyklých savců a může otevřít nové směry biomedicínského výzkumu.