Tiskové zprávy

Think-tank IDEA při CERGE-EI vydává unikátní bibliometrické srovnání vědeckých výsledků základního výzkumu Akademie věd České republiky (AV ČR) s obdobnými sítěmi neuniverzitních výzkumných organizací v Německu a Francii. Analýza srovnává vědní obory — jejich personální velikost, publikační výkon a publikační produktivitu ve špičkových vědeckých časopisech. Srovnání je založeno na doprovodné a veřejně dostupné interaktivní on-line aplikaci.

Vědci z laboratoře Tomáše Pluskala pomáhají kolegům z celého světa poznávat dosud neznámé látky. Vytvořili rozsáhlou knihovnu MSⁿLib, která obsahuje několik milionů záznamů o tom, jak se malé molekuly „rozpadají“ při měření metodou hmotnostní spektrometrie. Zatím se podobné databáze rozrůstaly jen velmi pomalu. Díky novému unikátnímu postupu z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR lze teď údaje o neznámých molekulách získat v řádu minut. To je potenciál pro rychlejší hledání nových léčiv, lepší monitorování chemických látek v životním prostředí nebo pro další rozvoj umělé inteligence v oblasti biomedicíny. Článek zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Methods.

Na podporu informovanějších předvolebních debat začíná think-tank IDEA při CERGE-EI průběžně vydávat tematické přehledy toho, jak programy hlavních stran a hnutí reflektují důležité sociálně-ekonomické problémy, výzvy a odborná doporučení. První z vydaných přehledů se týká systému finanční podpory vysokoškolských studentů a navazuje na původní studii IDEA a také na video-spot IDEA Talks. Postupně budou vydávány obdobné přehledy k dalším tématům.

Bělozubka tmavá je v Česku stále poměrně novým druhem, o kterém se toho moc neví. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Muzea Karlovy Vary za ní proto opět vyrážejí na Chebsko. Podobně jako v předchozích letech žádají o pomoc veřejnost. Podzim a zima jsou pro pozorování bělozubek i příbuzných rejsků ideální, protože se, stejně jako myši, často stěhují do lidských obydlí.

Zvýraznění okrajů nádorů pro jejich dokonalejší chirurgické odstranění, polymerní sonda, která zjednodušuje testy na lidských buňkách, a speciální polymer SophoMer F10, jenž vylepšuje senzitivitu imunodiagnostických testů. Tři špičkové výsledky Ústavu makromolekulární chemie AV ČR byly v uplynulém půlroce patentovány. Patenty je nejen chrání, ale i zvyšují šanci na komercionalizaci. SophoMer F10 už v komerční fázi je a kolektiv autorů za něho získal Cenu Neuron.

Potomci přeživších obětí holokaustu Romů a Sintů, historici, badatelé, aktivisté a zástupci veřejných institucí budou společně diskutovat o současných podobách připomínání tragédie, o politice paměti, mezigeneračním přenosu traumatu a etických výzvách spojených s výzkumem genocidy Romů a Sintů. Setkají se v Praze a Letech u Písku na třídenní česko-německé konferenci věnované památce obětí holokaustu Romů a Sintů 11.–13. září 2025.

V laboratoři Dr. Aleše Marka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR připravují vědci radioaktivně značené peptidy v takové kvalitě a tak rychle, že jsou poptáváni i ze světových výzkumných institucí. Povedlo se jim zdokonalit postup, který vede k jednoduchému, šetrnému a univerzálnímu značení biologicky aktivních molekul nezbytných třeba k vývoji vysoce žádaných peptidových léčiv ovlivňujících příjem potravin.  Poslední studii Markova týmu, která poskytuje důkladný přehled o moderních metodách značení peptidů a proteinů radioaktivním izotopem jodu-125 zveřejnil významný vědecký časopis Journal of Pharmaceutical Analysis.

V lipenské přehradě v jižních Čechách právě vrcholí čtrnáctidenní hydrobiologický průzkum, který vedou vědci z Biologického centra Akademie věd ČR ve spolupráci s Jihočeským územním svazem Českého rybářského svazu. Cílem průzkumu je zhodnotit celkový stav rybí obsádky a především zjistit, jak se vyvíjí populace candáta obecného a vrcholového predátora – sumce velkého.

Čestné oborové medaile AV ČR slouží k uznání zásluh odborníků v různých oborech. Převezmou je fyzikové Jiří Čtyroký a Jiří Horáček, biolog Pavel Dráber, genetik Radislav Sedláček a historička Marie Bláhová. Ceremoniál se koná dnes v Praze na Národní.

Díky spolupráci odborných a amatérských mykologů se podařilo potvrdit výskyt 39 druhů lošákovitých hub v Česku, včetně několika nově popsaných nebo vědě dosud neznámých druhů. První komplexní genetický seznam těchto nápadných a často ohrožených hub, který nemá ve světě obdoby, přináší vědecký článek v časopise Czech Mycology.