Tiskové zprávy

Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší
i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK). Jejich měření jsou jedním z nejcennějších datových souborů svého druhu ve střední a východní Evropě.

Stejně jako se dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníků, karas obecný, dostala v Česku téměř na pokraj vyhynutí, rychle klesají i populace dalších dvou nenápadných druhů: slunky obecné a piskoře pruhovaného. I tyto ryby, ač byly běžnou součástí české krajiny, přicházejí o své původní přirozené prostředí, a navíc je ohrožují invazní druhy. Situaci chtějí zvrátit vědci z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří před pěti lety spustili projekt na mapování výskytu karasů a díky značnému zájmu veřejnosti už slaví úspěchy. Vědci teď žádají veřejnost o pomoc i se záchranou slunky a piskoře.

Desítky let se zdálo, že ptákům ve srovnání s ostatními obratlovci chybí překvapivě velké množství genů. Ztratili je skutečně během evoluce, nebo je vědci jen nedokázali najít? Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR vedený Danielem Ellederem ve spolupráci s českým molekulárním biologem Jiřím Nehybou z University of Texas nyní ukazuje, že pravda byla složitější: část genů se po celou dobu skrývala v obtížně čitelných oblastech ptačí DNA, zatímco jiné geny ptáci během evoluce opravdu ztratili. Vědci navíc popsali dosud neznámý typ genetické nestability, který nazvali sekvenční koktání.

Objekty na hranici mezi planetami a hvězdami přinášejí nový pohled na to, jak se masivní tělesa mohou dostat na velmi krátké oběžné dráhy. Ve studii vedené českým vědcem z Astronomického ústavu AV ČR, ve spolupráci s Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics a chilskou Universidad Adolfo Ibáñez, astronomové ukazují, že krátkoperiodičtí hnědí trpaslíci a horké Jupitery sice pravděpodobně nevznikají stejným způsobem, ale mohou sdílet podobnou migrační cestu v mladých protoplanetárních discích.

Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel a návštěvníků Lipna, kteří se o sinicích na březích nádrže a jejich toxicitě chtějí dozvědět více, zvou k zapojení do mapování i širokou veřejnost. Lidé mohou hlásit nálezy vědcům prostřednictvím webového formuláře.

Každoročně aktualizovaná publikace a interaktivní aplikace think-tanku IDEA při CERGE-EI přináší podrobné analytické vhledy do struktury a dlouhodobých trendů počtu zaměstnanců státu, výše průměrných platů a výdajů na ně v roce 2025. Aplikace letos uživatelům nově umožňuje interaktivní analýzy dlouhodobých trendů. Aplikace a studie jsou dostupné na adrese: https://ideaapps.cerge-ei.cz/zamestnancistatu

Vodní toky na české i saské straně Krušných hor čeká v následujících třech letech rozsáhlý biologický průzkum. Jihočeští hydrobiologové navazují na úspěšný výzkum pstruhů na Šumavě a v novém mezinárodním projektu podpořeném programem Interreg Česko–Sasko budou zkoumat rybí společenstva na 80 lokalitách. Vědci chtějí zjistit aktuální stav rybích populací, jejich zdravotní kondici, genetickou rozmanitost, výskyt parazitů i dlouhodobý teplotní režim toků. Výsledky pomohou lépe chránit původní vodní ekosystémy a předvídat jejich vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.

Pátrání po zmizelém profesorovi, luštění tajných zpráv i hledání převratného léčiva. Outdoorová hra Mise Retrovirus se odehrává v pražských Dejvicích a přibližuje český výzkum, který stál u zrodu světově významných antivirotik. Inspirací k jejímu vzniku bylo blížící se 90. výročí narození chemika Antonína Holého a vznikla díky spolupráci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a herního zážitkového studia Get Out Fun.

Spektrograf PLATOSpec na observatoři La Silla se podílel svými pozorováními na významném objevu popisujícím mladý exoplanetární systém tvořený horkým Jupiterem a super Zemí a hnědým trpaslíkem na vzdálené oběžné dráze. Sklon a poloha oběžných drah planet a jejich orientace k hnědému trpaslíku vypovídá o velmi dynamickém vývoji a umožňuje jedinečný vhled do formace planetárních systémů. Výsledky výzkumu prezentoval mezinárodní tým vedený Matíasem Jonesem z Evropské jižní observatoře, se kterým spolupracují české týmy, v časopise Nature.

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době 2. světové války asi 1200 Němců. Archeologové Archeologického ústavu AV ČR v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.