Archiv aktualit

V chemii je stále co objevovat. U nových molekul je ale nutné hlídat jednu nenápadnou vlastnost, zejména při jejich použití v medicíně – chiralitu. Může totiž rozhodovat o životě a smrti. Jak světovou vědeckou obec proškolila conterganová aféra a proč je potřeba vstoupit občas i na tenký led? Kde není risk, není ani úspěch, říká v A / Magazínu Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Na první pohled připomíná křížence pavouka a trilobita. Nenápadná fosilie, která se našla v Praze při stavbě metra D, je ovšem zcela novým druhem členovce. Pradávný tvor obýval naši planetu přibližně před 448 miliony let. Nejbližší známý příbuzný exempláře nalezeného v české metropoli však pocházel z jižní Afriky. Objev tak mění pohled na rozšíření těchto živočichů a přináší nové poznatky o životě v době prvního hromadného vymírání.

Fotoaparáty do pohotovosti. Věda fotogenická se vrací s 13. ročníkem oblíbené soutěže, ve které zaměstnanci Akademie věd ČR zachycují pozoruhodné momenty ze své práce. Vedle hlavní kategorie můžou do 15. června 2026 přihlašovat snímky také do vedlejší – letos na téma Vědci v akci.

Letošní první ceremoniál čestných oborových medailí přinesl vyznamenání čtyřem badatelským osobnostem. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ocenil 29. dubna 2026 ve vile Lanna v pražské Bubenči historičku umění Lenku Bydžovskou, chemika Michala Hocka, půdního biologa Karla Tajovského a historika Vojtecha Čelka.

Spolehliví kolegové na odborných i nevědeckých pozicích pomáhají vytvářet stabilní zázemí na pracovištích. Jsou tak jedním z pilířů špičkového výzkumu. Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl jejich zásluhy 27. dubna 2026 v sídle instituce na Národní třídě v Praze předáním děkovných listů.

Želvy naši planetu obývají už více než dvě stovky milionů let, a to v téměř nezměněné podobě. Jaký je příběh bizarně vyhlížejícího živočicha, který obstál ve zkoušce evoluce? A co kosti těchto obojživelníků můžou prozradit o vývoji planety? „Jaký druh se kdysi pohyboval ve zdejší krajině, je dalším dílkem do mozaiky, který dokresluje informaci o dávném klimatu,“ říká paleontolog Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Spolu s ním jsme se v A / Magazínu vydali na cestu až do prvohor.

Jsou našimi věrnými, ale poněkud nežádoucími společníky. Přestože medicína pokročila, na mnohé infekční nemoci stále marně hledáme lék. Nový program Strategie AV21 Infekční choroby: nové cíle a strategie pod vedením Ivy Pichové proto sází na spolupráci napříč obory. Vědci a vědkyně si posvítí nejen například na chřipku, ale i na to, proč se chlapci v Česku málo očkují proti HPV.

Atmosféra–list–fotosyntéza–člověk. Jak měníme fotosyntézu listu a jak fotosyntéza listu mění nás – tak se jmenuje první příspěvek Jiřího Šantrůčka publikovaný v Živě, který vyšel v roce 2010. Redakce periodika přírodovědci předala 15. dubna 2026 Cenu Antonína Friče. Stalo se tak při udílení Cen Živy za rok 2025 v pražské vile Lanna. Vyznamenání zde převzali také další autoři a autorky článků, jež časopis, který vychází v Akademii věd ČR, otiskl v uplynulém roce.

Lidé, kteří ovládají víc jazyků, jsou flexibilnější a jejich mozek déle odolává demenci. Mechanismy multilingvismu se svým týmem zkoumá Kateřina Chládková z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. V A / Magazínu mimo jiné prozradila, proč je dobré se při učení řečí inspirovat u kojenců a batolat.

Akademie věd ČR hodlá ještě důsledněji naplňovat své poslání vytvářet špičkové výzkumy a výsledky využitelné pro společnost. Instituci s tím pomůže třináct vytyčených strategických priorit. Akademický sněm AV ČR je přijal na 67. zasedání 14. dubna 2026 v pražském Národním domě na Vinohradech, který jako tradičně hostil představitele vědy i politiky. Účastníci se dále mimo jiné věnovali i otázkám financování vědy a výzkumu.