Archiv aktualit

Celkem 56 milionů korun letos získají vědci a vědkyně v programu Akademie budoucnosti. Podpoří návraty z kariérních přestávek, stáže začínajících i zkušených badatelů a šíření dobré praxe v podpoře excelence. Velký zájem vzbudil i podprogram Akvizice, který má přilákat badatele ze zahraničí: v jeho první výzvě se sešlo 42 návrhů.

Někdy stačí, když si druhého vyslechne a poradí mu. Jindy ale musí případ prošetřit a navrhnout opatření. Ombudsmanka Akademie věd ČR Dana Plavcová je ve funkci téměř rok a za tu dobu přijala 31 podnětů. Co se jí podařilo změnit? Proč čeká, že počet řešených případů možná ještě poroste? A co může každý z nás udělat pro více respektující prostředí?

Češi, Němci a Židé žili v Třešti na Vysočině vedle sebe po generace. Nacismus ale jejich poklidné soužití rozbil. Proč se ze sousedů stali nepřátelé ochotni poslat své bližní na smrt?

Bouřlivý obr Sluneční soustavy nese jméno mocného antického boha Jupitera. Vlastnosti blesků na této planetě pomáhá z Prahy odhalovat japonský vědec Masafumi Imai z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Stavbou observatoře v rodném Kóči si splnil sen a do svého bádání zapojuje i talentované středoškoláky. O tom, jak vědci poslouchají „hudbu sfér“, vypráví v aktuálním A / Magazínu.

Prachové částice pronikají při dýchání do respiračního systému – a čím jsou menší, tím hlouběji. Ty jemné se dostanou až do plic. Právě na ně se zaměřil tým Pavla Mikušky z Ústavu analytické chemie Akademie věd ČR. U Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy zjišťoval, co malí pacienti s astmatem nebo alergiemi dýchají. Přineslo přesunutí léčebny dětem čistší vzduch? Odkud znečištění pochází a které zjištění vědce překvapilo?

V osmé třídě se poprvé začetl do Platóna. A filozofie už ho nepustila. Jenže místo spisy starověkých myslitelů se dnes Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR probírá hlavně zlostnými komentáři na sítích. Zkoumá totiž, jak slova dokážou ubližovat, manipulovat i rozdělovat. A upozorňuje, že hate speech neprospívá ani svým autorům: „Podle některých hypotéz pravidelní hejtři dřív umírají. Podobně jako kuřáci zkrátka škodí nejen svému okolí, ale i sobě.“ Rozhovor s vědcem vyšel v časopise A / Easy.

Ještě před samotným zveřejněním svého vynálezu daroval Louis Daguerre, francouzský malíř a vědec, jednu z prvních daguerrotypií rakouskému kancléři Klemensi Metternichovi. Kníže, který byl doma v západních Čechách na zámku Kynžvart, podporoval nové technologie a stál u rozmachu fotografování. A nebyl v tom sám. Roli a význam aristokratů v historii tohoto média bude v následujících třech letech zkoumat vědecký tým pod vedením Petry Trnkové z Ústavu dějin umění AV ČR.

Když před 158 lety udeřila v Čechách ničivá vichřice, nikdo netušil, že polámané stromy nejsou to nejhorší, s čím bude potřeba se vypořádat. Na scénu zanedlouho vstoupil lýkožrout. Říká se mu také korovec, žlutý brouk, ale i zkáza lesa nebo vyvrhel z říše hmyzu. A ačkoli měří jen pět milimetrů, má moc měnit historii. S Kristýnou Kauckou z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR jsme se na stránkách A / Magazínu vydali po jeho stopách.

Život bez počítačů už si ani nedovedeme představit. Ovlivňují a řídí v podstatě celý lidský svět. Jak se z jednoduchých počítadel vyvinuly supervýkonné přístroje? Do historie počítačového světa od starověku až do současnosti jsme nahlédli v aktuálním čísle časopisu A / Easy.

Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získali jako první vědci působící v Česku Europhysics Prize. Ocenění obdrželi za objev altermagnetismu, který změnil způsob, jak třídíme magnetické materiály. Altermagnety otevírají cestu k ultrarychlým a energeticky úsporným počítačovým pamětem a mají potenciál i pro výkonné počítače i hardware pro umělou inteligenci.