Archiv aktualit

O víkendu vrcholí festival Týden Akademie věd ČR. Tradičně v sobotu a neděli navštěvují akademická pracoviště i rodiny s dětmi. A tak si pro ně organizátoři připravili lákavý interaktivní program – science dating, pokusy nebo třeba kvíz. Nechybějí ale ani dny otevřených dveří, kdy se hosté můžou podívat na místa, kam se jen tak nedostanou. Zván je každý, komu tepe srdce pro vědu. Vstup na všechny akce po celé republice je zdarma.

Akademie věd ČR – instituce, která zastřešuje více než padesátku výzkumných ústavů od přírodních a technických věd až po humanitní a společenské obory – na sedm dní otevírá své brány veřejnosti. Letošní, již šestý ročník festivalu poprvé slavnostně odstartoval přímo v areálu tři akademických pracovišť v pražském Spořilově. Týden Akademie věd ČR nabízí až do neděle 8. listopadu více než 300 akcí po celém Česku a na všechny je vstup zdarma.

Badatelky a badatelé z Akademie věd ČR patří k nejúspěšnějším v letošních soutěžích EXPRO a JUNIOR STAR, jejichž výsledky zveřejnila 29. října 2026 Grantová agentura ČR. Z celkem 51 podpořených projektů jich budou řešit 19. V soutěži EXPRO pro zkušené vědce získali 10 ze 16 grantů, v JUNIOR STAR pro začínající 9 z 35.

Při odsunu v roce 1946 opustilo Karlovarsko více než 350 000 Němců. Místo nich sem přicházeli lidé nejen z vnitrozemí a ze Slovenska, ale třeba také z Rumunska, Bulharska nebo Volyně. Jak se z obyvatel z různých koutů Evropy i světa utvářela nová společnost, vysvětluje v rozhovoru Petr Bednařík z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

Představy o osídlení pouští byly dlouho založené na předpokladu, že kde byla voda, tam žili lidé. Podle nové studie, kterou dnes publikoval prestižní časopis Nature, však byl stěžejní surovinou i kámen. Pokud chyběl, zůstala oblast i přes dostatek sladké vody neobývaná. Vědkyně a vědci z České republiky, Rakouska, Portugalska, Velké Británie, USA a Ománu vytvořili volně dostupný model, který předpovídá, kde ve vyprahlých oblastech kdekoli na světě mohli trvale žít lidé závislí na kamenných nástrojích.

Prezident republiky Petr Pavel propůjčil někdejší předsedkyni Akademie věd ČR Heleně Illnerové nejvyšší státní vyznamenání – Řád bílého lva II. třídy. Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy udělil Pavlu Hobzovi z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, jednomu z nejcitovanějších českých vědců. Vyznamenání převzali 28. října 2026 při ceremoniálu na Pražském hradě.

Pět kapel a žánrová pestrost od vícehlasého zpěvu až po rock a punkový nářez rozvlnily Brno. Kulturní dům Rubín tam 22. října 2026 hostil druhý ročník B-Festu, během něhož se badatelé a badatelky z Akademie věd ČR představili také jako zruční muzikanti.

Bývají otravní, někdy odporní a baží po krvi, tekutině plné bílkovin, energie a živin. Krvesaví tvorové nás děsí a fascinují zároveň. Ať už pijavice, jež si oblíbila středověká medicína jako prostředek pro pouštění žilou, anebo tzv. hematofágní hmyz, který stojí za nejhrozivějšími nemocemi, co kdy svět poznal. Jak tito „non-human“ aktéři ovlivnili medicínu a jak ke své démonické pověsti přišli vlci, nám v A / Magazínu vysvětlila Zuzana Vařáková z Historického ústavu AV ČR.

Akademie věd České republiky si váží významné a nezastupitelné role České televize a Českého rozhlasu při poskytování nezávislých a důvěryhodných informací, rozvoji vzdělanosti a kultury a zprostředkování odborných témat veřejnosti. Jejich činnost podporuje informovanou veřejnou debatu, přispívá k porozumění složitým společenským otázkám a posiluje důvěru ve vědecké poznání. 

Které výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský se vyplatí sledovat a na co se v souvislosti s příštím programovým obdobím už nyní připravovat? Nejen nad těmito otázkami diskutovali projektoví a finanční manažeři z Akademie věd ČR se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Platforma JAKNAJAK je propojila 22. října 2026 na workshopu ve Fyzikálním ústavu AV ČR.