Archiv aktualit

Na stěně jednoho ze sálů sídla Akademie věd ČR najdeme působivý obraz Paridův soud. Právě zde Marie Mžyková 22. září 2026 převzala cenu za dvousvazkovou publikaci Hynais o jeho autorovi, která se stala knihou roku 18. ročníku Cen Nakladatelství Academia. Na ceremoniálu se zároveň oznámily i výsledky 14. ročníku Studentské soutěže Nakladatelství Academia.

Erby místo profilovek, podpisy coby hashtagy a kresby suplující selfíčka. Alba amicorum fungovala jako sociální sítě raného novověku. Mladí muži do nich sbírali zápisy na svých cestách v cizině. Některé z těchto památníků s námi prolistovala Kateřina Dolejší z Ústavu dějin umění AV ČR. Působivá vyobrazení jsme otiskli v nejnovějším čísle A / Magazínu.

Chcete pomoct biologům s výzkumem? Nastražte pastičky a pošlete kočku na lov. Bělozubka tmavá před několika lety překročila naše západní hranice a nyní už může být i vaší sousedkou. Vědci ji objevili šťastnou náhodou v roce 2022. Od té doby ji společně s veřejností bedlivě sledují. Alena Fornůsková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v rozhovoru přibližuje, co o jejím pobytu v Česku víme i jak může odeslání několika fotek zvýšit odolnost vůči dezinformacím.

Přenáší kyslík, brání tělo před infekcemi a díky kmenovým buňkám v kostní dřeni se neustále obnovuje. Krev je opravdovou mízou lidského těla. Co když se ale tohle dokonale seřízené ústrojí naruší? Pátrání po příčinách poruch krvetvorby je často během na dlouhou trať. Jaké překážky na ní musejí vědci zdolávat? Lucie Láníková z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR nás v aktuálním vydání A / Magazínu nechala nahlédnout do jedné ze špičkových laboratoří, které se na výzkum krve zaměřují.

Mimořádný úspěch zaznamenala populárně-naučná periodika pro veřejnost, která vydává Akademie věd ČR. Na vyhlášení 24. ročníku cen Zlatý středník v kategorii Externí tištěný časopis a noviny si odneslo první místo A / Easy a hned za ním se umístil čtvrtletník A / Magazín. Tuto kategorii tak časopisy z produkce Akademie věd zcela ovládly.

Univerzity a Akademii věd propojuje 28 společných pracovišť, více než 50 smluv a memorand, 2000 doktorandů i okolo 70 000 hodin, které vědci a vědkyně z Akademie věd ČR ročně odučí. Marcela Buchtová z Akademické rady chce partnerství obou prostředí ještě více prohlubovat. Proč je jejich propojení klíčové pro budoucnost české vědy?

V kostní dřeni zabydlené kmenové buňky dávají jako pomyslné matky život miliardám potomků. Jedněmi z nich jsou červené krvinky přenášející kyslík. Co se s lidským tělem děje, když jich je příliš mnoho? Tekutina, která nám koluje v žilách, fascinuje nejen lidi, velkým lákadlem je i pro některá zvířata. Slouží jim totiž jako potrava. Čím krvesaví živočichové zasáhli do dějin medicíny? Nové vydání A / Magazínu je plné informací o životadárné krvi.

Sbírku východoevropského umění mimořádné hodnoty uchovává Galerie výtvarného umění v Ostravě. Kolekce ale dosud skrývala nejedno tajemství. Po stopách každého z děl se vydala Julie Jančárková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Jaké příběhy vyprávějí a jak uměnovědná detektivní práce vypadá?

Dril, přísný režim, šikana, ale i kamarádství a pouta na celý život. Nová expozice Služba vlasti: Každodennost povinné vojenské služby v českých zemích (1868–2004) přináší svědectví o tom, co branci zažívali denně mezi budíčkem a večerkou i jak se základní služba proměňovala v čase. Návštěvníky pomyslně provází čtyřiadvacítka vojáků v nadživotní velikosti. Výstavu v Galerii Věda a umění, jejíž vernisáž se uskutečnila 8. září 2026, připravil Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Zhlédnout ji můžete do 18. listopadu 2026, vstup je zdarma.

Uplynulý víkend v Brně patřil Festivalu vědy a techniky. Prostory pavilonu A na brněnském Výstavišti byly po všechny tři festivalové dny plné výzkumu a zvídavosti. Zóna, kterou zaplnil doposud rekordní počet 14 ústavů a pracovišť Akademie věd, se stala výraznou součástí dění.