Archiv aktualit

Tisíce zážitků, dvě haly se stovkou interaktivních expozic a bohatý doprovodný program nabídl letošní ročník Veletrhu vědy, který se konal od 4. do 6. června 2026 v PVA EXPO Praha v Letňanech. Cestu na výstaviště si našli žáci a studenti ze základních a středních škol, rodiny s dětmi i lidé staršího věku. Událost, kterou již tradičně pořádá Akademie věd ČR, je totiž vhodná a přístupná pro všechny zvídavé zájemce.  

Stovku stánků se zajímavostmi ze světa vědy a výzkumu nabízí do soboty 6. června Veletrh vědy. Koná se na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech a je zcela zdarma. Vítáni jsou všichni zájemci o poutavé informace z nejrůznějších oborů. Zeptali jsme se badatelek a badatelů z Akademie věd ČR, na co by návštěvníky nalákali.

Šakal obecný během několika posledních desetiletí proniká i do oblastí na starém kontinentu, kde se nikdy dříve nevyskytoval. Důvody objasňuje mezinárodní studie publikovaná v časopise Nature Ecology & Evolution, na které se podíleli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. Badatelé uvádějí, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků.

Propojovat vědu, veřejnou správu i podnikatelskou sféru a přinášet regionům nové poznatky i praktická řešení. To je cílem regionální spolupráce Akademie věd ČR se všemi čtrnácti kraji České republiky. Jak vědci a vědkyně pomáhají chránit kulturní dědictví, sledovat proměny přírody nebo zlepšovat životní prostředí?

Jak asi vypadal středověký špitál? Jak pomáhá současná medicína a které materiály vědci vyvíjejí pro léčení v 21. století? Poznatky o minulosti, současnosti i budoucnosti boje s nemocemi můžou návštěvníci načerpat hned v několika stáncích 10. ročníku Veletrhu vědy. Koná se již tradičně na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech, a to od čtvrtka 4. do soboty 6. června 2026. Vstup je zdarma a vítáni jsou všichni zájemci o nejnovější informace z nejrůznějších vědeckých oborů. Doprovodný program pak zahrnuje přednášky, besedy, filmy i live podcast.

K-pop trhá rekordy a boduje na Oscarech, fanoušci japonské mangy se těší na každý nový příběh a Češi objevují pravou vietnamskou kuchyni. Asie nás zkrátka fascinuje emocemi, barvami i chutěmi. Přesvědčete se v novém čísle časopisu A / Easy.

Dlouhodobý růst ekonomiky je poháněný inovacemi, je ale nutné do nich investovat, stejně jako do základního výzkumu, který je v Evropě stále podfinancovaný. O budování prosperity a klíčové roli institucí, vzdělávání i sociální soudržnosti hovořil na veřejné přednášce v CERGE-EI 28. května 2026 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Philippe Aghion. Jeho návštěvou začal týden akcí spjatých s připomínkou 35. výročí založení společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. Francouzský ekonom je členem výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI.

Lépe poznat chování chytrých materiálů pro budoucnost a přiblížit teoretický výzkum k praxi usnadní nová laboratoř 3D tomografie s atomární sondou (3D APT). Nachází se v budově Ústavu termomechaniky AV ČR v pražském Ládví a sloužit bude mimo jiné členům konsorcia projektu FerrMion, které propojuje tři ústavy Akademie věd a dvě univerzitní pracoviště. V pondělí 25. května 2026 laboratoř slavnostně otevřel předseda AV ČR Radomír Pánek spolu s představiteli vedení FerrMionu.

„Jedinečné události si žádají jedinečné místo.“ Tímto sloganem zve vila Lanna k uspořádání konferencí i kulturních akcí. Jako zřejmě nejstarší dochovaná novorenesanční budova v Praze však skrývá nejen jedinečné umělecké skvosty, ale také příběhy obyvatel, jež v mnohém zrcadlí svou dobu. Jejich osudy i dosud neznámá zákoutí historie této architektonické památky odkrývá kniha Vila Lanna. Příběh domu a lidí od Patrika Wirknera a Milana Hlavačky, kterou vydal Historický ústav Akademie věd ČR.

Záplavy, bouřky, vichřice, ale i obyčejná mlha. Badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zmapovali ve spolupráci s kolegy z Masarykovy univerzity v Brně třináct nejničivějších událostí souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 až do současnosti. Analýza ukázala, že přestože extrémních jevů přibývá, moderní věda se naučila je předpovídat, a díky včasnému varování se počet hromadných neštěstí dramaticky snížil.