Archiv aktualit

Dokument představený veřejnosti 19. září 2025 na zámku v Lánech neobsahuje poslední slova prezidenta Tomáše G. Masaryka. Jde o záznam promluvy těžce nemocné hlavy státu ze srpna 1934 směrované k ministru zahraničí Edvardu Benešovi, kterou zapsal Jan Masaryk. První československý prezident zemřel o další tři roky později. Při čtení slov z tzv. tajemné obálky je potřeba vzít v potaz dobový kontext jejich vyřčení a zdravotní stav autora. K citlivosti a pokoře při jejich komentování vyzvala na odborném semináři ve středu 15. října 2025 historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

Prohlídky laboratoří, přednášky, interaktivní výstavy, workshopy, kino a především možnost popovídat si s vědkyněmi a vědci. To vše a ještě víc nabídne festival Týden Akademie věd ČR, který na bezmála třech desítkách míst po celé republice otevře v pondělí 3. listopadu 2025 své brány. Až do neděle 9. listopadu můžou malí i velcí nakouknout do světa nejdůležitějších objevů. Naplánujte si návštěvu v předstihu. Vstup na všechny akce je zdarma, některé ovšem vyžadují rezervaci.

Zlatníci a lékaři z Itálie, obchodníci z Braniborska, rabíni z Poznaně, nevěsty z Krakova. Ti všichni tvořili v rudolfinské době součást rozrůstající se pražské židovské komunity. Kde má své kořeny a jak se dál rozvíjela? Jakou roli hrál bankéř císaře Rudolfa II. nebo rabi Löw? „Zajímají nás strategie, jaké Židé v té době používali, aby mohli v zemi zůstat, stejně jako způsob a míra jejich integrace,“ říká historička Marie Buňatová z Akademie věd ČR. Výsledky pětiletého bádání jejího výzkumného týmu shrnuje kolektivní monografie Migration and Mobility in Prague's Jewish Community during the transition from the Middle Ages to the Modern Period, letos vydaná v prestižním nakladatelství Böhlau.

Věda a výzkum jsou nadějí, jak zvládnout výzvy, jimž naše společnost čelí. I tak lze vyjádřit myšlenku Strategie AV21. Právě v ní vznikají v mezioborové spolupráci konkrétní výsledky: technologie pro průmysl, znalosti pro praxi nebo expertizy, které ovlivňují utváření politik. Na konferenci, která se konala 13. října 2025 v Akademii věd ČR na Národní třídě v Praze, se představila trojice programů: Virologie a virová terapie, Voda pro život a Odolná společnost pro 21. století.

Od konce druhé světové války uplynulo 80 let a zdálo by se, že už o ní skoro všechno víme. Přesto se stále vynořují příběhy, které dlouho ležely ukryté na dně trezoru vzpomínek – například osudy tisíců československých občanů, kteří museli narukovat do německé armády. „Druhou světovou válku máme tendenci vidět v ustálených obrazech, o kterých si myslíme, že jsou nezpochybnitelné a že odrážejí skutečnost. Čím dál víc se ale ukazuje, že tak jednoduché to není,“ říká historik Zdenko Maršálek. Fenomén „našich“ vojáků ve wehrmachtu dokládá, jak dalece může být vnímání minulosti uměle vytvořené. Článek vyšel v časopisu A / Magazín Akademie věd ČR.     

Umělá inteligence neboli AI mění svět, vědu nevyjímaje – a uplatnění najde ve většině oborů. Důkazem je program Strategie AV21 AI: Umělá inteligence pro vědu a společnost, který koordinuje Martin Víta a do něhož se už zapojila polovina pracovišť Akademie věd ČR. Jaká témata program řeší?

Je úspěšný badatel a dlouhodobě rozvíjí česko-rakouské vědecké i kulturní vztahy. Za své aktivity nyní obdržel Stefan Michael Newerkla, odborník na západoslovanské jazyky, medaili De scientia et humanitate optime meritis. Nejvyšší ocenění, které Akademie věd ČR uděluje za zásluhy o vědu a humanitní ideje, převzal 9. října 2025 ve vile Lanna v pražské Bubenči.

Akademie věd ČR a Vysoké učení technické v Brně uzavřely 2. října 2025 dohodu, která posílí spolupráci na doktorských studijních programech. Díky novému partnerství a zapojení tří brněnských pracovišť AV ČR se doktorandi dostanou do přímého kontaktu se špičkovým výzkumem a nejmodernější infrastrukturou.

Čtyři vědecké osobnosti převzaly 6. října 2025 v pražské vile Lanna medaile za zásluhy o rozvoj svých oborů. Oborové medaile obdrželi fyzik Jan Blabla, německý historik Frank Hadler a matematička Šárka Nečasová. Fyzik Václav Špička získal nejvyšší ocenění Akademie věd ČR – medaili De scientia et humanitate optime meritis.

Učitelé a učitelky z různých koutů republiky se po roce opět setkávají na kurzech Školy českého jazyka a literatury. Již 13. ročník oblíbené vzdělávací akce, kterou spolupořádají tři pracoviště Akademie věd ČR – Středisko společných činností, Ústav pro jazyk český a Ústav pro českou literaturu, se koná od 6. do 8. října 2025. Pedagogům letos nabízí například přednášky o jazykovém poradenství, návštěvu Knihovny Václava Havla či exkurzi Vyšehradu.