Archiv aktualit

Pozorovat atomy a nepoškodit při tom zkoumaný materiál – nejen to umožní nová mikroskopická laboratoř Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR. Brněnské pracoviště ji 25. března 2026 otevřelo za účasti nositele Nobelovy ceny Richarda Hendersona a průkopníka moderní elektronové mikroskopie Ondřeje Křivánka. Laboratoř využijí vědci z Akademie věd i odborníci z komerční sféry.

Čím se aktuálně zabývají pracoviště Akademie věd ČR a jak se daří jejich zaměstnancům? Nejen to zjišťuje přímo „na místě činu“ předseda instituce Radomír Pánek. Na konci ledna totiž zahájil sérii návštěv, při nichž se setkává s vedením ústavů i dalšími kolegy a kolegyněmi. Diskutuje s nimi mimo jiné o své vizi více spolupracovat a posilovat jednotnost Akademie věd ČR.

Vývoj nových materiálů se trochu podobá práci v kuchyni. Vědci míchají atomy, vaří krystaly a pečou vrstvy. Výsledkem pak můžou být unikátní látky kombinující výhody polovodičů, supravodičů a magnetů. Jak s nimi experimentuje Filip Křížek z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prozradil v nejnovějším čísle A / Magazínu.

Prohlášení Akademie věd ČR k připravovanému poslaneckému návrhu zákona o registraci subjektů se zahraničními vazbami.

Mohli by se střevní červi stát běžnou součástí léčebných procedur? Jednou by asi skutečně mohli, dokážou totiž tlumit zánět v lidském těle – ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Potvrzuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications.

Ničení biotopů, intenzivní zemědělství a další lidské činnosti způsobují pokles rozmanitosti života na Zemi. Mizí divoce žijící zvířata i rostliny. Biodiverzitu planety měníme natolik, že ohrožujeme sami sebe. Dobrou zprávou je, že víme, co dělat. Jen se nebát, říká Radim Hédl, koordinátor nového programu Strategie AV21 Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost.

Lidé s achondroplazií se vyskytovali ve starém Egyptě i na dvorech evropských králů. Teprve dnes vědci rozkrývají příčiny nemoci. Jejich cílem je poslat anomálii definitivně do učebnic historie. Jak jsou v tom úspěšní, jsme probírali s buněčným biologem Pavlem Krejčím z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v aktuálním čísle A / Magazínu.

„Řekni mi, co čteš, a já ti povím, kdo jsi,“ praví pořekadlo. Pokud například ve vaší knihovně najdeme knihy s logem Academia, vypovídá to o vaší zvídavosti i vytříbeném vkusu. Letos uplynulo šest dekád od chvíle, kdy první publikace této značky spatřila světlo světa. Ředitele nakladatelství Jiřího Padevěta jsme proto požádali, aby se s námi podíval do jeho historie i současnosti. Jaké tituly jdou „na dračku“ a jak se čtenářům líbí nová edice Obluda?

V sobotu a neděli vyvrcholí festival Týden mozku. Již tradičně tyto dny patří především interaktivním akcím, vhodným i pro nejmenší návštěvníky. Hlavní budova Akademie věd ČR v Praze na Národní třídě zve na více než desítku workshopů, debat či na jedinečný kvíz. Olomoucká Pevnost poznání zase otevře své brány všem zvědavcům, kteří si chtějí prohlédnout osmimetrovou maketu lidského mozku.

Na výzkumy talentů i jejich pedagogů v technických a přírodovědných oborech každoročně upozorňují Ceny Wernera von Siemense. Ani v letošním, 28. ročníku mezi laureáty nechybějí vědci a vědkyně z Akademie věd ČR. Mimořádný úspěch zaznamenala Adéla Šimková z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která ovládla kategorii nejlepší disertace a zároveň získala ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce.