Z Národní do Orientu. Otevírá se výstava s příchutí exotiky a nostalgie

23. 08. 2022

Cestovat prostorem i časem je nyní možné zdarma v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní. Dobrodružství z objevování vzdálených exotických kultur zažijí návštěvníci na vlastní kůži na výstavě Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938. Příchozí si zde mohou prohlédnout předměty přivezené z Orientu nebo artikly, jež byly určeny k vývozu do těchto zemí.

Období první republiky doprovázel zájem o vše orientální, který se odrazil v mnoha sférách lidské činnosti. Fascinace Dálným i Blízkým východem se přirozeně projevila v umění, zásadní bylo ale také navázání ekonomické spolupráce. Československo si v Orientu nacházelo nové obchodní partnery a vyváželo tam vedle cukru a zboží lehkého průmyslu, jako jsou textilní či skleněné výrobky, i například zbraně.

Střípky Orientu na Národní
„Výstava představuje zajímavé předměty dovezené z Orientu cestovateli a vědci, stejně jako československou produkci inspirovanou orientálními motivy a výrobky určené pro export do těchto zemí,“ uvádí Adéla Jůnová Macková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Cílem výstavy je podle organizátorů představit československou orientalistiku jako vědní obor ukotvený v celkové architektuře politiky a hospodářství samostatného Československa. Vedle různých artefaktů, jako jsou předměty denní potřeby nebo šperky, výstava prezentuje hospodářské, politické a vědecké vztahy. Její součástí jsou též audiovizuální materiály.

Junova
Adéla Jůnová Macková představila i katalog k výstavě.

Některé významné exponáty a archivní dokumenty zapůjčilo Národní muzeum, které sehrálo nezanedbatelnou roli v přírodovědném bádání o Orientu. Ve své řeči zdůraznila Adéla Jůnová Macková i přínos těch, kteří poskytli předměty, fotografie či např. cestovní deníky svých příbuzných a známých. Poznání o území Blízkého až Dálného východu zprostředkovávali Čechoslovákům nejen umělci či cestovatelé ve svých knihách či přednáškách, ale také vědci.

Věda v Orientu: Orient ve vědě
Popularitu Orientu v Československu té doby dobře ilustruje badatelské prostředí – naši tehdejší orientalisté dobývali světové vědecké „hitparády“. Ze školních lavic můžeme znát jméno Bedřicha Hrozného, jenž si získal světové renomé rozluštěním chetitského jazyka. Uznání i mimo vlast se ale dočkali i další jeho kolegové, například orientalista Alois Musil, arabista Max Grünert, indolog Moritz Winternitz nebo egyptolog František Lexa. V Praze se etablovala úspěšná orientalistická studia a vyvrcholením vědeckého zájmu o tuto geografickou oblast se stalo založení Orientálního ústavu AV ČR, od něhož letos uplynulo sto let.

2022-08-22_Vystava a vernisaz Orient v Ceskoslovensku_web-33
Na vernisáži nechyběl místopředseda Akademie věd AV ČR a orientalista Ondřej Beránek.

Vernisáž zahajoval velmi příhodně místopředseda Akademie věd a bývalý ředitel Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Beránek: „Jsem jako orientalista rád, že slavnostní zahájení výstavy připadlo mně. Ukazuje totiž aspekty toho, co je mi důvěrně známe a blízké. Za ta léta, po která se Orientu věnuji, jsem se znovu a znovu přesvědčoval o tom, že mnohem zajímavější a více obohacující je hranice překračovat, než je vytvářet.“ Ve svém proslovu připomněl významné jubileum Orientálního ústavu AV ČR a dodal, že výstava je jednou z akcí pořádaných k tomuto výročí.

Výstavu Československo v Orientu: Orient v Československu 1918–1938 můžete navštívit bezplatně do 6. listopadu 2022 každý všední den od 10 do 18 hodin. V době konání Týdne Akademie věd (31. 10. – 6. 11. 2022) je přístupná i o víkendu. Naleznete ji v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní ulici.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.