Áčko: bakterie ve střevech, obojživelníci a římská Morava

Jsou jich biliony a žijí nejen v našich střevech, ale všude možně po těle. Různé bakterie, viry, kvasinky, prvoci a další mikroorganismy tvoří dohromady takzvaný mikrobiom. Ačkoli jsou okem neviditelní, jsou pro náš život naprosto určující, doslova nás ovládají. Jak to dělají? Můžeme ovlivnit mikrobiom, abychom byli zdraví a ve formě? Nejen o tom si přečtete v novém čísle oficiálního periodika Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Jen ve střevech se vyskytuje 300 až 1000 druhů mikroorganismů. Převážnou část z nich představují bakterie. Každý dospělý člověk jich má asi 1,5 kg. Vytvářejí celý ekosystém a ovlivňují téměř všechny procesy v našem těle. Přesto veškeré jejich působení, ať už příznivé, nebo škodlivé, vědci zdaleka ještě neprozkoumali. Věnují se jim například v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. „S naší vlastní dědičnou informací toho moc nenaděláme, ale mikrobiom ovlivnit můžeme, tím, jak žijeme, jak se chováme, co jíme, proto je jeho poznání tak důležité pro medicínu,“ uvádí vědkyně Helena Tlaskalová. Více od strany 14 v článku Život pod taktovkou mikroorganismů.

Ideálním modelem pro výzkum vlivu bakterií na organismus jsou bezmikrobní laboratorní zvířata. Na jejich chov a výzkum se zaměřují vědci na detašovaném pracovišti Mikrobiologického ústavu AV ČR v Novém Hrádku v Orlických horách, které jsme navštívili. Reportáž z nezvyklého vědeckého pracoviště si přečtete v článku Bezmikrobní zvířata pomáhají vědě od str. 22.

Další výběr článků:

Živá paměť katedrály. Dvoudílná působivá kniha Katedrála viditelná a neviditelná přináší nejnovější poznatky o chrámu sv. Víta – o jeho dějinách, architektuře, ale i osudech lidí s ním spojených

Jen to trochu štípne… Polymery jako cesta k bezpečným a účinným vakcínám

Římané na jižní Moravě. Rozhovor s Balázsem Komoróczym z Archeologického ústavu AV ČR

Přežijí obojživelníci klimatické změny? Z krajiny mizí dříve naprosto běžné druhy obojživelníků. Škodí jim nešetrné zacházení s krajinou i klimatické změny. Možnosti jejich přizpůsobení se novým podmínkám zkoumají v Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Čtvrtletník A / Věda a výzkum vydává Akademie věd ČR třetím rokem v tištěné formě i elektronicky. Jeho hlavním cílem je představit veřejnosti poutavou formou výzkumy vědců a vědkyň z pracovišť Akademie věd ČR. Všechna čísla jsou ve formátu PDF a v listovací verzi k dispozici na webové stránce AV ČR.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

• A / Magazín: O jedech, blescích na Jupiteru i broukovi, co mění dějiny
• Jubilejní 10. ročník Veletrhu vědy přilákal desetitisíce návštěvníků
• Přijďte na Veletrh vědy, uvidíte tornádo, molekulu, špitál i družici
• Ve čtvrtek začíná Veletrh vědy, jubilejní ročník nabízí více než stovku expozic
• A / Easy: O fenoménu K-pop, nenávisti na sítích a dvojčatech
• Kvíz, virtuální realita a osmimetrový mozek. Potrapte mozkové závity i o víkendu
• Fascinující cesta do hlubin vědomí: začal 27. ročník Týdne mozku
• A / Magazín: O jazycích, životě ve vesmíru a pravěkých želvách
• Šufánek, měchačka či pajzák. Výstava v Akademii věd přibližuje mizející nářečí
• Tajuplný orgán pod drobnohledem. Festival Týden mozku láká na bohatý program