Zahlavi

Vliv člověka na ekosystémy nelze nevnímat, ukazuje kniha Aplikovaná ekologie

24. 08. 2021

Lidská činnost už po tisíciletí přetváří krajinu. Zemědělci, lesníci, rybáři, ale i stavitelé měst, průmyslových hal a silnic. Při přemýšlení o ekosystémech bychom neměli vliv člověka ignorovat a měli bychom s ním počítat. Právě na tento aspekt se zaměřuje nová kniha nazvaná Aplikovaná ekologie. Jejími autory jsou Jaroslava a Jan Frouzovi z Biologického centra AV ČR. Publikaci představí osobně na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích 26., 27 a 28. srpna 2021. Návštěvníci veletrhu se mohou seznámit také s praktickým manuálem Živá půda, který navazuje na stejnojmennou ceněnou práci kolektivu půdního biologa Miloslava Šimka.

Většina učebnic ekologie se dosud zabývala přirozeným fungováním ekosystémů, které se omezuje jen na malou část suchozemských území. Chceme-li ale pochopit fungování současného globálního ekosystému, nemůžeme vliv lidí pominout.

„Vliv člověka na ekosystémy je značný. Lidská činnost ovlivnila většinu povrchu planety a nedotčená místa zbyla hlavně v oblastech, jako jsou pouště a polární pustiny, kde je primární produkce malá,“ říká Jan Frouz z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR.

„Biomasa všech lidí desetkrát přesahuje biomasu všech divoce žijících zvířat a biomasa domácích a hospodářských zvířat převyšuje biomasu divokých zvířat více než dvacetkrát,“ dodává Jaroslava Frouzová z Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Obálka knihy Aplikovaná ekologie
Kniha má 448 stran a doplňují ji ilustrace Lucie Buchbauerové.

Publikace popisuje hlavní ekologické a biologické principy, na nichž stojí moderní zemědělství, lesnictví a rybářství a zabývá se tím, jak intenzifikace výroby mění strukturu ekosystémů. Nastiňuje rovněž postupy, jimiž se dá dosáhnout udržitelnosti zemědělství, lesnictví a rybářství tak, aby byla dlouhodobě zajištěna produkce potravin a dalších materiálů, ale bez negativního vlivu na ekosystémy.

Přijďte diskutovat s autory

Představení knihy se uskuteční v rámci agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích u stánku Biologického centra AV ČR ve dnech 26. až 28. srpna. Během těchto tří dnů vždy v 11.00 a 13.45 autoři v krátké přednášce seznámí návštěvníky s vybranými environmentálními aspekty zemědělství, lesnictví a rybářství, popsanými v knize. Tu bude možné si na místě zakoupit i si ji od autorů nechat podepsat.  

Živá půda

Další zajímavou publikací, kterou autoři představí na veletrhu Země živitelka, je Živá půda – praktický manuál, která navazuje na knihu Živá půda: biologie, ekologie, využívání a degradace půdy, vydanou v Nakladatelství Academia v listopadu 2019.

Manuál je určen veřejnosti, jež pracuje s půdou, tedy zemědělcům, lesníkům, ale i zahrádkářům. Poskytne jim praktické informace a vodítka pro smysluplné a udržitelné využívání půdy s důrazem na ochranu a podporu půdních organismů, které jsou pro zdravé fungování ekosystému klíčové.

O odborné knize Živá půda (2019) jsme psali již dříve v článku: Je třeba rychle zastavit další degradaci půdy, naléhají vědci v unikátní knize

Půdě jsme se obšírně věnovali v souhrnném článku v časopise A / Věda a výzkum: Půda je životadárná a mocná, ale ohrožená

Celý článek včetně infografiky a obrázků najdete v časopise, který je k dispozici také online:

A Věda a výzkum
2/2020 (verze k listování)
2/2020 (verze ke stažení)

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Danielou Procházkovou, Biologické centrum AV ČR
Foto:Shuttetstock, Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce