Český výzkum v oblasti termojaderné fúze ocenili v Americe
04. 10. 2019
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR patří ke špičkovým pracovištím v oblasti vývoje nového zdroje energie na zařízeních tokamak. Nyní jeho výzkum ocenili i vědci z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) ve Spojených státech.
Čeští vědci spolupracují s těmi americkými již delší dobu, nyní se však jejich práci dostalo i veřejného uznání. V rámci oficiální návštěvy, které se zúčastnili i zástupci české vlády, ředitel pracoviště Radomír Pánek představil plány na nový, velmi výkonný tokamak COMPASS-U, v kterém se za přítomnosti silného magnetického pole bude vytvářet plazma o teplotách desítek miliónů stupňů Celsia. Ústav získal na jeho stavbu podporu z evropských fondů ve výši 800 milionů korun a dokončen by měl být v roce 2022.
Dále se mluvilo také o možnosti vybudovat v Praze evropské experimentální centrum. Pokud se ho podaří uskutečnit, umožňovalo by vzdálený přístup k evropsko-japonskému tokamaku. Ten bude v brzké době spuštěn v japonském Naka.
Na návštěvě v MIT
Energie budoucnosti?
„Spolupráce s MIT je velmi dobrá a perspektivní a nyní jednáme o dalším rozšíření v oblasti fúzního výzkumu,“ říká ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek, jehož „partnerem“ v MIT je Plasma Science and Fusion Center. To také provozuje tokamak Alcator C-Mod. Výhoda energie z tokamaků spočívá v jejich bezemisním a vysoce efektivním provozu, jsou považovány za energii budoucnosti. Češi se podílejí také na největším mezinárodním výzkumném projektu na světě, stavbě monumentálního tokamaku ITER ve Francii.
„Musíme se umět pochválit. Na své návštěvě v MIT jsem se dozvěděl, že Češi jsou v oblasti fúzního výzkumu na světové špičce,“ řekl premiér Andrej Babiš. Návštěvy v MIT se kromě premiéra zúčastnil i místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec.
Na titulní fotografii ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek na návštěvě v USA, vlevo od něj premiér Andrej Babiš
Připravila: Lucie Krůsová, Ústav fyziky plazmatu AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Přečtěte si také
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
- Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
- Obstála ve světě oceli, navíc v Japonsku. Vědkyně rozvíjí unikátní mikroskopii
- Bez jaderných elektráren se v Česku neobejdeme, říká předseda Komise pro energetiku
- Nový mikroskop zobrazuje pohyb molekuly velké jako tisícina vlasu, a to ve 3D
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.