Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu
17. 02. 2020
Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy (F4E), který sídlí v Barceloně. Zároveň Radomír Pánek povede Technický poradní panel této rady. Fusion for Energy (European Joint Undertaking F4E) má za úkol realizovat evropskou část projektu ITER, který je největším vědeckým experimentem na světě.
„Protože v minulosti tyto pozice zastávali pouze reprezentanti hlavních hráčů v oboru, tedy Německo, Španělsko, Británie či Francie, lze to myslím také považovat za uznání toho, že se Česko, resp. Akademie věd dostala v této oblasti výzkumu na vysokou úroveň a je hlavními evropskými i světovými hráči brána velmi vážně,“ říká ke svému zvolení Radomír Pánek, jehož ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů pro zmíněný projekt ITER a provozuje také vlastní experimentální zařízení – tokamak COMPASS.
„Je to opravdu velké ocenění práce Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, mám z toho velkou radost,“ dodává předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
Čistá energie pro lidstvo
Cílem projektu ITER je realizace monumentálního zařízení na výrobu „čisté a téměř nevyčerpatelné energie“ (tzv. tokamak), které má za cíl prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúzní reakce. Toto experimentální zařízení, na jehož vybudování se v jižní Francii se podílí celý rozvinutý svět, by již mělo produkovat výkon 500 MW.
Organizace Fusion for Energy realizuje dodávky pro projekt ITER v celkovém rozpočtu kolem 12 miliard eur. V současné době dokončuje v areálu o rozloze 180 hektarů stavbu cca 40 budov včetně reaktorového komplexu, koordinuje vývoj a konstrukci náročných technologických celků jako například obrovských supravodivých magnetů, největší vakuové komory na světě, kryogenních systémů, speciálních diagnostik atd.
Novou předsedkyní této správní rady je Beatrix Vierkorn-Rudolph, která v minulosti působila na německém Spolkovém ministerstvu školství a výzkumu, kde zodpovídala za německé velké výzkumné infrastruktury.
Na titulní fotografii je vidět staveniště tokamaku v jižní Francii
Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ITER
Přečtěte si také
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
- Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
- Obstála ve světě oceli, navíc v Japonsku. Vědkyně rozvíjí unikátní mikroskopii
- Bez jaderných elektráren se v Česku neobejdeme, říká předseda Komise pro energetiku
- Nový mikroskop zobrazuje pohyb molekuly velké jako tisícina vlasu, a to ve 3D
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.