Zahlavi

Áčko: O nevyzpytatelném počasí, černých dírách a svědomí církve

13. 12. 2021

Povodně, sucho, orkány, tornáda… Zdá se, že extrémních projevů počasí přibývá i u nás ve střední Evropě. Pokud ano, jak se na ně máme připravit? A umíme takové „nepředvídatelné jevy“ pomocí současných meteorologických metod předpovědět? Tématu se věnujeme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

A4_2021
4/2021 (verze k listování)
4/2021 (verze ke stažení)

Základem předpovědi je co nejpřesnější změření aktuálního stavu počasí a zmapování dějů v atmosféře. K tomu jsou zapotřebí nejrůznější meteorologické přístroje, radary, sondy vysílané v meteorologických balonech i vesmírné družice. Více si o počasí přečtete na stranách 18 až 29.

Další výběr článků:

Déle s mámou, horší budoucnost? – Být doma s dítětem do tří nebo čtyř let věku? Spousta lidí věří, že čím déle, tím lépe, jenže výzkumy ukazují něco jiného.

Talent, zkušenost a síla – Helena Fulková jako jedna z mála na světě naklonovala myš. Nedávno se jí podařilo geneticky upravit křečka a vyzkoumat díky němu možné příčiny neplodnosti. Více v rozhovoru od strany 36.

Po stopách černých děr – Vesmírná observatoř LISA bude hledat superhmotné černé díry. Podaří se nám pochopit, co se děje ve středu galaxií?

Nástěnné baroko – Ve fotoreportáži z bývalého cisterciáckého kláštera Plasy zachycujeme výzkum barokních nástěnných maleb.

Kříž ve stínu srpu a kladiva – Po násilném potlačení pražského jara v roce 1968 komunistický režim u nás opět výrazně přitvrdil. Terčem se stala i katolická církev a její duchovní, pro které období normalizace představovalo důležitou zkoušku víry a občanské statečnosti. Ne každý v ní obstál.

Bagry a matematika – Ačkoli královna věd na žebříčku popularity obvykle neboduje, setkáváme se s ní denně. I tam, kde bychom to nečekali – třeba u stavebních strojů.

Výměna dvou sluncí – Sen o neomezené energii je o krok blíž realitě. Ústav fyziky plazmatu AV ČR spolu s novým tokamakem COMPASS Upgrade otevře novou éru ekologické a bezpečné energetiky.

Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete na našich stránkách.

Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese wernerova@ssc.cas.cz

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce