
Nový atlas poslouží k identifikaci složek atmosférického prachu
18. 10. 2018
Šíření prachu v atmosféře s sebou přináší řadu rizik, mimo jiné zdravotních či ekologických. Tato rizika přitom mohou záviset na konkrétním složení prachu v dané lokalitě. Přičiněním vědců z Ústavu struktury a mechaniky hornin a Geologického ústavu Akademie věd České republiky proto vznikl elektronický Atlas prachových částic, první aplikace zaměřená na informace o jednotlivých složkách atmosférického prachu.
Spoluautorka atlasu Martina Havelcová, vedoucí Oddělení geochemie Ústavu struktury a mechaniky hornin, se o rizicích rozhovořila podrobněji. „Ukládají se jak organické a anorganické částečky z lokálních zdrojů, tak i prach ze vzdálených požárů, sopečných výbuchů nebo vojenských operací, a všechen tento materiál se ještě před dopadem na zem promísí. Původ a zdroj atmosférického znečištění ale není z velké části ani známý,“ vysvětlila Havelcová.
Věda podle ní stojí před úkolem zpřesnit identifikaci jednotlivých částic o rozměru několika mikrometrů až desítek či stovek mikrometrů a naučit se rozlišovat jejich strukturu, složení a zejména původ. Právě pro jejich snadnější rozpoznávání připravil vědecký tým, který se zabývá otázkami rozpoznávání částic, a tím i původu a zdrojů atmosférického znečištění, webovou aplikaci Atlas of Dust Particles (http://dustparticleatlas.gli.cas.cz/).
„Odborník i laik si v ní bude moci vyhledat informace o složení prachu v lokalitě, která ho zajímá, prohlédnout si mikroskopické fotografie a získat další poznatky z podrobně popsaných analýz. Současná databáze vzorků v atlase bude průběžně doplňována,“ dodal další spoluautor atlasu Tomáš Hrstka z Geologického ústavu Akademie věd. Upřesnil, že značnou pozornost tým věnoval metodice a vývoji nových přístupů pro analýzu prachových částic za pomoci automatizované mikroskopie a umělé inteligence.
Směs minerálních částic, borovicového pylového zrna a dalších rostlinných zbytků
Prach jako přírodní hrozba
Ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Josef Stemberk připomněl, že Atlas prachových částic vznikl za podpory Strategie AV21 v rámci výzkumného programu Přírodní hrozby. „Prach negativně ovlivňující lidské zdraví je v dnešní době aktuálním tématem nejen v Praze, ale ve všech velkých městech. Proto jsme zkoumání problematiky prachových částic zařadili právě do programu Přírodní hrozby,“ konstatoval ředitel.
Problematice atmosférického prachu se bude věnovat také seminář Prachové částice, který se uskuteční v pondělí 22. října 2018 od 12:30 do 17:00 v budově Akademie věd České republiky (Národní 3, Praha 1). Jeho program najdete zde.
Související články:
Akademie věd ČR představuje nové dokumenty o přírodních hrozbách v České republice
Unikátní fotografie přírodních katastrof nově dostupné on-line
Úvodní foto: Částice zgelovatělé rostlinné tkáně z uhlí
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě podkladů Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR
Foto: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Přečtěte si také
- Příslib nové vědecké generace. O studentské stáže v AV ČR je rekordní zájem
- Startuje další série NEZkreslené vědy. Přiblíží fyziku, vesmír i historii
- Áčko: O obrazech, technologiích a násilí během koronaviru
- Česká věda má nadějné pokračovatele. Představila je studentská konference
- Začíná Noc vědců. Ústředním tématem je robot a jeho vztah k člověku
- Porotu soutěže Věda fotogenická 2020 okouzlil pohled predátora
- Ohlédnutí za dvacátým ročníkem festivalu Týden vědy a techniky
- Středoškoláci se mohou stát vědcem na zkoušku. Umožní to stáž AV ČR
- Začíná jubilejní Týden vědy a techniky AV ČR. Letos poprvé online
- Akademie věd ČR má nové specialisty pro transfer technologií