Zahlavi

#LÉTO S AV ČR: Vydejte se za poznáním, do přírody i hlubin země

10. 06. 2021

Je tady léto a s ním čas na výlety. Máte chuť okusit trochu asijské kultury, obdivovat krásy české přírody či se spíše přiučit něco z historie? Anebo byste se rádi podívali na hvězdy zblízka? Pracoviště Akademie věd ČR mají spoustu tipů na volnočasové vyžití. Postupně vám některé z nich představíme podrobněji. Zde nabízíme malou ochutnávku, přehledně roztříděnou podle krajů. Třeba zjistíte, že nějakou výletní perlu máte přímo za plotem.

Praha

Geopark Spořilov – za původem hornin i tajemstvím kamene mudrců
Prachovec, kvarcit, svor, melafyr či gabro. To jsou jen některé z hornin vzniklé před dávnými časy na území dnešního Česka. Pod exotickými názvy se ukrývají ryze tuzemské kameny, třeba z moravské Hrabůvky, Svojanova či severočeského Kozákova. Více než čtyřicet balvanů si našlo cestu do pražského Spořilova, kde v areálu Geofyzikálního ústavu AV ČR tvoří venkovní expozici. Jak a kde vznikly, jakou mají barvu a strukturu? Je poznat, že se kdysi vychrlily z útrob Země coby magma? Existuje kámen mudrců? A jaké jsou na dotek? Zde je sahání více než dovoleno. Geopark je v letních měsících otevřen každý den od 7.30 do 20.00 hodin.

Vila Lanna – za zámeckou atmosférou uprostřed hlavního města
Památkově chráněná budova stojí v rezidenční čtvrti Bubeneč v Praze 6. V roce 1872 ji nechal v novorenesančním slohu vybudovat významný průmyslový podnikatel a sběratel uměleckých památek Vojtěch Lanna jako letní odpočinkové sídlo. Od roku 1957 vila slouží k reprezentačním účelům Akademie věd – na návštěvě tu například byla německá kancléřka Angela Merkelová. Konají se tu ale také svatby nebo zde mohou v komnatách jako na zámku přespat turisté. Nedávno zrestaurovaná věž s vyhlídkou nabízí úchvatný výhled nejen do blízkého okolí vily, ale třeba i na zoo, trojský zámek s přilehlými vinicemi či na věže Svatovítského chrámu. Od konce června bude možné si v areálu dát kávu a zákusek v nově otevřené kavárně.

Vila Lanna

Window Gallery – za uměním ve výloze
Ve výlohách se většinou vystavují předměty k prodeji. Že by v nich ale místo oblečení či drogistických výrobků stály galerijní artefakty? V případě Window Gallery, již provozuje Ústav dějin umění AV ČR, tomu tak opravdu je. Malé výstavy jsou přístupné zdarma přímo z ulic Na Perštýně a Husova v Praze 1, což kolemjdoucí ocenili zejména v době koronavirových zákazů, kdy byla většina možností kulturního vyžití mimo hru. V minulosti Window Gallery představila třeba volnou tvorbu slavného fotografa Josefa Sudka, konfiskované památky nebo pět tváří Karla IV. Aktuálně až do 12. září se lidé mohou seznámit s životem, dílem a odkazem historika umění Maxe Dvořáka. Zastavte se u výloh při procházce Prahou.

 

Středočeský kraj

Průhonický park – za tisícem a jedním květem
Okolo 1600 druhů domácích a cizokrajných dřevin na ploše 250 hektarů. Výjimečná sbírka rododendronů čítá okolo 8000 kusů ve 100 druzích a kultivarech. V parku je co obdivovat v každém ročním období – pozdnímu jaru vévodí pivoňky, v létě návštěvníky uchvacuje místní rozárium. Celoročně pak konejší smysly malebná zákoutí místních potoků a rybníků. O areál se stará Botanický ústav AV ČR, který v místních sklenících a laboratořích nejen bádá, ale také shromažďuje vzácné sbírky. Dendrologická kusová sbírka se svým rozsahem řadí mezi tři největší na světě. Přes hlavní vchod se prochází kolem krásného zámku s dlouhou historií sahající až ke středověkým základům. Koncem 19. století nechal budovu přestavět v novorenesančním stylu hrabě Silva-Tarouca, zakladatel průhonického parku. Na nádvoří zámku se nachází výborná kavárna.  

Ondřejovská hvězdárna – vzhůru za hvězdami
Dominantou kopce Žalov nad obcí Ondřejov je již více než sto let kopule místní hvězdárny. Observatoř dodnes patří k nejdůležitějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě a střeží dvoumetrový zrcadlový dalekohled, největší v Česku. Pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru se tu zabývají vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A rozhodně nezapomínají na návštěvníky, pro něž pravidelně pořádají vzdělávací akce či komentované pozorování nebeských úkazů. Letos se hvězdárna po koronavirové pauze veřejnosti otevírá od července.

Hvězdárna v Ondřejově

Zámek a park Liblice – za barokní krásou
Zámek nedaleko Mělníka bývá nazýván barokní perlou, v letech 1699–1706 ho nechal postavit hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova, v 19. století byl novorenesančně přestavěn. Postupně zámek přešel do vlastnictví šlechtických rodů Valdštejnů či Thun-Hohensteinů, dnes slouží jako reprezentační prostory Akademie věd ČR. Vedle pravidelných nedělních prohlídek zámku se v areálu koná řada akcí pro rodiny s dětmi či milovníky dobrého jídla a pití. Ani letos nebudou chybět divadelní představení, příměstské tábory nebo tematické degustační party.

Geologická expozice u Muzea T. G. M. v Rakovníku – za rakovnickými horninami
Máte cestu do Rakovníka nebo na nedaleký hrad Křivoklát? Zastavte se i ve venkovní geologické expozici u Muzea T. G. M. v Rakovníku. Seznámit se budete moci s horninami typickými pro zdejší kraj. Na vzniku expozice se podílel Geologický ústav AV ČR. Přístupná je zdarma v době otvíracích hodin muzea, tedy od úterý do neděle mezi 9. a 17. hodinou.

Rezervace Milovice – za divokými kopytníky
Dlouhá desetiletí sloužila oblast mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou vojákům, dnes se po ní svobodně prohánějí divocí koně, pratuři a zubři, kteří ji proměňují k nepoznání. Rezervace je rájem velkých kopytníků i unikátní výzkumnou lokalitou. Výjimečná je zde i rozmanitost bezobratlých živočichů. Ve vysychajících tůních a kalužích najdeme například trilobitům podobné korýše listonoha letního a žábronožku letní. Rezervaci Milovice, jež před pěti lety vznikla i díky spolupráci s odborníky z Biologického centra AV ČR, můžete obejít kolem dokola a život v ní si prohlédnout z pozorovatelen na několika místech.

Rezervace Milovice

 

Jihočeský kraj

Dendrologická zahrada v Českých Budějovicích – na procházku po třech kontinentech
Letem světem po třech kontinentech? Jedinečná sbírka více než devíti set dřevin v dendrologické zahradě v Českých Budějovicích takovou procházku světadíly umožní. Na ploše jednoho hektaru je vysázeno přes devadesát druhů stromů, keřů a bylin z Evropy, Asie a Ameriky. Mezi cenné exempláře patří třeba javor vlasonohý, šácholan velkokvětý, smrk Brewerův či bříza Jacquemontova. Při toulání architektonicky zajímavě řešenou zahradou, jejíž jednotlivé sekce oddělují březové aleje, určitě zahlédnete spoustu ptáků i hmyzu včetně včel, pro které tu stojí včelnice. Zahrada je volně přístupná v areálu Biologického centra AV ČR.

Výstava Fešandy ze šuplíků. Sudek, sochy, jižní Čechy – za moderním pojetím gotiky
Josef Sudek (1896–1976) se proslavil především svými fotografiemi pražských památek, zahrad, parků, krajinných motivů či zátiší. Právě sochy byly jeho oblíbeným námětem. Zejména těm gotickým říkal láskyplně „fešandy“. Důraz na jižní Čechy má své opodstatnění v Sudkově oblibě jihočeské gotiky. Výstava je také příležitostí „vytáhnout ze šuplíků“ Sudkovy fotografie děl jeho současníků, kteří jsou s regionem spjati, jako byli malíři Jan Kojan, Sláva Tonderová-Zátková či Bohumil Ullrych, nebo sochaři Břetislav Benda, František Bílek či Ladislav Pichl. Výstavu v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci, již návštěvníci mohou zhlédnout od 25. června do 19. září, připravily vědkyně z Ústavu dějin umění AV ČR.

Botanická zahrada Třeboň – do vodní říše rostlin
Jaké jiné rostliny než vodní a mokřadní by měla mít ve svých sbírkách botanická zahrada rozprostírající se v kraji rybníků – na Třeboňsku. Pyšní se více než sedmi stovkami vodomilných druhů, z nichž podstatná část pochází z regionu střední Evropy – a to včetně vzácných a ve volné přírodě již vymizelých rostlin –, ale jsou tu i exotické tropické exempláře jako azola, nepukalka, lotos a papyrus. Zaujme rovněž skleníková expozice masožravých rostlin v akváriích, kde si lze prohlédnout nejrůznější typy přizpůsobení rostlin životu ve vodě nebo pozorovat mechanismy lapání kořisti masožravkami. Věděli jste, že puškvorec se dá používat jako koření a atraktivně vypadající rostlina jménem ďáblík je jedovatá? Návštěva zahrady, již provozuje Botanický ústav AV ČR, je nejzajímavější v časném létě, kdy už jsou i rostliny zimující pod vodou plně rozvinuty a spousta jich rozkvétá a plodí.

Botanická zahrada v Třeboni

 

Plzeňský kraj

Muzeum seismometrie v Kašperských Horách – ke zlatonosné Kristýně
V lesích za Kašperskými Horami se u Zlatého potoka nachází historická štola Kristýna, kde má Geofyzikální ústav AV ČR již od šedesátých let zřízenou seismickou stanici, jednu z nejcitlivějších na světě. Štola Kristýna z roku 1805 původně sloužila k těžbě zlata, nyní jsou v jejích třech větvích umístěny seismické snímače. I do nich se mohou návštěvníci v rámci prohlídky přilehlého Muzea seismometrie podívat. Dozvědí se řadu zajímavostí o zemětřesení či zda je Česká republika seismicky aktivní a mohou si prohlédnout přístroje, jimiž se pohyby země měří. Muzeum po přestávce otevírá 19. června, další termíny prohlídek budou následovat.

 

Karlovarský kraj

Geofyzikální muzeum ve Skalné – za zemětřesnými roji
Karlovarský kraj je proslulý svými zemětřesnými roji, naposledy se tam země znatelně chvěla letos v dubnu. Město Skalná nedaleko Chebu leží v epicentru této oblasti. Geofyzikální ústav AV ČR v něm zřídil expozici, která vysvětluje nejnovější poznatky o zemětřeseních v západních Čechách, způsoby měření zemětřesení a teorii deskové tektoniky. Součástí prohlídky je i návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, kde je umístěna seismická stanice. Ta je jednou z 25, které už od roku 1962 monitorují zdejší zemětřesnou aktivitu. Termíny prohlídek budou brzy uveřejněny na webu muzea.

Komorní hůrka – do nitra vyhaslé sopky
Na první pohled byste ji možná přehlédli. Nepříliš vysoký zalesněný kopec však skrývá mnoho zajímavého. Třeba to, že uvnitř něj zhruba před čtyřmi sty tisíci lety bublala žhavá láva. Štolu nechal v roce 1837 vykopat hrabě Kašpar Maria Šternberk. Cílem tohoto hornického díla bylo objasnit způsob vzniku Komorní hůrky – zjistit, zda má vyvýšenina vulkanický původ, či zda vznikla usazováním horninových materiálů na mořském dně. Vědecký průzkum inicioval zapálený geolog Johann Wolfgang Goethe, známý spíše svými literárními díly. Právě jemu je štola v Komorní hůrce věnována. A letos u příležitosti výročí jeho narození 28. srpna by se měla otevřít i veřejnosti. Na jejím současném průzkumu a obnovení se podílí Geofyzikální ústav AV ČR.

Komorní hůrka

 

Ústecký kraj

Festival Eastern Tunes – za atmosférou asijských dálav
Již pošesté se letos uskuteční festival asijské hudby a kultury proti xenofobii Eastern Tunes, na jehož programu se každoročně podílí Orientální ústav AV ČR. Louka u Mikulášovic a Velkého Šenova v malebném prostředí na pomezí Českého Švýcarska a Labských pískovců bude 10. července opět hostit plejádu hudebních a tanečních uskupení, které návštěvníkům připraví neopakovatelnou asijskou atmosféru. K zakousnutí budou exotické lahůdky z Nepálu, Vietnamu či Indonésie. Děti si užijí hry nebo kvízy, jejich rodiče zase ukázky bojového umění. Z hudebního programu je zatím odtajněno Duo Baisan & Yasinski.

Observatoř Milešovka – až na vrchol Českého středohoří
Meteorologická observatoř Milešovka stojí na nejvyšším vrcholu Českého středohoří, na vrcholku izolované kuželové hory. Kopec je výraznou krajinnou dominantou, okolní terén převyšuje až o 400 metrů. Jedná se o znělcový masiv, který vznikl při hlavní třetihorní fázi vulkanické činnosti. Z téhož materiálu byla v letech 1903–1904 observatoř postavena. Od roku 1964 spadá pod Ústav fyziky atmosféry AV ČR, který zde vybudoval i malé muzeum, kde můžete spatřit nejstarší měřicí přístroje nebo historické snímky a mapy. Dvakrát do roka, na jaře a na podzim, probíhají dny otevřených dveří, kdy je vstup na observatoř i blízkou rozhlednu zdarma a je také možné vyslechnout si odborný výklad.

 

Jihomoravský kraj

Mušov – Brána do Římské říše – po stopách vojsk
Jihomoravskou krajinu v okolí Pálavy zkoumají archeologové již více než století a za tu dobu vydala nespočet cenných pokladů. Návštěvnické centrum Mušov – Brána do Římské říše představuje historický význam Hradiska, kde se rozkládala největší pevnost římské armády z dob markomanských válek, a ukazuje stopy, které na našem území zanechaly římské legie ve 2. století našeho letopočtu. K vidění jsou například části šupinových a kroužkových pancířů, stříbrné a zlaté mince zobrazující římské panovníky a jejich manželky, střepy z keramických nádob, hroty kopí a další pozůstatky vojenské výzbroje a výstroje. Centrum se veřejnosti otevřelo loni a pečuje o něj brněnský Archeologický ústav AV ČR.

Mušov

Archeopark Pavlov – mezi pravěké lovce mamutů
Jak žili lidé v období před třiceti tisíci lety? Moderní expozice archeoparku Pavlov seznamuje návštěvníky s jednou z nejvýznamnějších pravěkých lokalit doby lovců mamutů na světě – sídelním areálem vytvořeným moderním Homo sapiens na svazích hřebene Pálavy. V unikátní architektonické stavbě, oceněné prestižní cenou Stavba roku 2016, si mohou prohlédnout kamenné a kostěné nástroje, které lidé kultury gravettienu používali v každodenním životě i při lovu, repliku dolnověstonického hrobu tří mladých jedinců, sošky venuší či plastiky zvířat. Unikátním prvkem instalace je skládka mamutích kostí, jež zůstala po svém odkrytí na původním místě, umožňuje také vytvořit si představu o práci archeologů z brněnského Archeologického ústavu AV ČR.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Vila Lanna; Stanislava Kyselová a Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také