Nové zjištění o netopýrech: existují dva způsoby probrání ze zimního spánku

Netopýři při hibernaci v zimních měsících šetří energii. Když je něco vyruší, probudí se a hrozí jim, že si vyčerpají tukové zásoby. Dosud se mělo za to, že se při vyrušení proberou úplně, což může vést až k úhynu. Vědci nyní výzkumem v jesenických štolách zjistili, že je to trochu jinak. Netopýři se ze spánku často neprobouzejí úplně, ale jen natolik, aby byli schopni vyhodnotit situaci. Umožňuje jim to přečkat zimu bez zásadních ztrát tukových zásob.

Výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Masarykovy univerzity a Veterinární univerzity Brno zásadním způsobem posouvá dosavadní poznatky zoologie. Studie uveřejněná v časopise Journal of Thermal Biology prokázala, že hloubka probuzení ze stavu strnulosti se liší a při opakovaném rušení je častější zahřátí pouze o několik stupňů Celsia.

„Sledovali jsme reakci teploty těla na vyrušení u osmatřiceti netopýrů v průběhu dvou zim v letech 2017 až 2019. Výzkum jsme prováděli v Jeseníkách ve štolách Šimon a Juda na Rýmařovsku, kde se nachází významné zimoviště netopýra velkého,“ říká Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR a hlavní autor studie.

Jan Zukal, ředitel Ústavu biologie obratlovců AV ČR a hlavní autor studie

Dva typy probuzení
Vědci vypozorovali dva typy probuzení, tzv. normotermní, kdy teplota vzrostla o více než 25˚C, a tzv. studené, při němž teplota nestoupla o více než 15˚C. Zjistili, že ačkoli netopýři reagovali na vyrušení probuzením obojího druhu, častěji u nich nastávalo probuzení studené, a to až v 63,8 % pozorovaných případů.

„Zahřátí pouze o několik stupňů vyžaduje méně energie než probuzení normotermické. Vypadá to tedy, že studené probuzení netopýrům stačí, aby aktivovali svůj smyslový systém a vyhodnotili rizika související s vyrušením. Díky tomuto přizpůsobení šetří tukové zásoby a mohou lépe přečkat zimu,“ dodává Jan Zukal.

Zimující netopýr velký (Myotis myotis)

Přestože výzkum prokázal, že se u některých evropských netopýrů vyvinula zmíněná výhodná adaptace, neznamená to, že lze uvažovat o zmírnění ochrany významných zimovišť. Neví se totiž, jestli podobnou adaptaci využívají i vrápenci malí, kteří jsou nejpočetnějším druhem zimujícím v tuzemských jeskyních. „Navíc i studené probuzení stojí netopýra určité energetické zásoby a příliš vysoká frekvence rušení by nakonec mohla vést k jeho úmrtí,“ zdůrazňuje Jan Zukal.

Hibernace neboli zimní spánek je specifická reakce živočichů na zimní období. V klidovém stavu a při útlumu fyziologických procesů ve vhodném úkrytu čekají, až nastanou lepší podmínky. Hibernace je známá nejen u netopýrů, ale také ježků, křečků, plchů nebo syslů.

Zimující netopýři označení automatickými datalogery, které zaznamenávají povrchovou teplotu těla.

O výzkumu netopýrů přímo v terénu se dočtete také v reportáži, kterou jsme uveřejnili zde na webu a v časopise A / Věda a výzkum 02/2018.

Další informace včetně kontaktů na vědce naleznete v tiskové zprávě AV ČR.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Jiří Pikula, Erik Bachorec

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe