Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě získal fyzik Václav Petříček

Václav Petříček z Fyzikálního ústavu AV ČR je autorem programu JANA pro výpočty komplikovaných krystalových struktur pevných látek. Program vznikl už před čtyřiceti lety, ale je dosud aktuální a používají jej tisícovky odborníků na celém světě. Vědci z Akademie věd ČR uspěli i v další kategorii. Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce obdrželi matematik Jan Hladký z Ústavu informatiky AV ČR a chemik Prokop Hapala z Fyzikálního ústavu AV ČR. Slavnostní předávání cen se uskutečnilo večer 28. září 2021 v budově Národního muzea.

Václav Petříček je jedním z našich nejvýznamnějších krystalografistů, svému oboru se věnuje už pět dekád a je dlouhodobě věrný Fyzikálnímu ústavu AV ČR. V současné době vede pracovní skupinu v oddělení strukturní analýzy v sekci fyziky pevných látek. Původně měl prý na průmyslovce namířeno k chemii, ale technologie chemické výroby ho příliš neoslovila, tak se raději zaměřil na matematiku a fyziku. „Od té chvíle dělám jenom to, co mě baví. A tak už to zůstalo,“ říká Václav Petříček.

Jana zviditelní strukturu krystalu 
V současné době se zabývá metodikou řešení magnetických struktur z neutronových difrakčních dat. Měří uspořádání atomů v látkách, jejichž krystalová mříž je narušena určitým zákonitým způsobem, takzvanou modulací. Její přítomnost je důležitým svědectvím o elektronovém uspořádání a povaze chemických vazeb v těchto látkách a detailní určení struktury je pak základním východiskem k pochopení fyzikálně chemických jevů.

Fyzik Václav Petříček si přebírá Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě.

„Základem krystalu je struktura, která se periodicky opakuje. Třeba jako cihly. Když krystal prosvítíte paprsky, dostanete difrakční obraz, díky němuž lze vidět, jak jsou v oné struktuře rozmístěny atomy,“ vysvětluje vědec. Strukturu krystalů lze zviditelnit právě programem JANA. Co dřív fyzici měřili třeba tři týdny, dnes pomocí moderních přístrojů a výpočetních programů lze určit i za dvě hodiny. „Zajímavé krystaly umí spočítat jen pár lidí na světě,“ podotýká Václav Petříček. „A když už, tak naším programem.“ Program JANA začal vědec vyvíjet v osmdesátých letech na stáži ve Spojených státech, v té době na něj doma v Česku čekala manželka a malá dcera Janička. Právě podle ní se program jmenuje. 

Nadační fond Neuron letos udělil tři ceny za celoživotní přínos vědě. Spolu s Václavem Petříčkem ji získali také hematolog Josef Prchal (působí v Utahu v Salt Lake City) a matematik David Preiss (University of Warwick). 

Teorie grafů a atomové struktury

Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce obdrželo letos sedm výzkumníků a výzkumnic. Z Akademie věd ČR jsou dva z nich: Jan Hladký z Ústavu informatiky AV ČR a Prokop Hapala z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Jednu z Cen Neuron pro mladé nadějné vědce si přebírá Jan Hladký z Ústavu informatiky AV ČR.

Matematik Jan Hladký se věnuje teorii limit grafů. Jde o mladou teorii, kterou vyvinuli kolem roku 2004 matematici z výzkumných laboratoří Microsoftu v americkém Redmontu. „Na tomto oboru mě baví, že kombinuje dva tradičně protilehlé póly matematiky: diskrétní a spojitou,“ říká Jan Hladký. Mezi jeho nejvýznamnější výsledky patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995. Matematik v minulosti působil na University of Warwick, Technische Universität Dresden a v Matematickém ústavu AV ČR. Nyní vede v rámci grantu EXPRO Grantové agentury České republiky tým v Ústavu informatiky AV ČR.

Vědec Prokop Hapala při slavnostním ceremoniálu v Národním muzeu

Chemik Prokop Hapala pomohl teoreticky objasnit základní principy ultravysokého rozlišení v mikroskopii atomových sil a skenovací tunelovací mikroskopii. Podílel se také na vývoji metod pro automatickou rekonstrukci 3D molekulárních struktur z mikroskopických snímků pomocí neurální sítě. „Mikroskop je v podstatě extrémně citlivý gramofon, který má na konci jehly jednu molekulu oxidu uhelnatého. Ta je ohebná jako štětec, což na jedné straně zvyšuje citlivost a kontrast, ale na druhé straně způsobuje zkreslení obrázků z mikroskopů. Vyvinul jsem simulace, které vysvětlují, jak toto ohýbání ovlivňuje obrázky, a dovolují je opravit a vyčíst z nich další veličiny,“ vysvětluje Prokop Hapala, který působí v sekci fyziky kondenzovaných látek Fyzikálního ústavu AV ČR.

Význam vědců pro společnost

Vedle Jana Hladkého a Prokopa Hapaly Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce získali: fyzička a informatička Lenka Zdeborová (univerzita EPFL v Lausanne), imunoložka Jitka Palich Fučíková (2. Lékařská fakulta UK), bioložka Zuzana Musilová (Přírodovědecká fakulta UK), Martin Tancer (Matematicko-fyzikální fakulta UK) a ekonom Petr Sedláček (Oxfordská univerzita).

Společná fotografie letošních laureátů Cen Neuron

Letos Nadační fond Neuron udělil ještě ocenění za mimořádné propojení vědy a byznysu. Vysloužili si je vědci Vítězslav Bryja a Kamil Paruch z Masarykovy univerzity Brno za vývoj léku proti leukémii. Za byznysovou stranu si cenu odnesl Radoslav Trautman, vedoucí týmu v Centru pro transfer technologií Masarykovy univerzity Brno.

Ceny Neuron jsou prestižní vědecká ocenění udělovaná nejlepším vědkyním a vědcům v České republice. Díky příspěvkům mecenášů Nadačního fondu Neuron se pojí s osobní finanční prémií pro oceněné. Světovost laureátů zajišťuje mezinárodní vědecká rada, která se spolupodílí na jejich výběru. Cílem Cen Neuron je pozvednout prestiž vědců v naší zemi a upozornit na jejich důležitost pro celou naši společnost. Laureáty Cen Neuron vybírá Rada Neuronu, která je tvořena předsedou vědecké rady, garanty všech oborů vědecké domácí i mezinárodní rady, správní radou a Neuron Founders.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s NF Neuron
Foto: FN Neuron

Přečtěte si také

• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
• Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku