Národní institut virologie a bakteriologie pomůže zvládnout budoucí epidemie
22. 06. 2022
Pandemie covidu-19, která propukla před více než dvěma lety, jasně ukázala klíčový význam vědy a výzkumu. Zároveň odhalila, nakolik je důležitá aktivní komunikace a sdílení informací mezi jednotlivými vědeckými institucemi. Aby se v budoucnu dařilo lépe zvládat krizové situace spjaté s nenadálými nákazami, vzniká v Česku Národní institut virologie a bakteriologie.
Nepůjde o nový vědecký ústav postavený na zelené louce, ale o robustní výzkumnou síť tří desítek různých pracovišť a vědeckých týmů. Do projektu, financovaného částkou 1,3 miliardy korun z prostředků EU, se zapojily skupiny z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.
O potřebě zřídit „virologické centrum“, které by bylo obdobou německého Institutu Roberta Kocha, volala už v minulých měsících předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová (o její iniciativě jsme psali například v říjnu 2020 v článku V boji proti pandemiím by mohl pomoci nový Virologický ústav). Přestože nyní zakládaný institut je „pouze“ sítí nikoli plnohodnotnou institucí, vítá jeho založení Eva Zažímalová jako důležitý první krok.
„Věřím, že bude tvořit počáteční stádium pro vytvoření národního institutu zaměřeného nejen na výzkum infekčních nemocí a vývoj nových léčiv proti nim, ale i šířeji na dopady těchto chorob na společnost, prevenci a modelování možného rizikového vývoje,“ řekla Eva Zažímalová v pondělí 21. června 2022 na tiskové konferenci k založení institutu.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová hovoří na tiskové konferenci k založení Národního institutu virologie a bakteriologie v pondělí 21. června 2022.
Lepší propojení
Vznikající Národní institut virologie a bakteriologie (NIVB) má za cíl propojit výzkumníky a zlepšit koordinaci jejich kapacit při zvládání nových epidemií. Rolí institutu bude poskytovat odborná stanoviska a konzultace vedoucím představitelům země, což je klíčové pro účinnou reakci v případě potenciálních nových epidemií.
Výzkum konsorcia se bude soustředit na tři hlavní oblasti. První je studium interakce mezi viry či bakteriemi a hostiteli, tedy například porozumění mechanismům, jak se viry a bakterie v infikovaných organismech množí a jak způsobují onemocnění. Druhou oblastí je studium imunitní odpovědi napadeného organismu, vrozené a získané imunity proti patogenům. A třetí oblastí pak výzkum a vývoj nových diagnostických nástrojů a léčiv proti infekčním onemocněním.
Hlavním koordinátorem vznikajícího centra bude Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. „Covid velmi živě a bolestně ukázal, že epidemie mají potenciál převrátit i naši vyspělou společnost a způsob života naruby. Ukázal také, že v Česku máme špičkové vědecké týmy, které dělají výzkum na světové úrovni, ale postrádáme zastřešující platformu, která by je propojovala, usnadnila jejich spolupráci a poskytovala odborná doporučení politikům či orgánům, které mají na starosti potřebná opatření,“ uvedl ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka.
„Jsem proto velmi rád, že tu konečně vzniká taková platforma vizí, která propojí výzkum v této oblasti, a jsem hrdý, že její vznik koordinuje náš ústav,“ dodal Jan Konvalinka.
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka
Do konsorcia se zapojilo celkem 28 vědeckých týmů z Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Mikrobiologického ústavu AV ČR a Biologického centra AV ČR.
Projekt NIVB je financován z dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Exceles, který se zaměřuje na podporu excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví. Program Exceles je financován z prostředků Evropské unie prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost.
Více informací včetně kontaktů lze dohledat v tiskové zprávě.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Tomáš Belloň, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
Přečtěte si také
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
- Publikace Nakladatelství Academia zvítězily v soutěži Slovník roku
- Nové programy Strategie AV21 probádají vesmír, vzácné houby i naši identitu
- Akademie věd ČR hostila dvoudenní vědecké setkání UK-Czech Republic Bilateral International Meeting
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.