Jak lépe prosadit odborná stanoviska? Téma pro evropské vědce sdružené v EASAC
13. 06. 2022
Pandemie covidu-19, ale i aktuální válečný konflikt v Evropě ukazují, jak je důležité mít k dispozici věrohodná odborná stanoviska, postavená na vědeckých základech. O tom, jak expertizu prosadit u politiků na národní i nadnárodní úrovni, diskutovali členové Expertní rady evropských akademií (EASAC) ve čtvrtek a pátek 9. a 10. června 2022 v Liblicích. Mezinárodní zasedání organizovala Akademie věd ČR.
„Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jednání EASAC probíhají ve vysoce kolegiální a velmi konstruktivní atmosféře, soustředí se na identifikaci a řešení problémů, které se týkají nás všech. Ze všech těchto důvodů je důležité, že se i česká Akademie věd jako přední vědecká instituce na těchto aktivitách podílí a ovlivňuje je,“ říká David Honys, který v EASAC zastupuje Akademii věd ČR.
Člen Akademické rady AV ČR David Honys je zástupcem AV ČR v EASAC.
Expertní rada EASAC sdružuje zástupce národních akademií věd členských států EU, Norska, Švýcarska a Spojeného království. Jejím cílem je poskytovat vědecky podložené poradenství ohledně důležitých výzev pro společnost, a tím ovlivňovat vývoj evropské politiky a ve svém důsledku i národní politiky v členských státech EU.
Expertní stanoviska pro zákonodárce
O expertní stanoviska je mezi zákonodárci (decision-makery) zájem, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Ne vždy je ale snadné najít společnou řeč mezi nimi a odbornou veřejností. „Problémem zde není absence potřeby mít a používat expertní vědecká stanoviska, ale často nižší schopnost či ochota badatelů své poznatky sdělovat srozumitelně. Nezřídka se zdá, že obě skupiny hovoří různými jazyky, a to i když komunikují stejnou řečí,“ upozorňuje David Honys.
Tento nesoulad se však postupně zmenšuje, a to právě i zásluhou sdružení typu EASAC. Na národních úrovních se pak aktivita jednotlivých akademií liší stát od státu. Akademie věd ČR se zákonodárci komunikuje mimo jiné prostřednictvím takzvaných AVEXů – expertních stanovisek AV ČR. AVEXy se zaměřují na důležitá témata (např. rostlinné viry, invazní druhy, klimatická změna).
Do Poslanecké sněmovny i Senátu pak Akademie posílá také popularizační časopis A / Věda a výzkum, jehož cílem je představit akademický výzkum srozumitelnou formou.
Zemědělství i energetika
Evropská rada EASAC se profiluje především ve třech hlavních oblastech: vědy o živé přírodě, energetika a životní prostředí. Jako příklad můžeme uvést dosud poslední příspěvek zveřejněný v dubnu 2022 na téma regenerativní zemědělství (psali jsme o něm v článku Zemědělství ohleduplné k přírodě je možné, říká zpráva evropských vědců).
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
- Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
- Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat
Matematika, fyzika a informatika
Vědecká pracoviště
- Astronomický ústav AV ČR
Fyzikální ústav AV ČR
Matematický ústav AV ČR
Ústav informatiky AV ČR
Ústav jaderné fyziky AV ČR
Ústav teorie informace a automatizace AV ČR
Fyzikální výzkum pokrývá široké spektrum problémů, od základních složek hmoty a fundamentálních přírodních zákonů, zahrnující i zpracování dat z velkých urychlovačů, až po fyziku plazmatu při vysokých tlacích a teplotách, fyziku pevných látek, nelineární optiku a jadernou fyziku nízkých a středních energií. Astrofyzikální výzkum se soustřeďuje na výzkum Slunce – především erupcí, na dynamiku těles slunečního systému a na vznik hvězd a galaxií. V matematice a informatice se studují jak vysoce abstraktní disciplíny jako logika a topologie, tak i statistické metody a diferenciální rovnice a jejich numerická řešení. Přitom i čistě teoretické výzkumy v oblastech, jakou jsou např. neuronové sítě, optimalizace a numerické modelování, bývají často motivovány konkrétními problémy nejen v přírodních vědách. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1600 zaměstnanci, z nichž je asi 630 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.